ECLI:CZ:NS:2010:33.CDO.3257.2010.1
sp. zn. 33 Cdo 3257/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně Š. B. , zastoupené JUDr. Drahomírou Janebovou Kubisovou, advokátkou se sídlem v Mladé Boleslavi, Blahoslavova 186/II, proti žalovanému I. F. , zastoupenému Mgr. Martinem Buřičem, advokátem se sídlem v Praze 1, Štěpánská 39, o 160.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 8 C 326/2008, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 26. 1. 2010, č.j. 22 Co 165/2009-73, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 10.716,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Drahomíry Janebové Kubisové, advokátky.
Odůvodnění:
Žalovaný – zastoupen advokátem – napadl dovoláním (ze dne 22. 4. 2010) v záhlaví uvedený rozsudek, jímž krajský soud potvrdil ve věci samé a změnil ve výroku o nákladech řízení před soudem prvního stupně rozsudek Okresního soudu v Kolíně ze dne 20. 1. 2009, č.j. 8 C 326/2008-31, ve znění opravného usnesení ze dne 21. 7. 2009, č.j. 8 C 326/2008-59, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Žalovaný v dovolání neuvedl žádný z dovolacích důvodů taxativně vyjmenovaných v §241a odst. 2 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o.s.ř.“), dovolání odůvodnil pouze tak, že je podává „z důvodu specifikovaném v ust. §237 odst. 1 písm. c)“ o.s.ř.
Podle ustanovení §43 odst. 2, věty první, o.s.ř., které platí i pro řízení u dovolacího soudu (§243c odst. 1 o.s.ř.), není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne.
Podle §241a odst. 1 o.s.ř. musí být v dovolání vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle §241b odst. 3, věty první, o.s.ř., dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání.
Podle §240 odst. 1, věty první, o.s.ř. může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Stejnopis písemného vyhotovení rozsudku odvolacího soudu – obsahující správné poučení o opravném prostředku – byl právnímu zástupci žalovaného doručen 22. 2. 2010. Posledním dnem dvouměsíční prekluzívní lhůty, v níž bylo možno doplnit dovolání o důvody, z jakých se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, byl čtvrtek 22. 4. 2010 (§240 odst. 1, věta první, §241b odst. 3, věta první, §243c odst. 1, §57 odst. 2 o.s.ř.).
Uplynutím lhůty podle §241b odst. 3, věty první, o.s.ř. se původně odstranitelné vady dovolání staly neodstranitelnými. K podání, jímž dovolatel dovolání doplnil po uplynutí uvedené lhůty, nesmí dovolací soud přihlížet. Výzva soudu prvního stupně ze dne 7. 5. 2010, č.j. 8 C 326/2008-87, doručená právnímu zástupci dovolatele dne 14. 5. 2010, aby dovolání, které neobsahuje všechny náležitosti, bylo doplněno (§243c odst. 1, §43 odst. 1 o.s.ř.), byla po uplynutí uvedené lhůty bezpředmětnou (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 2. 2003, sp. zn. 21 Cdo 1730/2002, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 3/2004 pod č. 21).
Dovolání proti výroku rozhodnutí odvolacího soudu o nákladech řízení není přípustné, a to bez zřetele k povaze takového výroku, tedy bez ohledu na to, zda jde o měnící nebo potvrzující rozhodnutí o nákladech řízení (před soudem prvního stupně) či o rozhodnutí o nákladech řízení odvolacího, jež není rozhodnutím měnícím ani potvrzujícím (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 1/2003 pod č. 4).
Nejvyšší soud proto vadné a nepřípustné dovolání odmítl (§243c odst. 1, §43 odst. 2, §243b odst. 5, §218 písm. c/ o.s.ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. Žalobkyně má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, jež sestávají z odměny za zastupování advokátkou v dovolacím řízení. Výši odměny dovolací soud určil podle ustanovení §1 odst. 1, §2, §3 odst. 1 bodu 4., §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15, §16 odst. 2 a §18 odst. 1, věty první, vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tj. částkou 8.630,- Kč. Součástí nákladů je dále paušální částka náhrady za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 300,- Kč (§13 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a náhrada za 20 % daň z přidané hodnoty ve výši 1.786,- Kč (§137 odst. 3, §151 odst. 2 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 25. srpna 2010
JUDr. Pavel K r b e k, v .r.
předseda senátu