ECLI:CZ:NS:2010:5.TDO.207.2010.2
sp. zn. 5 Tdo 207/2010
USNESENÍ
Předseda senátu Nejvyššího soudu České republiky rozhodl dne 19. 3. 2010 v řízení o dovolání, které podal obviněný Ing. A. M. proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 6. 2009, sp. zn. 5 To 24/2009, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 46 T 6/2005, o odkladu výkonu rozhodnutí napadeného dovoláním, takto:
Podle §265o odst. 1 tr. řádu se na dobu, než bude rozhodnuto o podaném dovolání, o d k l á d á v ý k o n rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 6. 2009, sp. zn. 5 To 24/2009, a to v těch jeho výrocích, jimiž byl obviněný Ing. A. M. uznán vinným trestným činem porušování povinnosti při správě cizího majetku podle §255 odst. 1, 2 písm. a) a b) zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění účinném do 31. 12. 1997 (dále jen ve zkratce „tr. zák.“), a byl mu uložen podle §255 odst. 2 tr. zák. nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 4 let, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 3 tr. zák. zařazen do věznice s dozorem, dále podle §49 odst. 1 tr. zák. trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu právnických osob, které mají povolení působit jako banka, v trvání 5 let a podle §53 odst. 1 tr. zák. peněžitý trest ve výši 1 000 000,- Kč se stanovením náhradního trestu odnětí svobody podle §54 odst. 3 tr. zák. v trvání 6 měsíců.
Odůvodnění:
Obviněný Ing. A. M. byl rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 3. 9. 2008 (v písemném vyhotovení rozsudku je na str. 30 uvedeno datum 5. 9. 2008), sp. zn. 46 T 6/2005, uznán vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 4 tr. zák., kterého se měl dopustit skutkem popsaným ve výroku o vině v citovaném rozsudku.
Za tento trestný čin a za trestný čin porušení povinnosti v řízení o konkursu podle §126 odst. 1 tr. zák. (ve znění účinném do 31. 12. 2007), jímž byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v České Lípě ze dne 29. 6. 2005, sp. zn. 2 T 18/2003, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 8. 11. 2006, sp. zn. 31 To 360/2005, a usnesením Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2008, sp. zn. 5 Tdo 157/2008, byl obviněný Ing. A. M. podle §250 odst. 4 tr. zák. za použití §35 odst. 2 tr. zák. odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 5 let, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 3 tr. zák. zařazen do věznice s dozorem. Obviněnému byl rovněž uložen podle §53 odst. 1 tr. zák. peněžitý trest ve výměře 1 000 000,- Kč, přičemž pro případ, že by tento trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, stanovil mu soud prvního stupně podle §54 odst. 3 tr. zák. náhradní trest odnětí svobody v trvání 6 měsíců. Podle §49 odst. 1 tr. zák. byl obviněnému uložen též trest zákazu činnosti spočívající „v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu podnikatelských subjektů a v zákazu živnostenského podnikání soukromých osob“ na dobu 10 let. Současně Městský soud v Praze podle §35 odst. 2 tr. zák. zrušil výrok o trestu v rozsudku Okresního soudu v České Lípě ze dne 29. 6. 2005, sp. zn. 2 T 18/2003, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo jeho zrušením, pozbyla podkladu. Naproti tomu soud prvního stupně zprostil obviněného podle §226 písm. a), resp. podle §226 písm. b) tr. řádu obžaloby státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 28. 4. 2005, sp. zn. KZv 396/98, pro skutky uvedené pod body 2. až 4. obžaloby.
