Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31.08.2010, sp. zn. 33 Cdo 4768/2008 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2010:33.CDO.4768.2008.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2010:33.CDO.4768.2008.1
sp. zn. 33 Cdo 4768/2008 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobkyně Ing. O. S. , zastoupené JUDr. PhDr. Oldřichem Choděrou advokátem se sídlem v Praze 2, Jugoslávská 12, proti žalovanému Ing. J. B. , zastoupenému Mgr. PaedDr. Josefem Neštickým, advokátem se sídlem v Praze 2, Ječná 1, o zaplacení částky 139.321,25 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 11 C 287/2005, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. května 2008, č. j. 28 Co 74/2008-104, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 9.660,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. PhDr. Oldřicha Choděry, advokáta se sídlem v Praze 1, Národní 25. Odůvodnění: Dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. května 2008, č. j. 28 Co 74/2008-104, kterým byl ve výroku o věci samé v rozsahu částky 139.321,25 Kč s příslušenstvím potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 27. listopadu 2007, č. j. 11 C 287/2005-85, a bylo rozhodnuto o nákladech řízení, není přípustné podle §237 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu (dále jeno. s. ř.“), a nebylo shledáno přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o. s. ř.). Předpokladem přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je závěr dovolacího soudu, že rozhodnutí odvolacího soudu nebo některá v něm řešená právní otázka mají po právní stránce zásadní význam. Podle §237 odst. 3 o. s. ř. rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem. Dovolací výhrady žalovaného, že nikdy nebránil žalobkyni v užívání předmětu spoluvlastnictví (zahrady), že sám pozemek parc. č. 1366/1 neužívá, že žalobkyně má k tomuto pozemku přístup a že nebyly provedeny navržené důkazy k prokázání těchto tvrzení, jsou z hlediska přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. irelevantní, neboť vystihují dovolací důvod podle §241a odst. 3 o. s. ř., jehož uplatnění je zde vyloučeno [srov. výslovné znění §241a odst. 3 o. s. ř., omezujícího tento dovolací důvod na dovolání přípustná podle §237 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř.]. Dovoláním vymezenou otázkou bezdůvodného obohacení vzniklého nadužíváním spoluvlastnického podílu jedním z podílových spoluvlastníků, jež jako jediná vystihuje dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., se Nejvyšší soud již zabýval v rozhodnutích ze dne 22. února 2001, sp. zn. 25 Cdo 2616/99, ze dne 17. listopadu 1999, sp. zn. 2 Cdon 1313/97, ze dne 28. dubna 2004, sp. zn. 22 Cdo 2624/2003, ze dne 24. ledna 2007, sp. zn. 33 Odo 778/2005, ze dne 31. října 2008, sp. zn. 33 Odo 1583/2006 (v ústavní rovině srovnej nález Ústavního soudu ze dne 10. října 2007, sp. zn. I. ÚS 383/2005). Rozhodnutí odvolacího soudu respektuje shora uvedené závěry a neodporuje tak hmotnému právu. Žalovaný sice v dovolání uvádí, že napadá „oba výroky“, tj. i výrok o náhradě nákladů řízení, avšak podle obsahu dovolání (§41 odst. 2 o. s. ř.) žádné konkrétní námitky proti tomuto výroku neuplatnil. I kdyby dovolání proti nákladovému výroku směřovalo, nebylo by přípustné (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 4/2003). Je tedy zřejmé, že jeho dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, a dovolacímu soudu nezbylo, než je podle §243b odst. 5 věty prvé a §218 písm. c) o. s. ř. odmítnout. Podle §243b odst. 5 věty prvé, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. je žalovaný, jehož dovolání bylo odmítnuto, povinen nahradit žalobkyni náklady dovolacího řízení. Tyto náklady představuje odměna za vyjádření k dovolání sepsané advokátem [§11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb.], stanovená podle §3 odst. 1 bod 4., §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15, §16 odst. 2 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. částkou 7.750,- Kč, paušální částka náhrady výdajů podle §13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300,- Kč a 20 % DPH ve výši 1.610,- Kč. Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti vyplývají z §149 odst. 1 a §160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci). V Brně 31. srpna 2010 JUDr. Václav D u d a , v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:08/31/2010
Spisová značka:33 Cdo 4768/2008
ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:33.CDO.4768.2008.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-10