ECLI:CZ:NS:2010:33.CDO.4757.2008.1
sp. zn. 33 Cdo 4757/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce Deutsche Bank Aktiengesellschaft se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem, Taunusanlage 12, Spolková republika Německo, zastoupeného JUDr. Pavlem Šuserem, advokátem se sídlem v Praze 1, Jungmannova 34, proti žalované E. Š., zastoupené Mgr. Janem Vrzalou, advokátem se sídlem v Teplicích, Masarykova 48, o zaplacení 530.918,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 5 C 179/2002, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 2. 2008, č.j. 38 Co 68/2007-424, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 12.360,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Pavla Šusera, advokáta.
Odůvodnění:
Dovolání žalované proti v záhlaví citovanému rozsudku, jímž krajský soud ve věci samé potvrdil rozsudek Okresního soudu v Trutnově ze dne 7. 8. 2007, č.j. 5 C 179/2002-378, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II, bod 12. zákona č. 7/2009 Sb., dále jen „o.s.ř.“), a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., neboť hodnocením v dovolání obsažené argumentace nelze dospět k závěru, že napadený rozsudek odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o.s.ř).
Namítá-li dovolatelka, že ručením zajištěný závazek a okolnosti jeho vzniku jsou předmětem šetření v trestním řízení vedeném na základě trestního oznámení jejího manžela na tehdejšího jednatele společnosti AUTODIESEL servis s.r.o. Ing. B., jedná se o skutkovou výhradu, kterou žalovaná vznesla poprvé v dovolání, a jde tudíž o nepřípustné novum (srov. §241a odst. 4 o.s.ř.). K nově uplatněné skutečnosti dovolací soud nepřihlížel, takže i právní závěry, které z ní dovolatelka – bez ohledu na to, zda správně – dovozuje (neplatnost smlouvy o úvěru, neplatnost ručení jako akcesorického závazku), jsou pro účely daného dovolacího přezkumu bezcenné.
Žalovaná ve svých dřívějších podáních sice uváděla, že je vedeno trestní řízení proti Ing. B., avšak nikoli ve vztahu k uzavření smlouvy o úvěru, nýbrž z důvodu pozdějšího zcizení majetku společnosti bez vědomí společníka Štekrta a nepoužití získaných prostředků k úhradě úvěru. K prokázání obou tvrzení nabídla shodný důkaz, a sice usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Ústí nad Labem ze dne 21. 2. 2003, č.j. 1 Zn 1377/2002-11, z něhož se ostatně podává, že předmětem šetření jsou okolnosti prodeje technologického zařízení a užití získaných finančních prostředků.
Nejsou-li dány podmínky přípustnosti dovolání ani podle §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., Nejvyšší soud dovolání odmítl (§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c/ o.s.ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. Žalobce má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, jež sestávají z odměny za zastupování advokátem v dovolacím řízení. Výši odměny dovolací soud určil podle ustanovení §1 odst. 1, §2, §3 odst. 1 bodu 5., §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1, věty první, vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tj. částkou 10.000,- Kč. Součástí nákladů je dále paušální částka náhrady za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 300,- Kč (§13 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a náhrada za 20 % daň z přidané hodnoty ve výši 2.060,- Kč (§137 odst. 3, §151 odst. 2 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 11. března 2010
JUDr. Pavel K r b e k, v. r.
předseda senátu