ECLI:CZ:NS:2010:7.TDO.1472.2010.1
sp. zn. 7 Tdo 1472/2010-27
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 1. 12. 2010 o dovoláních obviněných P. D. a R. S. , proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 6. 2010, sp. zn. 10 To 288/2010, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 4 T 64/2010 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněných P. D. a R. S. odmítají.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Semilech ze dne 12. 5. 2010, sp. zn. 4 T 64/2010, byli obvinění P. D. a R. S. jako spolupachatelé podle §23 tr. zákoníku uznáni vinnými pokusem přečinu krádeže podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, §205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb.) a odsouzeni podle §205 odst. 3 tr. zákoníku k trestům odnětí svobody obviněný P. D. na 18 měsíců a obviněný R. S. na 34 měsíců s tím, že každý z nich byl podle §56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazen do věznice s dozorem, podle §75 odst. 1 tr. zákoníku k trestům zákazu pobytu v okrese Semily na 5 let a podle §70 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku k trestům propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty. Výrokem podle §228 odst. 1 tr. ř. a podle §229 odst. 2 tr. ř. bylo rozhodnuto o náhradě škody.
Jako pokus přečinu krádeže podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, §205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku posoudil Okresní soud v Semilech skutek, který podle jeho zjištění spočíval v podstatě v tom, že obvinění společně dne 29. 1. 2010 kolem 05.10 hodin v H., okr. S., na parkovací ploše před penzionem překonáním uzamčeného zámku dveří vnikli do automobilu A. N. zn. VW Transporter německé registrační značky v úmyslu tento automobil v hodnotě nejméně 170.000,- Kč odcizit, avšak to se jim nepodařilo, neboť ještě před nastartováním jim v dalším jednání zabránila policejní hlídka. Podle dalších zjištění Okresního soudu v Semilech uvedených ve výroku o vině v době, kdy policie prováděla kontrolu, obviněný R. S. seděl na sedadle řidiče, obviněný P. D. seděl na sedadle spolujezdce a u automobilu již měli oddělán kryt spínací skříňky.
Odvolání obviněných, podaná proti výroku o vině a dalším výrokům, byla usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 6. 2010, sp. zn. 10 To 288/2010, podle §256 tr. ř. zamítnuta.
Obvinění podali prostřednictvím společné obhájkyně v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové. Výrok o zamítnutí odvolání napadli oba obvinění s odkazem na důvody dovolání uvedené v §265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. V mezích těchto dovolacích důvodů každý z obviněných namítl, že „zjištěný skutkový stav závěr o naplnění subjektivní ani objektivní stránky stíhaného přečinu neskýtá a pro jejich absenci neumožňuje učinit závěr právní, že by se pokusu přečinu krádeže dle §21 odst. 1 tr. zákoníku, §205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku ve spolupachatelství dle §23 tr. zákoníku dopustil“. Mimo rámec dovolacích důvodů obvinění projevili nesouhlas se skutkovými zjištěními soudů a s tím, jak soudy hodnotily důkazy, a uvedli, že nechtěli odcizit automobil jako takový, ale jen autorádio a airbag. Obvinění se dovoláními domáhali toho, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů, aby zrušil také další obsahově navazující rozhodnutí a aby přikázal Okresnímu soudu v Semilech věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
Nejvyšší soud shledal, že obvinění podali dovolání z podstatné části z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř., a že pokud uplatnili námitky, které odpovídají zákonným dovolacím důvodům, jsou dovolání zjevně neopodstatněná.
Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, nýbrž jen z některého z důvodů stanovených v §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z toho, jak je konstruován dovolací důvod podle citovaného ustanovení, je zřejmé, že jde o právní posouzení skutku, tak jak ho zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nikoli jak ho prezentuje dovolatel. Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy. V dovolání lze namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudy. Dovolacím důvodem nejsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, tím i změny ve skutkových zjištěních soudů a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání se tudíž nemůže opírat o námitky proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování, že nevyhověly návrhům na provedení dalších důkazů apod. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který je určen k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud otázkou správnosti právního posouzení skutku zabývá zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nijak nepřihlíží k námitkám směřujícím proti skutkovým zjištěním soudů.
Přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku spáchá ten, kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, čin spáchá vloupáním a způsobí uvedeným činem větší škodu. Větší škodou se podle §138 odst. 1 tr. zákoníku rozumí škoda dosahující částky nejméně 50.000,- Kč. Podle §21 odst. 1 tr. zákoníku pokusem trestného činu je jednání, které bezprostředně směřuje k dokonání trestného činu a jehož se pachatel dopustil v úmyslu trestný čin spáchat, jestliže k dokonání trestného činu nedošlo. Podle §23 tr. zákoníku byl-li trestný čin spáchán úmyslným společným jednáním dvou nebo více osob, odpovídá každá z nich, jako by trestný čin spáchala sama (spolupachatelé).
Skutkový stav, který zjistil Okresní soud v Semilech a z kterého v napadeném usnesení vycházel také Krajský soud v Hradci Králové, evidentně odpovídá zákonným znakům pokusu přečinu krádeže podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, §205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku, spáchaného ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku. To ostatně vysvětlily již oba soudy v odůvodnění svých rozhodnutí. Obvinění v podaných dovoláních pouze paušálně konstatovali, že zjištěný skutkový stav neumožňuje učinit právní závěr o spolupachatelství pokusu uvedeného přečinu, avšak neuvedli, který konkrétní zákonný znak či zákonné znaky spolupachatelství pokusu přečinu nebyly zjištěným skutkovým stavem naplněny. Za tohoto stavu se Nejvyšší soud nemůže se zmíněnou námitkou vypořádat jinak, než rovněž obecným konstatováním, že skutkový stav, tak jak ho zjistily soudy, zákonné znaky spolupachatelství pokusu přečinu naplňuje, a odkázat na odůvodnění rozhodnutí obou soudů.
Rozsudek Okresního soudu v Semilech není rozhodnutím, které by spočívalo na nesprávném právním posouzení skutku ve smyslu dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., a napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové není rozhodnutím, které by bylo vadné ve smyslu dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
Nejvyšší soud proto zjevně neopodstatněná dovolání obviněných podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl.
K těm částem podaných dovolání, které obsahují námitky směřující proti skutkovým zjištěním soudů, pokládá Nejvyšší soud za nutné poznamenat, že s ohledem na zásady vyplývající z ústavně garantovaného práva na spravedlivý proces může do skutkového základu rozhodnutí napadeného dovoláním zasáhnout jen zcela výjimečně, pokud to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. Takový rozpor je dán zejména tehdy, jestliže skutková zjištění soudů nemají vůbec žádnou obsahovou spojitost s důkazy, jestliže skutková zjištění soudů nevyplývají z důkazů při žádném z logicky přijatelných způsobů jejich hodnocení, jestliže skutková zjištění soudů jsou pravým opakem toho, co je obsahem důkazů, na jejichž podkladě byla tato zjištění učiněna, apod.
V posuzované věci se o žádný extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními Okresního soudu v Semilech, s nimiž se v napadeném usnesení ztotožnil také Krajský soud v Hradci Králové, na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé rozhodně nejedná. Skutková zjištění soudů mají jasnou obsahovou návaznost na provedené důkazy. Soudy si byly vědomy obhajoby obviněných, která byla založena na tvrzení, že z vozidla, do něhož vnikli, chtěli odcizit jen autorádio a airbag. Provedené důkazy soudy hodnotily pod zorným úhlem tohoto tvrzení a dospěly k závěru, že jde o tvrzení zcela nevěrohodné. Soudy podrobně vysvětlily, že nevěrohodnost uvedené obhajoby vyplývá z řady dílčích okolností, např. z toho, že na autorádiu chyběl snímatelný přední díl, což ho činilo nepoužitelným, že obvinění provedli ve významném rozsahu úkony, které nesměřovaly k odnětí airbagu z vozidla, že byli rozsáhle vybaveni nářadím a dalšími předměty, které nebyly k odnětí airbagu z vozidla vůbec potřebné a naopak jsou typické pro krádeže motorových vozidel, jakým způsobem manipulovali s různými částmi elektroinstalace atd. Soudy svůj hodnotící postup jasně, srozumitelně a logicky vysvětlily, aniž se při tom dopustily nějaké deformace důkazů nebo jiného vybočení z mezí volného hodnocení důkazů podle §2 odst. 6 tr. ř. To, že obvinění nesouhlasí se způsobem, jímž soudy hodnotily důkazy, a že se neztotožňují se skutkovými zjištěními soudů, není dovolacím důvodem.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 1. prosince 2010
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec