ECLI:CZ:NS:2010:4.ND.70.2010.1
sp. zn. 4 Nd 70/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala v právní věci žalobce JUDr. M. N., zastoupeného Mgr. Jiřím Petříkem, proti žalovanému Krajskému soudu v Brně, se sídlem Rooseveltova 16, 601 95 Brno, IČ: 00215724, o určení neplatnosti přeložení do jiného místa výkonu práce a předběžné opatření, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 49 C 12/2009, a u Krajského soudu v Brně jako soudu odvolacího pod sp. zn. 15 Co 85/2009, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2, 3 o. s. ř., takto:
Věc vedená u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 15 Co 85/2009, se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Praze.
Odůvodnění:
Přípisem Krajského soudu v Brně ze dne 24. 2. 2010 sp. zn. 15 Co 85/2009, byl Nejvyššímu soudu České republiky předložen spolu se spisem Městského soudu v Brně sp. zn. 49 C 12/2009, návrh žalobce na delegaci označené věci z důvodu vhodnosti Krajskému soudu v Praze.
Žalobce svůj návrh odůvodnil tím, že v označené věci je Krajský soud v Brně žalovanou stranou a vzhledem k této okolnosti může být dán důvod pochybovat o nepodjatosti tohoto soudu a jeho soudců.
Žalovaný Krajský soud v Brně se k návrhu vyjádřil přípisem ze dne 11. 1. 2010 sp. zn. Spr 193/2009. Rozhodnutí o delegaci vhodné ponechává na zvážení soudu a v případě, že dospěje k závěru, že důvody pro delegaci vhodnou jsou splněny, nemá vůči delegování věci Krajskému soudu v Praze námitky. K věci samé nadto uvedl, že žalobce dal souhlas k tomu, aby mu od 1. 1. 2010 v plném rozsahu byla přidělována práce na pobočce Krajského soudu v Brně v Jihlavě, čímž dle názoru žalované odpadl důvod pro vedení tohoto sporu, když na jeho vedení ztratil žalobce právní zájem.
Z obsahu předloženého spisu vyplývá, že výše uvedenému návrhu žalobce na delegaci vhodnou předcházel návrh žalobce na přikázání věci z důvodu nutnosti podle ustanovení §12 odst. 1 o. s. ř. s obdobným odůvodněním. O tomto návrhu rozhodl Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 24. 9. 2009, sp. zn. Ncd 23/2009, tak, že věc vedenou u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 15 Co 85/2009, nepřikázal z důvodu nutnosti podle ustanovení §12 odst. 1 o. s. ř. k projednání a rozhodnutí jinému soudu. Nyní posuzovaný návrh žalobce na delegaci věci z důvodu vhodnosti je zjevně podmíněn tímto rozhodnutím Vrchního soudu v Olomouci.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.
Podle ustanovení §12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána, návrh na přikázání věci Krajskému soudu v Praze projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla tomuto soudu přikázána.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Pokud soud přikáže věci jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.
V posuzovaném případě je z obsahu návrhu žalobce zjevné, že jediným důvodem jeho návrhu je skutečnost, že Krajský soud v Brně je ve věci v postavení účastníka řízení na straně žalované, v čemž žalobce spatřuje důvod k pochybnostem o nepodjatosti Krajského soudu v Brně a jeho soudců. Žádný jiný důvod k delegaci jinému soudu žalobce neuvedl a z obsahu spisu ani žádný jiný důvod k takové delegaci nevyplývá. Návrhem na delegaci vhodnou podle §12 odst. 2 o. s. ř. se tak žalobce domáhá téhož, čeho se domáhal již svým výše zmíněným návrhem na delegaci nutnou podle §12 odst. 1 o. s. ř.
Nejvyšší soud konstatuje, že rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. 9. 2009, sp. zn. Ncd 23/2009, je pravomocné a není proti němu dovolání přípustné, aniž by byl přípustný jiný opravný prostředek, který by umožňoval přezkum správnosti tohoto rozhodnutí a jeho změnu či zrušení. Je vyloučené, aby nepřípustnost podání opravného prostředku proti takovému rozhodnutí byla účelově obcházena podáním jinak označeného návrhu - v daném případě jako návrh na delegaci vhodnou - se stejným odůvodněním a směřujícím k témuž cíli.
V posuzovaném případě je zjevné, že žalobce, ačkoli svůj návrh označuje jako návrh na delegaci vhodnou, de facto znovu navrhuje delegaci nutnou ve smyslu §12 odst. 1 o. s. ř., tento návrh také odůvodňuje shodně s návrhem na delegaci nutnou a usiluje tak o nové posouzení téhož návrhu, čímž se snaží obejít nepřípustnost opravného prostředku proti pravomocnému rozhodnutí o takovém návrhu.
Nejvyšší soud ani z obsahu spisu neshledal žádné okolnosti, které by odůvodňovaly přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, tedy především okolnosti svědčícími o rychlejším a hospodárnějším projednání a rozhodnutí věci Krajským soudem v Praze, tak aby tyto okolnosti odůvodňovaly výjimku z výše uvedeného ústavního principu.
Nejvyšší soud České republiky ze všech výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Krajskému soudu v Praze z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. Krajskému soudu v Praze nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. března 2010
Předsedkyně senátu:
JUDr. Danuše N o v o t n á v. r.