ECLI:CZ:NS:2010:33.CDO.3180.2009.1
sp. zn. 33 Cdo 3180/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně České republiky - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových se sídlem Praha 2, Rašínovo nábřeží 42 (adresa pro doručování: Územní pracoviště Brno, Orlí 27), proti žalovaným 1) L. H. a 2) V. H. , zastoupeným Mgr. Janou Rudou, advokátkou se sídlem Bystřice pod Hostýnem, Dolní 1567, o 160.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 12 C 176/2008, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 22. dubna 2009, č. j. 59 Co 15/2009-54, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným do tří dnů od právní moci tohoto usnesení na nákladech dovolacího řízení částku 11.820,- Kč k rukám Mgr. Jany Rudé, advokátky
se sídlem Bystřice pod Hostýnem, Dolní 1567.
Odůvodnění:
Dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 22. dubna 2009, č. j. 59 Co 15/2009-54, kterým byl ve věci samé potvrzen rozsudek Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 13. listopadu 2008, č. j. 12 C 176/2008-34, jímž byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 160.000,- Kč s příslušenstvím, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění do 30. 6. 2009 (dále jen „o. s. ř.“), a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť napadené rozhodnutí nesplňuje kritéria §237 odst. 3 o. s. ř.
Rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu §237 odst. 3 o. s. ř. po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.
Nejvyšší soud již ve svých rozsudcích ze dne 25. 2. 2010, sp. zn. 33 Cdo 4271/2008, a ze dne 27. 5. 2010, sp. zn. 33 Cdo 5392/2008, dovodil, že není porušením smluvního závazku užívat dům, na jehož výstavbu či přestavbu stát stavebníkovi poskytl příspěvek, po stanovenou dobu k trvalému bydlení, jestliže stavebník vedle trvalého bydlení dům využívá (a to v jeho zanedbatelné části) i jiným způsobem (konkrétně k výdělečné činnosti, případně k výkonu živnosti). Není důvodu se od těchto závěrů odchylovat ani v posuzovaném případě; žalovaní dům, na jehož výstavbu jim byl poskytnut státní příspěvek, užívají nepřetržitě od jeho kolaudace k trvalému bydlení, přičemž žalovaná po dobu dvou let, kdy byla na mateřské dovolené, v šicí dílně o velikosti 8,12 m2, umístěné v technickém suterénu domu, která měla být podle původního projektu pracovnou, provozovala svou živnost. Odkaz žalobkyně na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 9. 2000, sp. zn. 30 Cdo 1887/99, není přiléhavý, neboť je v něm posuzován případ skutkově zcela odlišný co do rozsahu a způsobu využití nemovitosti k podnikatelské činnosti stavebníka.
Dovolací soud z výše vyložených důvodů dovolání odmítl (§243b odst. 5 věta první a §218 písm. c/ o. s. ř.).
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. a žalobkyni byla uložena povinnost zaplatit žalovaným náklady, které jim vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokátky. Tyto náklady sestávají z odměny advokátky ve výši 11.220,- Kč (§2 odst.1, §3 bod 4. ve spojení s §10 odst. 3, §15 ve spojení s §14 odst. 1, §16 odst. 2, §18 odst. 1 a §19a vyhlášky č. 484/2000 Sb., v platném znění) a z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 600,- Kč (§2 odst. 1, §13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou oprávnění podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 16. června 2010
JUDr. Blanka Moudrá, v. r.
předsedkyně senátu