Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25.03.2010, sp. zn. 32 Cdo 363/2010 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2010:32.CDO.363.2010.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2010:32.CDO.363.2010.1
sp. zn. 32 Cdo 363/2010 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Pavla Koláře v právní věci žalobkyně ORFA spol. s r.o. , se sídlem v Praze 4-Spořilově, U Mlýna 1, PSČ 140 00, identifikační číslo 25 76 04 24, proti žalovanému J. P ., zastoupenému JUDr. Petrem Čichovským, advokátem, se sídlem v Týnci nad Sázavou, Družstevní 411, PSČ 257 41, o zaplacení částky 250.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 59 Cm 7/2009, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 24. září 2009, č. j. 11 Cmo 168/2009-34, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem k odvolání žalovaného potvrdil rozsudek pro uznání ze dne 23. března 2009, č. j. 59 Cm 7/2009-16, jímž Krajský soud v Praze uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 250.000,- Kč s úrokem z prodlení specifikovaným ve výroku a náhradu nákladů řízení (výrok I.), a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.). Odvolací soud uvedl, že odvolání projednal podle občanského soudního řádu (dále jeno. s. ř.“) ve znění účinném do 30. června 2009. Soudu prvního stupně přitakal v závěru, že ve smyslu ustanovení §153a odst. 3 a 4 o. s. ř. byly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání, neboť žalovaný se ve lhůtě stanovené soudem prvního stupně ve výzvě podle §114b o. s. ř. k žalobě nevyjádřil, tudíž podle ustanovení §114b odst. 5 o. s. ř. platí zákonná domněnka uznání nároku. Námitku žalovaného, že výzvu podle ustanovení §114b o. s. ř. lze vydat pouze ve formě usnesení, neshledal důvodnou s tím, že ustálená judikatura připouští, aby výzva byla vtělena do platebního rozkazu. V takovém případě má tomu odpovídající výrok povahu usnesení. Vydání usnesení podle ustanovení §114b odst. 1 o. s. ř. není při rozhodnutí o věci platebním rozkazem podmíněno tím, že to vyžaduje povaha věci nebo okolnosti případu. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, namítaje, že jsou dány dovolací důvody podle ustanovení §241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř., tedy, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Přípustnost dovolání opírá o ustanovení §237 odst. 1 písm.c) o. s. ř., přisuzuje zásadní právní význam napadeného rozhodnutí řešení otázky, zda výzvu podle ustanovení §114b odst. 2 o. s. ř. lze „vtělit“ do platebního rozkazu, když ustanovení §172 odst. 1 o. s. ř. taxativně stanoví náležitosti platebního rozkazu. Akcentuje, že soud „sám o své libovůli vtělil“ do platebního příkazu další procesní úkon, který zákon nepředpokládá. Dovolání není přípustné. Dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu může být přípustné jen podle ustanovení §237 odst. 1 písm. b) a c) o. s. ř. O případ uvedený pod písmenem b) nejde a důvod založit přípustnost dovolání podle písmene c) [tedy tak, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam] Nejvyšší soud nemá. Je tomu tak proto, že otázkou, zda usnesení podle ustanovení §114b o. s. ř. může být obsaženo ve výroku platebního rozkazu, jíž dovolatel přisuzuje zásadní právní význam, se Nejvyšší soud již zabýval v rozsudku uveřejněném pod číslem 56/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i v rozsudku uveřejněném pod číslem 65/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, zmíněném odvolacím soudem. V nich uzavřel, že usnesení podle ustanovení §114b odst. 1 o. s. ř. může být obsaženo ve výroku platebního rozkazu. Závěr odvolacího soudu je s těmito rozhodnutími v souladu. Jelikož dovolání není přípustné ani podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., Nejvyšší soud je odmítl podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 písm. c) o. s. ř. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalovaného bylo odmítnuto a žalobkyni podle obsahu spisu náklady v dovolacím řízení nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 25. března 2010 JUDr. Hana Gajdzioková předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:03/25/2010
Spisová značka:32 Cdo 363/2010
ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:32.CDO.363.2010.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Rozsudek pro uznání
Dotčené předpisy:§114b o. s. ř.
§153a odst. 3 o. s. ř.
§153a odst. 4 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Podána ústavní stížnost sp. zn. II. ÚS 1446/10
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-09