ECLI:CZ:NS:2010:4.TZ.30.2010.1
sp. zn. 4 Tz 30/2010
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání dne 22. června 2010 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Petra Šabaty stížnost pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti ve prospěch obviněného D. C. , proti rozsudku Okresního soudu v Teplicích ze dne 5. 1. 2010, sp. zn. 6 T 145/2006, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. řádu rozhodl takto:
Pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 5. 1. 2010, sp. zn. 6 T 145/2006, a v řízení, které mu předcházelo, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §35 odst. 2 tr. zákona č. 140/1961 Sb. a §2 odst. 5, 6 tr. řádu v neprospěch obviněného D. C.
Napadený rozsudek se zrušuje ve výroku o trestu.
Současně se zrušují všechna další rozhodnutí, na zrušený výrok o trestu obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Teplicích se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 5. 1. 2010, sp. zn. 6 T 145/2006, byl obviněný D. C. uznán vinným, že
I.
1a) dne 1. 11. 2005 kolem 23. 00 hod. v T., J. spolu s dalším pachatelem vnikli po vypáčení zámku vjezdových vrat na pozemek a následně po vypáčení zámku mříže do sklepa domu, odkud odcizili jeden sud piva zn. Budvar a tři přepravky s nealkoholickými nápoji různých značek, a tímto jednáním způsobili firmě VAL-RIM, s.r.o. se sídlem T., J. škodu ve výši 2.400,- Kč a poškozením zámků další škodu ve výši 1.440,-Kč,
1b) dne 1. 11. 2005 kolem 24.00 hod. v T., J. spolu s dalším pachatelem po vytlačení balkónových dveří vnikli do domu, odkud odcizili barevný televizor nezjištěné značky a výrobního čísla a satelitní přijímač nezjištěné značky a výrobního čísla a svým jednáním způsobili firmě VAL-RIM, s.r.o. se sídlem T., J. škodu ve výši 8.300,- Kč,
2) dne 17. 11. 2005 v době kolem 15.30 hod. v T., M. n. vnikl do bytu ve 2. patře domu a po vytlačení vstupních dveří vnikl dovnitř a odcizil z kuchyňské stěny hifi věž zn. AIWA, na které poškodil plastový kryt, z předsíně mobilní telefon un. Sony Ericsson, z kuchyňské linky mobilní telefon zn. Nokia 5110 a 2 kusy nabíječek zn. Sony a Alcatel, a tímto jednáním způsobil poškozenému A. S., škodu ve výši 3.490,- Kč a poškozením hifi věže další škodu ve výši 500,- Kč,
3) v době od 20.45 hod. dne 3. 11. 2005 do 9.00 hod. dne 5. 11. 2005 v T., ul. P. na parkovišti u křižovatky s ul. J.V. S. po rozbití okna v pravých předních dveřích vnikl do osobního automobilu zn. Opel Astra, z něhož odcizil autorádio s CD přehrávačem zn. JVC a svým jednáním tak poškozené P. S. na odcizených věcech způsobil škodu ve výši 2.250,- Kč a poškozením vozidla další škodu ve výši 1.280,- Kč,
II.
dne 18. 11. 2005 v době od 19.10 hod. do 23.50 hod. v T., S. ul. po rozbití skla levého zadního okna vnikl do osobního automobilu zn. Daihatsu Cuore, odkud odcizil dvě tašky s oblečením a obuví, elektrický holící strojek, dva kusy nabíječek k mobilnímu telefonu, různé šperky a svým jednáním tak poškozenému H. M. W., občanu SRN, způsobil na odcizených věcech škodu ve výši 19.750,- Kč a na vozidle ve výši 6.900,- Kč,
III.
1a) v době od 8.00 hod. dne 20. 11. 2005 do 11.55 hod. dne 21. 11. 2005 v T., ul. S. v prodejně H. odcizil společně s další pachatelkou 3 ks bonboniér zn. Merci v celkové hodnotě 290,70 Kč ke škodě organizace H., se sídlem T., S.,
1b) dne 21. 11. 20055 v době kolem 14.50 hod. v T., ul. S. v prodejně H. zkonzumoval 330 ml CocaColy, Čokotatranku a 3 ks čokolád Studentská pečeť v celkové hodnotě 161,50 Kč ke škodě organizace H., se sídlem T., S.,
2) dne 19. 11. 2005 v době kolem 23.50 hod. v T., ul. B. před domem společně s dalším pachatelem vnikli po rozbití skleněné výplně okna pravých předních dveří do osobního automobilu zn. Chevrolet Lacetti hnědé barvy, odkud odcizili čelní odnímatelný panel autorádia zn. Hyundai, a svým jednáním tak poškozené organizaci German White, s.r.o. se sídlem T., L., a následně pojišťovně Allianz, a.s. se sídlem P., Ř., způsobil odcizením rádia škodu ve výši 4.050,- Kč a poškozením vozidla ve výši 2.680,- Kč,
přičemž všech uvedených jednání se obviněný dopustil přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 10. 10. 2002, sp. zn. 4 T 206/2002, který nabyl právní moci dne 31. 10. 2002, odsouzen mj. pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. zákona č.140/1961 Sb. (dále jen tr. zákon) a trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. d), e) tr. zákona ve spolupachatelství dle §9 odst. 2 tr. zákona, dále rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 8. 12. 2004, sp. zn. 4 T 34/2002, který nabyl právní moci téhož dne, mj. pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), b), e) tr. zákona dílem dokonaný a dílem nedokonaný ve stadiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zákona ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zákona a pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. zákona dílem dokonaný a dílem nedokonaný ve stadiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zákona ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zákona, a byl mu uložen souhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání třiceti měsíců, dále byl odsouzen i rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 4. 3. 2005, sp. zn. 4 T 219/2004, který nabyl právní moci téhož dne, mj. pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), b),e) tr. zákona dílem dokonaný a dílem nedokonaný ve stadiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zákona, jakož i pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. zákona, za což mu byl uložen souhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání tří roků.
