Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.01.2010, sp. zn. 33 Cdo 226/2008 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2010:33.CDO.226.2008.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2010:33.CDO.226.2008.1
sp. zn. 33 Cdo 226/2008 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně JUDr. J. B. , správkyně konkursní podstaty úpadkyně E. s. r. o., proti žalovanému J. B., zastoupenému advokátem, o žalobě žalovaného na obnovu řízení, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 30 C 2/2003, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. prosince 2006, č. j. 38 Co 530/2005-52, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Krajský soud v Brně v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 22. prosince 2004, č. j. 30 C 2/2003-33, jímž Městský soud v Brně (dále jen „soud prvního stupně“) zamítl žalobu žalovaného na obnovu řízení vedeného u téhož soudu pod sp. zn. 30 C 186/98 (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.). Usnesení odvolacího soudu napadl žalovaný dovoláním, které však není přípustné. Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Podle §238 odst. 1 písm. a) o. s. ř. je dovolání přípustné též proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě na obnovu řízení. Ustanovení §237 o. s. ř. platí obdobně (§238 odst. 2 o. s. ř.). Ustanovení §237 odst. 1 ve spojení s §238 odst. 1 písm. a) o. s. ř. je nutné vyložit tak, že pro účely přípustnosti dovolání je rozhodnutím ve věci samé též usnesení, jímž odvolací soud změnil nebo potvrdil usnesení soudu prvního stupně o žalobě na obnovu řízení. Podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmene b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Z toho, že přípustnost dovolání ve smyslu §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá pouze pro posouzení otázek právních, které se navíc vyznačují zásadním významem. Způsobilým dovolacím důvodem je tudíž výlučně důvod podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., jímž lze namítat, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Uplatnění dovolacího důvodu zpochybňujícího skutková zjištění, z nichž odvolací soud při svém rozhodování vycházel (§241a odst. 3 o. s. ř.), je zcela vyloučeno, a proto je dovolací soud povinen převzít skutkový stav, na němž odvolací soud založil právní posouzení věci. Uvedený dovolací důvod totiž neslouží k řešení právních otázek, ale k nápravě případného pochybení spočívajícího v tom, že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. června 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 132/2004, usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. III. ÚS 10/06, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 130/2006, a usnesení ze dne 28. února 2008, sp. zn. III. ÚS 1970/07). Bezcenné jsou tudíž výhrady dovolatele, že odvolací soud nepřihlédl k délce řízení ani k „písemným dokladům“, jakož i ke skutečnostem uváděným v žalobě, včetně toho, že vztahy mezi žalobkyní a jednatelem úpadkyně „jsou špatné“, neboť vystihují právě dovolací důvod podle §241a odst. 3 o. s. ř. Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Za této situace Nejvyššímu soudu nezbylo, než dovolání podle §243b odst. 5 a §218 písm. c) o. s. ř. odmítnout. O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto za situace, kdy žalobkyni, která by podle §243b odst. 5 věty prvé, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. měla právo na jejich náhradu, v tomto řízení žádné účelně vynaložené náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně 28. ledna 2010 JUDr. Václav D u d a předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/28/2010
Spisová značka:33 Cdo 226/2008
ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:33.CDO.226.2008.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Dovolání
Dotčené předpisy:§237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-09