ECLI:CZ:NS:2010:7.TDO.979.2010.1
sp. zn. 7 Tdo 979/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 11. 8. 2010 o dovolání obviněného P. K. , proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 23. 3. 2010, sp. zn. 2 To 73/2010, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 3 T 1/2009 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného P. K. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný P. K. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 23. 3. 2010, sp. zn. 2 To 73/2010, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne 11. 2. 2010, sp. zn. 3 T 1/2009. V rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci napadl výrok o vině a trestu. Odkázal na důvod dovolání uvedený v §265b odst. l písm. g) tr. ř. Namítl, že byl nesprávně uznán vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. (zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů), neboť peníze přijaté od poškozeného představovaly vrácení půjček, které předtím poskytl poškozenému. Pokud připustil, že od poškozeného přijal peníze s tím, že jimi měl podle jejich ústní dohody uhradit dluhy poškozeného, a že si tyto peníze ponechal, vyjádřil názor, že ani to nebylo naplněním znaků trestného činu podvodu podle §250 tr. zák., ale spíše znaků trestného činu zpronevěry podle §248 tr. zák. Ohradil se také proti výpočtu výše způsobené škody. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek, aby zrušil také další obsahově navazující rozhodnutí a aby přikázal Krajskému soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání ve skutečnosti z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale jen z některého z důvodů, které jsou výslovně stanoveny v §265b odst. l písm. a) až l) tr. ř. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno.
Podle §265b odst. l písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z citovaného ustanovení je zřejmé, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. V dovolání je možné namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Lze tedy vytýkat právní vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudy. Mimo rámec dovolacího soudu jsou skutkové námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, tím i změny ve skutkových zjištěních soudů a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání se tudíž nemůže opírat o námitky proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování, že nevyhověly návrhům na provedení dalších důkazů apod. Dovolání je mimořádný opravný prostředek určený k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení §265b odst. l písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud otázkou správnosti právního posouzení skutku zabývá zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nijak nepřihlíží k námitkám směřujícím proti skutkovým zjištěním soudů.
V posuzované věci byl obviněný odsouzen pro trestný čin podvodu podle §250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci a předtím až na změnu týkající se výše škody i podle zjištění Okresního soudu v Šumperku spočíval v podstatě v tom, že obviněný P. K. se počátkem roku 2006 v L. , okr. Š. , ústně dohodl s poškozeným R. M. na tom, že mu poskytne pomoc při uhrazování dluhů, které poškozený měl na sociálním a zdravotním pojištění, a od počátku roku 2006 do 31. 1. 2008 ve více případech převzal od poškozeného a jeho rodinných příslušníků částku ve výši nejméně 621 820 Kč na úhradu těchto závazků, ačkoliv již od počátku měl úmysl si tyto finanční prostředky ponechat, ze závazků poškozeného nic neuhradil a způsobil mu tak škodu nejméně ve výši 621 820 Kč (podle zjištění Okresního soudu v Šumperku obviněný způsobil poškozenému škodu ve výši 736 820 Kč).
Obviněný neuplatnil žádnou námitku v tom smyslu, že by uvedený skutkový stav neodpovídal znakům trestného činu podvodu podle §250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. Pouze takto koncipované námitky by korespondovaly s dovolacím důvodem podle §265b odst. l písm. g) tr. ř. Podstatou dovolání obviněného ovšem bylo v celém rozsahu to, že prezentoval odlišné verze skutkového stavu. Tím pádem založil dovolání na námitkách čistě skutkové povahy. Takové námitky nejsou dovolacím důvodem.
První okruh námitek směřoval k prosazení verze, která byla skutkově založena na tom, že v minulosti poskytl poškozenému půjčku a že tuto půjčku mu poškozený vracel. Touto obhajobou se soudy obou stupňů zabývaly a vzhledem k výsledkům provedeného dokazování ji považovaly za vyvrácenou. Projevilo se to jejich zjištěním, že obviněný poškozenému žádné peníze nikdy nepůjčil. Nesouhlas obviněného s tímto zjištěním je mimo meze dovolacího důvodu.