Popsané jednání bylo pod bodem ad I.) kvalifikováno jako trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), b), e) tr, zákona v souběhu s trestným činem porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, odst. 2 tr. zákona, jehož se obviněný dopustil dílem sám, dílem ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zákona. Pod bodem II.) bylo posouzeno jako trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), b), e) tr. zákona v souběhu s trestným činem poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zákona, a pod bodem III.) jako trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e) tr. zákona, jehož se obviněný dopustil dílem sám, dílem ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zákona.
Za to mu byl v sazbě §238 odst. 2 tr. zákona za použití §35 odst. 2 tr. zákona uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání tří roků, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zákona zařazen do věznice s ostrahou. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Teplicích ze dne 11. 9. 2008, sp. zn. 5 T 57/2004, jakož i všechna další rozhodnutí, která na zrušený výrok o trestu obsahově navazovala, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Dále byl učiněn výrok o náhradě škody v intencích ustanovení §228 odst. 1 a §229 odst. 1, 2 tr. řádu.
Vzhledem k tomu, že po vyhlášení rozsudku se obviněný vzdal odvolání, a to i za osoby oprávněné podat odvolání v jeho prospěch, stejně tak se vzdal odvolání i intervenující státní zástupce, rozsudek ihned nabyl právní moci.
Ministryně spravedlnosti podala podle §266 odst. 1, 2 tr. řádu proti tomuto rozsudku stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného D. C. Podle jejího názoru byl napadeným rozhodnutím porušen zákon v ustanoveních §35 odst. 2 tr. zákona a v řízení, které vydání rozsudku předcházelo, v ustanovení §2 odst. 5 tr. řádu v neprospěch obviněného.
Stěžovatelka poukázala na vadnou aplikaci ustanovení §35 odst. 2 tr. zákona, jímž byl v napadené věci nesprávně uložen souhrnný trest. Okresní soud v Teplicích nezjistil, že před vyhlášením rozsudku ze dne 5. 1. 2010 ve věci sp. zn. 6 T 145/2006, byl obviněný odsouzen již pravomocným rozsudkem téhož soudu ze dne 13. 5. 2009, sp. zn. 2 T 49/2009, jímž byl uložen souhrnný trest k rozsudku Okresního soudu v Teplicích ze dne 11. 9. 2008, sp. zn. 5 T 57/2007. Tuto skutečnost měla samosoudkyně okresního soudu při dokazování zjistit a vyvodit z ní adekvátní důsledky při úvaze o účelu a druhu ukládaného trestu. Pokud nezjistila, že výrok o trestu, k němuž ukládala souhrnný trest, již neexistuje, neprovedla dokazování konvenující ustanovení §2 odst. 5 tr. řádu.
Ministryně spravedlnosti v závěru svého mimořádného opravného prostředku navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky podle §268 odst. 2 tr. řádu vyslovil, že výrokem o trestu z rozsudku Okresního soudu v Teplicích ze dne 5. 1. 2010, sp. zn. 6 T 145/2006, byl v neprospěch obviněného porušen zákon v namítaném rozsahu, aby podle §269 odst. 2 tr. řádu byl napadený rozsudek ve výroku o trestu zrušen, včetně všech na něj obsahově navazujících rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a poté aby postupoval podle §270 odst. 1 tr. řádu.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) podle §267 odst. 3 tr. řádu přezkoumal zákonnost a odůvodněnost všech výroků rozhodnutí, proti němuž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k následujícím závěrům.
K základním zásadám trestního řízení patří ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. řádu. Odstavec 5 citovaného ustanovení přikazuje orgánům činným v trestním řízení postupovat v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí. Podle ustanovení §2 odst. 6 tr. řádu orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.
Nejvyšší soud po přezkoumání napadeného spisu konstatuje, že se okresní soud těmito zákonnými ustanoveními důsledně neřídil, takže v řízení, jež předcházelo napadenému rozhodnutí nezjistil rozhodné údaje pojící se k výroku o trestu a důsledkem vadného procesního postupu bylo posléze nesprávné uložení souhrnného trestu dle §35 odst. 2 tr. zákona.
