ECLI:CZ:NS:2010:32.CDO.4029.2010.1
sp. zn. 32 Cdo 4029/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně PROTHERM spol. s r. o. , se sídlem v Českých Budějovicích, Novohradská 74, IČ 14500671, zastoupené JUDr.Vladimírem Folprechtem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Jeremiášova 18, proti žalovaným 1) Ing. B. Č. a 2) Ing. J. Č. ,o zaplacení 181 028,40 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 18 C 263/2004, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 12. ledna 2010, č. j. 8 Co 2398/2007-594, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Dovolání žalobkyně proti v záhlaví označenému rozsudku, jímž Krajský soud v Českých Budějovicích (poté, co Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 22. září 2009, č. j. 32 Cdo 2592/2008-583, zrušil jeho předchozí rozsudek ze dne 31. ledna 2008, č. j. 8 Co 2398/2007-560, v měnícím výroku ve věci samé a ve všech výrocích o nákladech řízení a věc mu v tomto rozsahu vrátil k dalšímu řízení) potvrdil (v pořadí druhý ve věci) rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 25. července 2007, č. j. 18 C 263/2004-493, ve znění doplňujícího rozsudku ze dne 31. srpna 2007, č. j. 18 C 263/2004-521, v zamítavém výroku ve věci samé ohledně částky 181 028,40 Kč s příslušenstvím a ve všech výrocích o nákladech řízení (první odstavec výroku) a dále rozhodl o nákladech dovolacího a odvolacího řízení (druhý odstavec výroku), není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jelikož podmínky tohoto ustanovení nebyly v souzené věci naplněny (soud prvního stupně rozhodl oběma rozsudky – v pořadí ve věci prvním rozsudkem ze dne 13. ledna 2006, č. j. 18 C 263/2004-227, který odvolací soud usnesením ze dne 26. října 2006, č. j. 8 Co 931/2006-282, zrušil a věc mu vrátil se závazným právním názorem k dalšímu řízení, a v pořadí ve věci druhým rozsudkem ze dne 25. července 2007, č. j. 18 C 263/2004-493, ve znění doplňujícího rozsudku ze dne 31. srpna 2007, č. j. 18 C 263/2004-521 – v rozsahu částky 181 028,40 Kč s příslušenstvím stejně – žalobu zamítl). Dovolání nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o. s. ř.).
Podle ustanovení §237 odst. 3 o. s. ř. rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle §241a odst. 2 písm. a) a §241a odst. 3 se nepřihlíží.
Dovoláním napadený potvrzující rozsudek odvolacího soudu však nemá ani při formálním splnění požadavků uvedených v §237 odst. 3 o. s. ř. ve věci samé zásadní právní význam, je-li dovoláním formulována právní otázka či zpochybňováno řešení takové právní otázky, která neměla pro rozhodnutí o věci určující význam (jde o právní otázku, na níž nebyl rozsudek odvolacího soudu založen). A právě tato situace nastala v posuzované věci, dovolávala-li se dovolatelka aplikace ustanovení §354 a §351 obchodního zákoníku a spatřovala-li zásadní právní význam napadeného rozhodnutí v otázce případného jejího nároku na zaplacení žalované částky z důvodu následné nemožnosti plnění, která dle jejího názoru nastala v důsledku dokončení díla žalovanými za pomoci třetích osob, neboť tuto otázku odvolací soud – jak se podává z odůvodnění napadeného rozsudku – neřešil a na jejím řešení tudíž své rozhodnutí nezaložil.
Lze tak uzavřít, že dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), pro nepřípustnost odmítl [§243b odst. 5 věta první a §218 písm. c) o. s. ř].
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně, jejíž dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu svých nákladů právo a žalovaným podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. prosince 2010
JUDr. Miroslav Gallus
předseda senátu