ECLI:CZ:NS:2010:33.CDO.3248.2009.1
sp. zn. 33 Cdo 3248/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce L. W. , zastoupeného Mgr. Petrem Galiou, advokátem se sídlem v Litoměřicích, Sovova 709/5, proti žalovanému AUTO - EXNER s. r. o. se sídlem v Praze 9-Horních Počernicích, Národních hrdinů 474 (IČ 26116715), zastoupenému JUDr. Jiřím Brožem, CSc., advokátem se sídlem v Praze 10, Dykova 17, o 663.620,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 19 C 35/2005, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 2. 2009, č.j. 55 Co 404/2008-227, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Dovolání žalobce proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí, kterým Městský soud v Praze potvrdil (v pořadí druhý) rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 4. 9. 2007, č.j. 19 C 35/2005-189, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II, bod 12. zákona č. 7/2009 Sb., dále jen „o.s.ř.“), protože odvolací soud, který zrušil jeho dřívější (žalobě vyhovující) rozsudek pro nepřezkoumatelnost, nezavázal soud prvního stupně právním názorem; nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., neboť hodnocením v dovolání obsažené argumentace nelze dospět k závěru, že napadený rozsudek odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o.s.ř.).
Výhrady dovolatele, že se soudy obou stupňů nevypořádaly s jeho tvrzeními a že z provedených důkazů zjistily, že předmětem kupní smlouvy z 10. 12. 1999 nebyl nový, nýbrž „ojetý“ automobil, vystihují dovolací důvod podle §241a odst. 3 o.s.ř., jenž míří na pochybení ve zjištění skutkového stavu věci; takové výhrady jsou však v řízení o dovolání přípustném jen podle §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. nevýznamné (skutkový základ sporu je pro dovolací soud závazný). Proto i právní závěr, který dovolatel na svých skutkových námitkách založil (že právo z odpovědnosti za vady uplatnil včas), je pro účely daného dovolacího přezkumu bezcenný.
Tvrdí-li žalobce, že výrobce automobilu poskytoval na své tzv. ojeté vozy dobrovolně rozšířenou jednoroční záruku na bezchybnost za stejných podmínek jako u záruky řádné (což dokládá i listinnými důkazy), jde o skutkovou výhradu, kterou vznesl – v rozporu s §241a odst. 4 o.s.ř. – poprvé až v dovolacím řízení (podáním z 23. 2. 2010, jímž dovolání doplnil).
Při posouzení přípustnosti dovolání ve smyslu §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. nemůže být přihlédnuto (vyjma případu, o který zde nejde, kdy by samotná vada řízení splňovala podmínku zásadního právního významu, tedy šlo-li by o tzv. „spor o právo“ ve smyslu sporného výkladu či aplikace předpisů procesních) k okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle ustanovení §241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř.; takovou je – ostatně nekonkrétní – námitka absence poučení podle §118a odst. 1, 2 a 4 o.s.ř.
Žádnému z dovolacích důvodů vyjmenovaných v §241a odst. 2 a 3 o.s.ř. nelze podřadit námitku, že odvolací soud jednal v nepřítomnosti zmocněnce (advokáta) žalobce, ačkoli požádal o odročení jednání. Je tomu tak proto, že nejde o vadu řízení ve smyslu §241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř., nýbrž o tzv. zmatečnostní vadu podle §229 odst. 3 o.s.ř. K takové vadě může dovolací soud přihlédnout jen za předpokladu (v dané věci nenaplněného), že dovolání je přípustné (srov. §242 odst. 3 o.s.ř.).
Nepřípustné dovolání proto dovolací soud odmítl (§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c/ o.s.ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. (žalovanému, který by měl na jejich náhradu právo, žádné náklady v tomto stadiu řízení nevznikly).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 16. prosince 2010
JUDr. Pavel K r b e k , v. r.
předseda senátu