Pokud zákon stanoví povinnost zjištění skutkového stavu, o němž nejsou důvodné pochybnosti, váže tuto povinnost soudu nejen ke zjištění všech rozhodných okolností ve vztahu k výroku o vině, ale i okolností, které jsou rozhodné pro rozhodnutí o trestu. Jen úplná skutková zjištění v tomto směru umožňují soudu správné úvahy při volbě adekvátního druhu trestu a stanovení jeho zákonné výměry. Pod tento pojem nutno zahrnout i zjištění, zda přichází v úvahu uložení souhrnného trestu dle zásad stanovených v §35 odst. 2 tr. zákona, případně zda jsou dány podmínky pro uložení společného trestu při pokračování v trestné činnosti.
V posuzovaném případě se okresní soud v rámci dokazování okolností rozhodných z hlediska volby druhu a výměry trestu spokojil s opisem rejstříků trestů, který byl ve spise založen a který nebyl tři měsíce aktualizován, takže v něm nebylo vyznačeno odsouzení obviněného, k němuž došlo rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 13. 5. 2009, sp. zn. 2 T 49/2009. Nicméně z protokolu o hlavním líčení ze dne 5. 1. 2010 je zřejmé, že k důkazu samosoudkyně přečetla připojený spis Okresního soudu v Teplicích sp. zn. 5 T 57/2007 (viz čl. 317 spisu). V tomto trestním spisu je jednak založen rozsudek ze dne 11. 9. 2008, jímž byl obviněný D. C. uznán vinným trestným činem křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle §175 odst. 2 písm. a) tr. zákona, za což mu byl v sazbě §175 odst. 2 tr. zákona za použití §35 odst. 2 tr. zákona uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání dvou a půl roku a pro výkon trestu byl obviněný podle §39a odst. 2 písm c). tr. zákona zařazen do věznice s ostrahou. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Teplicích ze dne 29. 5. 2008, sp. zn. 3 T 112/2008, jakož i všechna další rozhodnutí, která na zrušený výrok o trestu obsahově navazovala, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Z obsahu tohoto spisu (čl. 65 a násl.) však vyplývá dále i to, že obviněný byl odsouzen Okresním soudem v Teplicích dne 13. 5. 2009, sp. zn. 2 T 49/2009, pro trestný čin křivého obvinění podle §174 odst. 1 tr. zákona a trestný čin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle §175 odst. 2 písm. a) tr. zákona, kdy mu byl podle §175 odst. 2 tr. zákona za použití §35 odst. 2 tr. zákona uložen souhrnný trest v trvání dvou roků a devíti měsíců, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zákona zařazen do věznice s ostrahou. Současně byl zrušen výrok o trestu uložený obviněnému rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 11. 9. 2008, sp. zn. 5 T 57/2007, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 13. 5. 2009.
Z výše uvedeného je tudíž zřejmé, že v době, kdy samosoudkyně Okresního soudu v Teplicích dne 5. 1. 2010 ukládala souhrnný trest k rozsudku téhož soudu ze dne 11. 9. 2008, sp. zn. 5 T 57/2007, výrok o trestu z tohoto rozsudku již neexistoval a nově uložený trest ve věci sp. zn. 6 T 145/2006, tak byl uložen v rozporu se zákonem. Zákonným požadavkům §2 odst. 5 tr. ř. nekonvenoval ani způsob a rozsah zjišťování skutkového stavu vztahujícího se k rozhodným okolnostem zamýšleného výroku o trestu, přičemž nedostatečná skutková zjištění byla poté vyhodnocena mimo zákonný rámec stanovený §2 odst. 6 tr. řádu.
Za tohoto stavu věci Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. řádu vyslovil, že pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 5. 1. 2010, sp. zn. 6 T 145/2006, a v řízení, které mu předcházelo, byl porušen zákon v ustanovení §35 odst. 2 tr. zákona č. 140/1961 Sb. a §2 odst. 5, 6 tr. řádu v neprospěch obviněného D. C. Napadený rozsudek byl podle §269 odst. 2 tr. řádu zrušen ve výroku o trestu a věc byla podle §270 odst. 1 tr. řádu přikázána Okresnímu soudu v Teplicích, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Okresní soud v Teplicích doplní dokazování vyžádáním nového opisu rejstříku trestů obviněného, připojením spisů Okresního soudu v Teplicích týkajících se předcházejících pravomocných odsouzení obviněného, s jejichž obsahem se seznámí a v hlavním líčení k důkazu přečte, a po doplnění dokazování nově rozhodne o trestu obviněného. Bude v tomto případ omezen ustanovením §273 tr. řádu podle něhož nesmí být v novém řízení postavení obviněného zhoršeno – zákaz reformationis in peius.
Podle §270 odst. 4 tr. řádu je orgán, jemuž byla věc přikázána, vázán právním názorem, který ve věci vyslovil Nejvyšší soud, a je povinen provést procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. června 2010
Předsedkyně senátu:
JUDr. Danuše N o v o t n á