Druhý okruh námitek směřoval k prosazení verze, která byla skutkově založena na tom, že obviněný se rozhodl přisvojit si peníze poškozeného teprve poté, co mu je poškozený svěřil. Tyto námitky v podstatě byly jen polemikou se skutkovým zjištěním soudů obou stupňů, že záměr ponechat si pro sebe finanční prostředky přijaté od poškozeného obviněný měl již od počátku, tj. již v době, kdy je od něho přijímal, a že tedy vůbec neměl úmysl použít je ve prospěch poškozeného na úhradu jeho dluhů. To, že obviněný s tímto zjištěním soudů nesouhlasí, rovněž není dovolacím důvodem.
Pokud obviněný vytkl, že součet dílčích částek, z nichž Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci vycházel podle toho, co je uvedeno na str. 5 - 6 odůvodnění napadeného rozsudku, činí 620 820 Kč, jde rovněž o čistě skutkovou námitku, která není dovolacím důvodem, neboť nesouvisí s aplikací ustanovení hmotného práva.
S ohledem na principy vyplývající z ústavně garantovaného práva na spravedlivý proces může Nejvyšší soud do skutkového základu rozhodnutí napadeného dovoláním zasáhnout je zcela výjimečně, pokud to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. O takový rozpor jde zejména tehdy, jestliže skutková zjištění soudů nemají žádnou obsahovou souvislost s důkazy, jestliže skutková zjištění soudů nevyplývají z důkazů při žádném z logicky přijatelných způsobů jejich hodnocení, jestliže skutková zjištění soudů jsou opakem toho, co je obsahem důkazů, na jejichž podkladě byla tato zjištění učiněna, apod.
V posuzovaném případě se v poměru mezi skutkovými zjištěními Okresního soudu v Šumperku, z nichž v napadeném rozsudku až na otázku výše škody vycházel také Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci, na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé rozhodně nejedná o žádný extrémní rozpor. Skutková zjištění uvedená ve výroku o vině napadeného rozsudku mají jasné obsahové zakotvení v důkazech, mezi nimiž měla základní význam svědecká výpověď poškozeného. Již vzhledem ke zvláštní povaze posuzovaného skutku soudy hodnotily tuto výpověď velmi obezřetně. Přitom si pro její odpovědné hodnocení vytvořily náležitý podklad v poměrně širokém okruhu dalších důkazů, jimiž byly jednak svědecké výpovědi osob z okruhu rodinných příslušníků poškozeného, a zejména pak znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví klinické psychologie ohledně osoby poškozeného. Výpovědi svědků potvrdily údaje poškozeného o tom, že dával obviněnému peníze, které zčásti pocházely také od rodinných příslušníků poškozeného, a že důvodem tohoto postupu mělo být to, že obviněný za poškozeného vyřídí záležitosti s jeho dluhy. Znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví klinické psychologie byla objasněna osoba poškozeného, přičemž se ukázalo, že mezi jeho vlastnostmi je výrazně přítomna tendence k pasivitě a ke spoléhání na náhodu, očekávání pomoci druhých apod. Tím se vysvětluje, proč se poškozený v takové záležitosti, jakou bylo vyřízení jeho vlastních dluhů, obracel na obviněného jako svého přítele a proč do tohoto problému vtahoval také členy své rodiny. Znalecký posudek zároveň objasnil osobu poškozeného i z hlediska vlastností zaručujících pravdivost jeho výpovědi při popisu posuzovaného skutku. Soudy jasně, přehledně, srozumitelně, ověřitelně a zejména logicky vysvětlily své hodnotící úvahy, přičemž se nedopustily žádné deformace důkazů ani jiného vybočení z mezí volného hodnocení důkazů podle §2 odst. 6 tr. ř. Takovou povahu nemá ani drobná nepřesnost Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci při vyčíslení výše škody způsobené trestným činem. To, že obviněný nesouhlasí se způsobem, jímž soudy hodnotily důkazy, a že se neztotožňuje s jejich skutkovými zjištěními, není dovolacím důvodem.
Obviněný sice formálně deklaroval dovolací důvod podle §265b odst. l písm. g) tr. ř., avšak jinak uplatnil námitky, které mu svým obsahem neodpovídají a nejsou pod něj podřaditelné.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle §265i odst. l písm. b) tr. ř. odmítl jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. srpna 2010
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec