ECLI:CZ:NS:2010:32.CDO.2993.2010.1
sp. zn. 32 Cdo 2993/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., v právní věci žalobce L. V., zastoupeného JUDr. Marií Šupkovou, advokátkou, se sídlem v Uherském Hradišti, Moravní nábř. 1208, PSČ 686 01, proti žalované MULTIGEO, spol. s r. o., se sídlem v Brně, Areál VUT, objekt 03, Rybkova 948/23, PSČ 602 00, identifikační číslo 44 01 22 92, o zaplacení částky 111.825,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 16 Cm 282/2004, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. března 2010, č. j. 7 Cmo 31/2010-117, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 16. června 2009, č. j. 16 Cm 282/2004-99, uložil žalované zaplatit žalobci částku 111.825,- Kč s 0,1% úrokem denně od 25. dubna 2001 do zaplacení (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
K odvolání žalované Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu, v němž bylo žalované uloženo zaplatit žalobci částku 44.725,- Kč s 0,1% úrokem denně od 25. dubna 2001 do zaplacení (první výrok), ve zbývající části jej změnil tak, že žalobu o zaplacení částky 67.100,- Kč s 0,1% úrokem denně od 25. dubna 2001 do zaplacení zamítl (druhý výrok), a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (třetí výrok).
Proti druhému a třetímu výroku rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, odkazuje co do jeho přípustnosti na ustanovení §237 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) a namítaje, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolatel snáší argumenty na podporu uplatněného dovolacího důvodu a navrhuje, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu v napadeném rozsahu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
S přihlédnutím k článku II bodu 12. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. července 2009.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti rozsudku upravuje ustanovení §237 o. s. ř.
Podle ustanovení §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. dovolání podle odstavce 1 není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč a v obchodních věcech 100.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
V projednávané věci jde o nárok ze smlouvy o dílo uzavřené podle ustanovení §536 a násl. obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), tedy ze závazkového vztahu mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti (§261 odst. 1 obch. zák.), a z procesního hlediska jde o obchodní věc (k tomu srov. např. důvody rozhodnutí uveřejněných pod čísly 1/2000 a 16/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Dovolání žalobce tak není ve smyslu ustanovení §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. přípustné, když dovoláním napadeným výrokem byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve výroku, jímž bylo rozhodnuto o zaplacení částky 67.100,- Kč s úroky. Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl. Přípustnost dovolání pak nezakládá ani nesprávné poučení odvolacího soudu o opravných prostředcích (shodně srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Nejvyšší soud odmítl dovolání i v rozsahu, jímž byl napaden výrok rozsudku odvolacího soudu o nákladech řízení před soudy obou stupňů, neboť přípustnost dovolání proti tomuto výroku nezakládá žádné z ustanovení občanského soudního řádu (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalobce bylo odmítnuto a žalované podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. srpna 2010
JUDr. Hana Gajdzioková
předsedkyně senátu