ECLI:CZ:NS:2010:4.TZ.3.2010.1
sp. zn. 4 Tz 3/2010
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 23. března 2010 v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného J. P. , proti usnesení Okresního soudu v Hodoníně ze dne 26. 5. 2009 sp. zn. 3 T 469/2002, a podle §268 odst. 2 a §269 odst. 2 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným usnesením Okresního soudu v Hodoníně ze dne 26. 5. 2009 sp. zn. 3 T 469/2002 b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §60 odst. 1, 2 tr. zák. (zák. č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen tr. zák.) v neprospěch obviněného J. P.
Napadené usnesení se zrušuje , včetně všech dalších rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 7. 2. 2003 č. j. 3 T 469/2002-385 byl ve skupinové věci obviněný J. P. uznán vinným trestnými činy nedovoleného překročení státní hranice podle §171a odst. 1, 2 písm. b), c) tr. zák. a zneužívání pravomoci veřejného činitele podle §158 odst. 1 písm. c) tr. zák., jichž se dopustil tím, že jako celní inspektor Celního úřadu Hodonín, pobočka Sudoměřice, organizoval za úplatu nelegální převoz cizích státních příslušníků bez platných cestovních dokladů pro vstup do České republiky ze Slovenska způsobem blíže uvedeným v citovaném rozsudku. Za uvedené trestné činy byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců, který byl podle §58 odst. 1 a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3 let. Dále mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce pracovníka celní správy na 5 let, peněžitý trest ve výměře 30 000,- Kč s náhradním trestem odnětí svobody v trvání 3 měsíců a trest propadnutí věci. Ohledně obviněného J. P. nabyl uvedený rozsudek právní moci dne 26. 3. 2003.
Usnesením Okresního soudu v Hodoníně ze dne 19. 2. 2007 č. j. 3 T 469/2002-463 bylo podle §330 odst. 1 tr. ř. za použití §60 odst. 1 písm. a) tr. zák. rozhodnuto, že se podmíněné odsouzení obviněného J. P. ponechává v platnosti a současně se nad ním stanovuje dohled. Zároveň mu byla podle §60 odst. 1 písm. b) tr. zák. prodloužena zkušební doba do 26. 3. 2008. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 27. 2. 2007.
Následně bylo usnesením Okresního soudu v Hodoníně ze dne 26. 5. 2009 č. j. 3 T 469/2002-503 rozhodnuto, že se podle §330 odst. 1 tr. ř. obviněnému J. P. nařizuje výkon uloženého trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců. Podle §39a odst. 2 písm. b) tr. zák. byl pro jeho výkon zařazen do věznice s dozorem.
Okresní soud své rozhodnutí odůvodnil tím, že v rámci prodloužené zkušební doby se obviněný J. P. dopustil trestného činu krádeže podle §247 odst. 1, 2 tr. zák., za nějž byl trestním příkazem téhož soudu ze dne 2. 6. 2008 č. j. 2 T 97/2008-58, pravomocným dnem 17. 9. 2008, odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. V odůvodnění rozhodnutí soud dále uvedl, že rozhodl až dne 26. 5. 2009, tedy více než po roce od uplynutí prodloužené zkušební doby, přičemž na této skutečnosti má odsouzený vinu, neboť z důvodu jeho další trestné činnosti byl spisový materiál sp. zn. 3 T 469/2002 připojen k jinému spisu Okresního soudu v Hodoníně. Ustanovení §60 odst. 2 tr. zák. ohledně vzniku fikce osvědčení, se proto na něho nevztahuje.
Proti předmětnému usnesení podal obviněný J. P. stížnost, která byla usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 28. 7. 2009 sp. zn. 4 To 328/2009 podle §148 odst. 1 písm. b) tr. ř. zamítnuta, jako stížnost podaná opožděně.
Proti usnesení Okresního soudu v Hodoníně ze dne 26. 5. 2009 sp. zn. 3 T 469/2002 podala ministryně spravedlnosti podle §266 odst. 1 tr. ř. ve prospěch obviněného J. P. stížnost pro porušení zákona. Vytkla v ní porušení zákona v ustanoveních §60 odst. 1, 2 tr. zák., když zároveň konstatovala, že v daném případě došlo k nařízení výkonu podmíněného trestu dva měsíce po uplynutí roční lhůty pro rozhodnutí podle §60 odst. 1, 2 tr. zák.
Podle stěžovatelky v trestní věci obviněného J. P. nelze zjistit žádné skutečnosti, které by bránily projednání věci ve veřejném zasedání do roka od uplynutí zkušební doby. Zkušební doba podmíněného odsouzení uplynula dnem 26. 3. 2008. Roční lhůta k rozhodnutí podle §60 odst. 1 tr. zák. o osvědčení obviněného nebo o výkonu trestu uplynula dnem 26. 3. 2009. Předmětný spisový materiál sp. zn. 3 T 469/2002 byl na základě žádosti ze dne 8. 4. 2008 zapůjčen Okresnímu soudu v Uherském Hradišti, avšak byl vrácen dne 25. 11. 2008, kdy zbývaly ještě přibližně 3 měsíce k rozhodnutí podle §60 odst. 1 tr. zák. Rovněž tak trestní příkaz Okresního soudu v Hodoníně č. j. 2 T 97/2008-58 ze dne 2. 6. 2008 nabyl právní moci dnem 17. 9. 2008. Obviněný J. P. přebíral poštu na adrese známé soudu, zdržoval se v České republice, nežádal o odročení jednání ani jiným způsobem včasné nařízení veřejného zasedání nemařil. Obviněnému tedy nelze klást za vinu, že soud neučinil do roka od uplynutí zkušební doby rozhodnutí o jeho osvědčení nebo o výkonu trestu.
Z uvedeného je tak zřejmé, že napadeným usnesením Okresního soudu v Hodoníně ze dne 26. 5. 2009 č. j. 3 T 469/2002-503 došlo k porušení zákona v neprospěch obviněného J. P., a to v ustanovení §60 odst. 1, 2 tr. zák.
V závěru stížnosti pro porušení zákona proto ministryně spravedlnosti navrhla, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením Okresního soudu v Hodoníně ze dne 26. 5. 2009 č. j. 3 T 469/2002-503 byl v neprospěch obviněného J. P. porušen zákon v ustanovení §60 odst. 1, 2 tr. zák. Podle §269 odst. 2 tr. ř. aby pak toto usnesení zrušil a současně zrušil všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Nejvyšší soud podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a zjistil, že k porušení zákona došlo ve vytýkaném rozsahu.
Podle §60 odst. 1 věty prvé tr. zák. v případě, že podmíněně odsouzený vedl ve zkušební době řádný život a vyhověl uloženým podmínkám, vysloví soud, že se osvědčil; jinak rozhodne, a to popřípadě již během zkušební doby, že se trest vykoná.
Podle §60 odst. 2 tr. zák. neučinil-li soud do roka od uplynutí zkušební doby rozhodnutí podle odstavce 1, aniž na tom měl podmíněně odsouzený vinu, má se za to, že se podmíněně odsouzený osvědčil.
Pokud se Okresní soud v Hodoníně ve věci obviněného J. P. sp. zn. 3 T 469/2002 vlastním chybným postupem z jakýchkoli důvodů včas nedověděl o tom, že jmenovaný byl v prodloužené zkušební době podmíněného odsouzení trestním příkazem téhož soudu ze dne 2. 6. 2008 sp. zn. 2 T 97/2008 odsouzen za trestný čin krádeže podle §247 odst. 1, 2 tr. zák., spáchaný dne 25. 2. 2008, k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin, přičemž tento trestní příkaz nabyl právní moci dne 17. 9. 2008, nelze rozhodně klást za vinu obviněnému, že uvedený okresní soud v jednoroční lhůtě po skončení zkušební doby podmíněného odsouzení, tedy nejpozději do 26. 3. 2009, nerozhodl o tom, že obviněný původně podmíněně odložený trest odnětí svobody vykoná. Stejný závěr pak platí i pro případ, že se o tom okresní soud dověděl včas, ale z nějakých blíže neznámých důvodů v uvedené zákonné lhůtě nerozhodl. Zdůvodnění okresního soudu, že se tak stalo kvůli absenci trestního spisu, který byl připojen k jiné věci obviněného, je bezpředmětné. Od Okresního soudu v Uherském Hradišti byl předmětný trestní spis vrácen dne 25. 11. 2008, tedy včas. Jestli byl poté připojen k věci sp. zn. 2 T 97/2008, vedené u Okresního soudu v Hodoníně, čili u téhož soudu, a ta skončila vydáním trestního příkazu, který nabyl právní moci dne 17. 9. 2008, tedy v dostatečném předstihu před uplynutím výše zmíněné roční lhůty k rozhodnutí o případném neosvědčení se obviněného ve zkušební době, bylo současně povinností příslušných pracovníků uvedeného soudu, aby zjistili odsouzení obviněného ve zkušební době podmíněného odsouzení, a bylo tak včas nařízeno veřejné zasedání, v němž by mohlo být rozhodnuto o tom, že obviněný původně podmíněně odložený trest odnětí svobody vykoná.
Nejvyšší soud proto plně souhlasí s názorem stěžovatelky, že v projednávaném případě z trestního spisu nevyplývají žádné skutečnosti, které by mohly vést k závěru, že to byl obviněný, kdo zavinil, že Okresní soud v Hodoníně v zákonné lhůtě jednoho roku nerozhodl o tom, že podle §60 odst. 1 tr. zák. trest odnětí svobody v trvání 18 měsíců vykoná. V takovém případě uplynutím dne 26. 3. 2009 nastala fikce osvědčení se obviněného ve zkušební době podmíněného odsouzení ve smyslu §60 odst. 2 tr. zák. a okresní soud poté již nemohl rozhodnout tak, jak učinil v napadeném usnesení.
Na základě shora uvedeného Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením Okresního soudu v Hodoníně ze dne 26. 5. 2009 sp. zn. 3 T 469/2002 byl v neprospěch obviněného J. P. porušen zákon v ustanoveních §60 odst. 1, 2 tr. zák. Podle §269 odst. 2 tr. ř. pak toto usnesení zrušil, a to včetně všech dalších obsahově navazujících rozhodnutí, která touto změnou pozbyla svého podkladu. Protože tímto rozhodnutím Nejvyššího soudu došlo k nápravě vzniklého nezákonného stavu a v předmětné věci není dalšího konstitutivního soudního rozhodnutí zapotřebí, výrok ve smyslu §270 odst. 1 tr. ř. již učiněn nebyl. Nezbytným se však jeví deklaratorní rozhodnutí okresního soudu o vzniku fikce osvědčení se obviněného ve zkušební době podmíněného odsouzení, jehož důsledkem je i to, že se na něho hledí, jako by nebyl odsouzen (viz §60 odst. 2, 3 tr. zák.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. března 2010
Předseda senátu:
JUDr. František Hrabec