K odvoláním obviněného Ing. A. M. a státní zástupkyně Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 17. 6. 2009, sp. zn. 5 To 24/2009, podle §258 odst. 1 písm. b), c) a d) tr. řádu zrušil napadený rozsudek soudu prvního stupně. Podle §259 odst. 3 písm. a) a b) tr. řádu pak odvolací soud znovu rozhodl tak, že uznal obviněného vinným trestným činem porušování povinnosti při správě cizího majetku podle §255 odst. 1, 2 písm. a) a b) tr. zák. (ve znění účinném do 31. 12. 1997), kterého se dopustil skutkem podrobně popsaným ve výroku o vině v tomto rozsudku. Za uvedený trestný čin byl obviněnému uložen podle §255 odst. 2 tr. zák. trest odnětí svobody v trvání 4 roků, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 3 tr. zák. zařazen do věznice s dozorem. Podle §49 odst. 1 tr. zák. odvolací soud uložil obviněnému i trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu právnických osob, které mají povolení působit jako banka, a to v trvání 5 let. Dále byl obviněnému uložen podle §53 odst. 1 tr. zák. peněžitý trest ve výši 1 000 000,- Kč, přičemž pro případ, že by tento trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, stanovil mu odvolací soud podle §54 odst. 3 tr. zák. náhradní trest odnětí svobody v trvání 6 měsíců. Dalším výrokem odvolací soud podle §226 písm. e) tr. řádu zprostil obviněného obžaloby státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 28. 4. 2005, sp. zn. KZv 396/98, pro skutky uvedené pod body 2. a 4. této obžaloby. Konečně podle §259 odst. 1 tr. řádu odvolací soud ohledně skutku uvedeného pod bodem 3. téže obžaloby vrátil věc Městskému soudu v Praze k novému projednání a rozhodnutí.
Proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 6. 2009, sp. zn. 5 To 24/2009, podal obviněný Ing. A. M. dne 9. 11. 2009 prostřednictvím svého obhájce dovolání z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Podané dovolání bylo spolu s přílohovým spisovým materiálem doručeno k Nejvyššímu soudu dne 19. 2. 2010. Obviněný pak dne 3. 3. 2010 podal u Městského soudu v Praze jako soudu prvního stupně také „žádost o odklad termínu nástupu výkonu trestu odnětí svobody“ uloženého mu napadeným rozhodnutím. V této souvislosti obviněný poukázal mimo jiné na skutečnost, že podle výzvy by měl nastoupit k výkonu uloženého trestu odnětí svobody nejpozději do 22. 3. 2010, dále obviněný upozornil na prodlení, s nímž údajně Městský soud v Praze postoupil věc s dovoláním k Nejvyššímu soudu, a obviněný též požádal o odložení nástupu výkonu trestu odnětí svobody o 4 měsíce, aby si mohl doléčit určité zdravotní problémy.
Jak vyplývá z přípisu předsedkyně senátu Městského soudu v Praze ze dne 8. 3. 2010, který byl Nejvyššímu soudu doručen dne 16. 3. 2010, ve věci obviněného Ing. A. M. vedené u jmenovaného soudu prvního stupně pod sp. zn. 46 T 6/2005 nejsou dány důvody pro postup podle §265h odst. 3 tr. řádu. K žádosti obviněného o odklad výkonu trestu odnětí svobody, který mu byl uložen rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 6. 2009, sp. zn. 5 To 24/2009, proto předsedkyně senátu soudu prvního stupně uvedla, že nepodává návrh na odklad výkonu uloženého trestu. Ze zmíněného přípisu předsedkyně senátu Městského soudu v Praze je dále patrné, že obviněnému byl stanoven nástup k výkonu trestu odnětí svobody nejpozději do dne 22. 3. 2010. Podle zprávy z centrální evidence vězňů ze dne 19. 3. 2010, kterou si Nejvyšší soud rovněž vyžádal, obviněný zatím nenastoupil do výkonu pravomocně uloženého trestu odnětí svobody.
Podle §265o odst. 1 tr. řádu může předseda senátu Nejvyššího soudu odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti němuž bylo podáno dovolání. Jak přitom vyplývá z citovaného ustanovení a jeho ustáleného výkladu, postup předsedy senátu Nejvyššího soudu je na rozdíl od rozhodnutí podle §265h odst. 3 tr. řádu jen fakultativní, a záleží tak zcela na uvážení předsedy senátu Nejvyššího soudu, který zde není vázán žádným návrhem či podnětem. Byl-li však učiněn takový podnět, předseda senátu buď i s přihlédnutím k němu rozhodne o odkladu nebo přerušení výkonu napadeného rozhodnutí podle §265o odst. 1 tr. řádu, anebo k tomu neshledá důvody a v takovém případě nevydává žádné negativní rozhodnutí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2007, sp. zn. 11 Tdo 494/2007, publikované pod č. T 993. v sešitě 35 Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaného v Nakladatelství C. H. Beck, Praha 2007). Odkladem výkonu napadeného rozhodnutí ve smyslu §265o odst. 1 tr. řádu se rozumí především odklad výkonu uloženého trestu, a to zejména nepodmíněného trestu odnětí svobody, trestu zákazu činnosti nebo peněžitého trestu, což jsou právě ty druhy trestů, které byly uloženy i obviněnému Ing. A. M. napadeným rozsudkem odvolacího soudu.
