ECLI:CZ:NS:2010:4.ND.329.2010.1
sp. zn. 4 Nd 329/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Petra Šabaty v právní věci žalobce J. R., zast. JUDr. Marií Cilínkovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Bolzanova 1, proti žalované ČSOB Pojišťovně, a. s., členem holdingu ČSOB, se sídlem Masarykovo nám. 1458, 530 02 Pardubice, o náhradu škody na zdraví z dopravní nehody, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 6 C 169/2010, o návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 6 C 169/2010 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Opavě.
Odůvodnění:
Výše uvedená věc byla podáním Okresního soudu v Pardubicích ze dne 7. 9. 2010 (doručeno dne 13. 9. 2010) předložena Nejvyššímu soudu České republiky k rozhodnutí o návrhu na delegaci Okresnímu soudu v Opavě podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. s odůvodněním, že lze předpokládat, že v řízení bude zapotřebí provést výslechy svědků zdržujících se v obvodu Okresního soudu v Opavě, kde se nachází i bydliště žalobce. Okresní soud v Pardubicích je proto toho názoru, že před Okresním soudem v Opavě by věc byla projednána hospodárněji a rychleji.
Žalobce s návrhem Okresního soudu v Pardubicích na delegaci věci Okresnímu soudu v Opavě nesouhlasil s tím, že právní zástupce žalobce i žalovaný mají sídlo v Praze, resp. v Pardubicích, tyto osoby se účastní každého jednání u soudu, naproti tomu svědci, znalci, apod. se jednání účastní většinou jen jednou, navíc jsou schopny se k jednání u Okresního soudu v Pardubicích dostavit. Dle názoru žalobce by daný typ řízení (tj. zaplacení pojistného plnění) měl být především rychlý, aby se poškozenému co nejdříve dostalo finančních prostředků. Závěrem svého vyjádření proto žalobce zdůraznil, že věc by měla být projednána a rozhodnuta místně příslušným Okresnímu soudem v Pardubicích.
Také žalovaná společnost vyslovila s návrhem na delegaci věci Okresnímu soudu v Opavě nesouhlas a ve svém vyjádření dále uvedla, že v předmětné věci půjde především o stanovení bodového ohodnocení bolesti, ZSU a vyjádření ke zdravotnímu stavu žalobce, což si vyžádá ustanovení znalce a vypracování znaleckého posudku, čemuž nemůže bránit současná místní příslušnost soudu. Výslech žalobce a navrhovaných svědků lze zajistit formou dožádání. Žalovaná se domnívá, že příslušný soud je schopen ve věci jednat rychle a rozhodnout, naopak delegací k jinému soudu by se čas pro rozhodnutí zbytečně prodlužoval.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Okresní soud v Pardubicích) a Okresnímu soudu v Opavě, jemuž má být věc přikázána, návrh Okresního soudu v Pardubicích na přikázání věci Okresnímu soudu v Opavě z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věc jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.
Důvody vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
V případě projednávané věci Okresní soud v Pardubicích, jak již bylo uvedeno výše, návrh na delegaci Okresnímu soudu v Opavě odůvodnil tím, že lze předpokládat, že před Okresním soudem v Opavě by věc byla projednána hospodárněji a rychleji, neboť v obvodu Okresního soudu v Opavě se nachází bydliště žalobce i navrhovaných svědků. Žalobce i žalovaná však s návrhem Okresního soudu v Pardubicích nesouhlasili, dle jejich názoru by delegace věci jinému soud byla na úkor rychlosti a hospodárnosti řízení.
Nejvyšší soud České republiky se po prostudování předmětného spisového materiálu ztotožnil s názorem žalobce a žalované, že delegací věci Okresnímu soudu v Opavě by nedošlo k hospodárnějšímu a rychlejšímu projednání věci, navíc je nutno přihlédnout k tomu, že ani jeden z účastníků řízení s delegací věci Okresnímu soudu v Opavě nesouhlasil, proto by delegací věci tomuto soudu mohl být navozen stav pro žalobce i žalovanou nepříznivý.
Na základě výše uvedeného dospěl Nejvyšší soud České republiky k závěru, že v případě předmětné věci nejsou dány žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly přikázání věci Okresnímu soudu v Opavě podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř.
Nejvyšší soud České republiky z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Opavě z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. Okresnímu soudu v Opavě nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. září 2010
JUDr. Jiří Pácal
předseda senátu