ECLI:CZ:NS:2010:33.CDO.2732.2010.1
sp. zn. 33 Cdo 2732/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobce M. S. , zastoupeného Mgr. Janem Růžičkou, advokátem se sídlem v Brně, Lidická 51, proti žalované Ing. E. H. , zastoupené Mgr. Petrem Poločkem, advokátem se sídlem ve Frýdku - Místku, Novodvorská 667, o zaplacení 1,082.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně - pobočky ve Valašském Meziříčí pod sp. zn. 17 C 101/2006, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. prosince 2009, č. j. 8 Co 649/2009-192, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 14.760,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Petra Poločka, advokáta se sídlem ve Frýdku - Místku, Novodvorská 667.
Odůvodnění:
Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. prosince 2009, č. j. 8 Co 649/2009-192, kterým byl ve věci samé potvrzen rozsudek Okresního soudu ve Vsetíně - pobočky ve Valašském Meziříčí ze dne 8. července 2009, č. j. 17 C 101/2006-165, v části, jíž byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 534.000,- Kč se zde specifikovaným příslušenstvím, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o. s. ř).
Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle §241a odst. 2 písm. a) a §241a odst. 3 o. s. ř. se nepřihlíží.
I když žalobce v dovolání avizuje uplatnění dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř., ve skutečnosti uplatnil pouze dovolací důvody, které jsou v případě přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. výslovně zapovězeny (tj. důvody uvedené v §241a odst. 2 písm. a/ a odst. 3 o. s. ř.). Soudům totiž vytýká nesprávně zjištěný skutkový stav věci, resp. vadné hodnocení provedených důkazů, při němž soud určuje, jaký význam mají jednotlivé důkazy pro jeho rozhodnutí a zda o ně může opřít svá skutková zjištění (tj. zda jsou použitelné pro zjištění skutkového stavu a v jakém rozsahu, případně v jakém směru) ústící v závěr, že v řízení neprokázal, že smlouvu o půjčce ze dne 10. 2. 2004 a s ní související listiny (směnku a výdajový pokladní doklad) žalovaná podepsala a že jí částku 534.000,- Kč podle této smlouvy skutečně předal. Dále pak namítá, že řízení je zatíženo vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a spočívají v tom, že soudy neprovedly jím navrhované důkazy revizním znaleckým posudkem, soudním spisem sp. zn. 2 Nc 3768/2004 a smlouvou o půjčce, kterou dne 10. 2. 2004 žalovaná uzavřela s Petrem Baldriánem, jimiž hodlal prokázat, že žalovaná s ním smlouvu o půjčce dne 10. 2. 2004 skutečně uzavřela a peníze podle této smlouvy převzala.
Výhradou k procesnímu postupu soudů, konkrétně výtkou, že soud prvního stupně neodročil jednání, přestože se z něho řádně a včas omluvil a svou neúčast doložil potvrzením o hospitalizaci, a že odvolací soud toto pochybení nenapravil s odůvodněním, že omluva nebyla včasná, žalobce vytýká zmatečnost řízení z důvodu uvedeného v §229 odst. 3 o. s. ř. Jak vyplývá z doslovného znění §242 odst. 3 o. s. ř., je dovolací soud oprávněn zabývat se zmatečností pouze tehdy, je-li dovolání v dané věci přípustné; sama o sobě tato vada přípustnost dovolání nemůže založit. K nápravě tzv. zmatečnostních vad řízení totiž slouží primárně žaloba pro zmatečnost (srov. §229 a násl. o. s. ř.).
Lze uzavřít, že dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; dovolací soud je proto podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. Žalobci, jehož dovolání bylo odmítnuto, byla uložena povinnost zaplatit žalované náklady, které jí vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 12.000,- Kč (§2 odst. 1, §3 odst. 1 bod 5 ve spojení s §10 odst. 3, §15 ve spojení s §14 odst. 1, §16 odst. 2 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., v platném znění), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč (§2 odst. 1 a §13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění) a z částky 2.460,- Kč odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (§137 odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně 18. srpna 2010
JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á , v. r.
předsedkyně senátu