S ohledem na obsah a rozsah příslušného trestního spisu v posuzované věci a na argumentaci uvedenou v dovolání obviněného Ing. A. M. dospěl předseda senátu Nejvyššího soudu k závěru, že u obviněného existují důvody pro odklad výkonu rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 6. 2009, sp. zn. 5 To 24/2009, ve smyslu §265o odst. 1 tr. řádu. Argumenty, o které obviněný opřel své dovolání a jimiž zpochybnil naplnění objektivní stránky trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku podle §255 odst. 1, 2 písm. a) a b) tr. zák. včetně okolností podmiňujících použití vyšší trestní sazby, mohou vést ke změně rozhodnutí napadeného dovoláním ve prospěch obviněného. Jestliže by Nejvyšší soud alespoň částečně vyhověl dovolacím námitkám obviněného, mohlo by to mít významný dopad zejména na výměru uloženého nepodmíněného trestu odnětí svobody, který by měl obviněný začít vykonávat. Navíc rozsah spisového materiálu předloženého Nejvyššímu soudu spolu s podaným dovoláním obviněného a složitost řešené problematiky vyžadují dostatečný časový prostor k náležité přípravě senátu Nejvyššího soudu, aby mohl projednat dovolání obviněného a rozhodnout o něm, což v žádném případě nelze učinit do doby, než má obviněný nastoupit k výkonu trestu odnětí svobody.
Za těchto okolností proto není vhodné, aby se započalo s výkonem rozsudku odvolacího soudu, který byl napaden dovoláním obviněného Ing. A. M., resp. aby se nadále pokračovalo v jeho výkonu, přičemž – jak předseda senátu Nejvyššího soudu předběžně zjistil – obviněný podal dovolání včas a za dodržení všech ostatních formálních podmínek ve smyslu §265d až §265f tr. řádu, takže lze důvodně předpokládat jeho věcné projednání, aniž by tím ovšem předseda senátu Nejvyššího soudu jakkoli předjímal podobu rozhodnutí o samotném dovolání.
Na podkladě uvedené argumentace proto předseda senátu Nejvyššího soudu podle §265o odst. 1 tr. řádu odložil výkon rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 6. 2009, sp. zn. 5 To 24/2009, a to těch jeho výroků, jimiž byl obviněný Ing. A. M. uznán vinným trestným činem porušování povinnosti při správě cizího majetku podle §255 odst. 1, 2 písm. a) a b) tr. zák. a byl mu uložen podle §255 odst. 2 tr. zák. nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 4 let, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 3 tr. zák. zařazen do věznice s dozorem, dále podle §49 odst. 1 tr. zák. trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu právnických osob, které mají povolení působit jako banka, v trvání 5 let a podle §53 odst. 1 tr. zák. peněžitý trest ve výši 1 000 000,- Kč se stanovením náhradního trestu odnětí svobody podle §54 odst. 3 tr. zák. v trvání 6 měsíců. Vykonatelnost ostatních výroků napadeného rozsudku odvolacího soudu, tj. výroku, jímž byl obviněný zproštěn obžaloby, a výroku, kterým byla věc ve zbylém rozsahu vrácena soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí, zůstává tímto rozhodnutím nedotčena.
Odklad výkonu potrvá až do doby, než Nejvyšší soud rozhodne o dovolání obviněného Ing. A. M., které směřuje proti citovanému rozsudku.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný žádný opravný prostředek.
V Brně dne 19. března 2010
Předseda senátu:
JUDr. František P ú r y