ECLI:CZ:NS:2010:7.TDO.752.2010.1
sp. zn. 7 Tdo 752/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 4. srpna 2010 o dovolání obviněného J. M. , proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. 4. 2010, sp. zn. 10 To 112/2010, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 2 T 197/2009, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného J. M. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. 4. 2010, sp. zn. 10 To 112/2010, byl podle §258 odst. 1 písm. b), d) tr. ř. k odvolání obviněného J. M. zrušen v celém rozsahu rozsudek Okresního soudu v Náchodě ze dne 10. 2. 2010, sp. zn. 2 T 197/2009. Podle §259 odst. 3 tr. ř. krajský soud nově rozhodl tak, že uznal obviněného J. M. vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §171 odst. 1 písm. g) tr. zák. účinného do 31. 12. 2009, který spáchal tím, že v době od 1. 1. 2009 do 29. 12. 2009 v Hradci Králové ani nikde jinde bezdůvodně nenastoupil do výkonu trestu odnětí svobody, jenž mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 3. 5. 2007, č. j. 16 T 37/2007-47, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. 7. 2007, č. j. 12 To 224/2007-60, pravomocným dne 18. 7. 2007, ačkoliv dne 1. 9. 2007 osobně převzal výzvu tohoto soudu k nástupu do výkonu trestu.
Obviněný J. M. (dále jen obviněný) napadl tento rozsudek dovoláním z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., které podal včas prostřednictvím svého obhájce, přičemž dovolání splňuje obsahové náležitosti dovolání uvedené v §265f odst. 1 tr. ř. V dovolání namítl, že skutek uvedený v napadeném rozhodnutí není trestný, neboť jeho trestnost byla stanovena zákonem č. 128/2008 Sb. s účinností ode dne 1. 1. 2009. V době, kdy nenastoupil výkon trestu odnětí svobody, tj. v letech 2007 a 2008, jeho jednání nenaplňovalo skutkovou podstatu žádného trestného činu. Obviněný se domnívá, že ustanovení §171 odst. 1 písm. g) tr. zák. se má vztahovat pouze na případy, kdy k odsouzení k trestu odnětí svobody a nenastoupení jeho výkonu došlo po 1. 1. 2009. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. 4. 2010, sp. zn. 10 To 112/2010, a aby věc vrátil tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí.
Nejvyšší státní zástupkyně uvedla v písemném vyjádření k dovolání obviněného předně to, že jestliže bylo náležitě provedeno přezkumné řízení u soudu druhého stupně, nemá Nejvyšší soud České republiky povinnost znovu přezkoumávat opakované námitky obviněného jen proto, že obviněný nesouhlasí s výsledkem řízení o odvolání. Dovolací řízení totiž nelze chápat jako opakované projednání řádného opravného prostředku či jako třetí stupeň řízení před obecnými soudy. Námitka obviněného vztahující se k nemožnosti „rozdělit“ dobu páchání trestného činu na část před 1. 1. 2009, kdy ještě neplatilo ustanovení §171 odst. 1 písm. g) tr. zák., a na část po tomto datu, kdy již bylo toto ustanovení trestního zákona účinné, je lichá. Obviněný J. M. měl nastoupit výkon trestu odnětí svobody dne 9. 9. 2007. Neučinil tak do stanoveného dne ani později, čímž nastolil a dále udržoval protiprávní stav, takže – v případě trestnosti od samého počátku – by se z hlediska právní teorie jednalo o jeden trestný čin trvající, přičemž pro jeho právní posouzení je rozhodující norma účinná k okamžiku ukončení protiprávního stavu, v daném případě v době zadržení obviněného a jeho dodání do výkonu trestu. Protože podle právní úpravy účinné přede dnem 1. 1. 2009 nebylo jednání obviněného trestné, stává se okamžikem počátku trvajícího trestného činu právě den účinnosti zákona, jímž byla tato skutková podstata zavedena do trestního zákona. Krajský soud proto rozhodl jak po skutkové, tak po právní stránce naprosto správně a jeho rozhodnutí není zatíženo nesprávností, kterou mu obviněný vytýká.
Podle názoru nejvyšší státní zástupkyně není napadené rozhodnutí zatíženo žádnou právní vadou, kterou by bylo nutno napravovat cestou dovolání. Navrhla, proto aby Nejvyšší soud České republiky dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné. Současně navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky rozhodl o dovolání v neveřejném zasedání, a to i v případě jiného než navrhovaného rozhodnutí.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného je zjevně neopodstatněné. Vycházel přitom z následujících skutečností:
Obviněný opřel svou dovolací argumentaci o tytéž námitky, které uplatnil již v odvolacím řízení. S těmito námitkami se odvolací soud v souladu se zákonem náležitě vypořádal a shledal je nedůvodnými. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je zřejmé, že obviněný ani nepodal žádost o odklad výkonu trestu, jak tvrdil a znovu uvedl v dovolání. Obviněný v rozporu se skutečností uvedl, že byla zamítnuta jeho žádost o odklad výkonu rozhodnutí. Ve spisu Okresního soudu v Trutnově, sp. zn. 16 T 37/2007, se žádné takové usnesení ani žádost o odklad výkonu trestu nenachází. Po obviněném bylo vyhlášeno celostátní pátrání, po jeho pobytu pátraly též Okresní soud v Pardubicích a Jičíně. Odvolací soud správně poukázal na to, že obviněný je recidivistou, byl 14x soudně trestán a z tohoto hlediska je naprosto nedůvodný názor obviněného, že po změně trestního zákona měl obdržet novou výzvu k nástupu trestu s poučením o trestnosti jednání, které spočívá ve vyhýbání se nástupu trestu. Nejvyšší soud přisvědčil správným právním názorům odvolacího soudu, pokud jde o právní kvalifikaci skutku. Pro úplnost dodává, že výkon trestu může plnit svůj účel jen tehdy, pokud je trest uložen a vykonán co nejdříve po spáchání trestného činu. Pokud obviněný argumentuje též tím, že je živitelem dvou malých dětí a že proto měl soud vzít ohled na jeho rodinné důvody, je třeba mu připomenout, že na své děti měl mít ohled sám obviněný před pácháním trestné činnosti.
Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265i odst. 1 písm. a) tr. ř., k jehož konání zákon nevyžaduje souhlas účastníků dovolacího řízení.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 4. srpna 2010
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek