ECLI:CZ:NS:2010:8.TDO.211.2010.5
sp. zn. 8 Tdo 211/2010-I
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. března 2010 v řízení o dovolání podaném obviněným D. J., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 23. 9. 2009, sp. zn. 9 To 406/2009, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 1 T 6/2009, o vazbě obviněného, takto:
Podle §265 l odst. 4 tr. ř. se obviněný D. J. n e bere do vazby.
Odůvodnění:
Obviněný D. J. v současné době vykonává ve věznici s ostrahou trest odnětí svobody v trvání dvaceti čtyř měsíců, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Rakovníku ze dne 14. 5. 2009, sp. zn. 1 T 6/2009, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 23. 9. 2009, sp. zn. 9 To 406/2009, jednak ze trestný čin zpronevěry podle §248 odst. 1, odst. 2 tr. zák. a jednak za trestný čin úvěrového podvodu podle §250b odst. 1, odst. 3 tr. zák.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) projednal v neveřejném zasedání konaném dne 24. března 2010 dovolání obviněného D. J. podané proti usnesení Krajského soudu v Praze, sp. zn. 9 To 406/2009, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 1 T 6/2009, a rozhodl tak, že podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. částečně zrušil usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 23. 9. 2009, sp. zn. 9 To 406/2009, a rozsudek Okresního soudu v Rakovníku ze dne 14. 5. 2009, sp. zn. 1 T 6/2009, ve výroku o vině v bodě 2), ve výroku o trestu a ve výroku, jímž bylo rozhodnuto o nároku poškozené společnosti GE Money Multiservis, a. s., zrušil též další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle §265 l odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Rakovníku, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Protože podle §265 l odst. 4 tr. ř., vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený mu původním rozsudkem a Nejvyšší soud k dovolání výrok o tomto trestu zruší, je povinen rozhodnout zároveň o vazbě, Nejvyšší soud v souvislosti se shora uvedeným usnesením postupoval současně podle tohoto ustanovení a o vazbě obviněného, jak mu ukládá citované ustanovení, rozhodl.
Při zkoumání okolností významných pro takové rozhodnutí Nejvyšší soud z obsahu spisu Okresního soudu v Rakovníku, sp. zn. 1 T 6/2009, shledal, že obviněný D. J. byl v řízení před okresním soudem usnesením Okresního soudu v Rakovníku ze dne 1. 8. 2009, sp. zn. 1 T 6/2009, vzat podle §69 odst. 5 tr. ř. a §68 odst. 1 tr. ř. z důvodu §67 písm. a) tr. ř. do vazby. Podle odůvodnění tohoto usnesení k uvedenému rozhodnutí soud vedl postoj obviněného, který, když byl dne 14. 5. 2009 vyhlášen rozsudek v předmětné věci, opis tohoto rozsudku na jím pro doručení označené adrese ani přes opakované pokusy soudy nepřebíral. Z tohoto důvodu byl na něj dne 22. 7. 2009 vydán příkaz k zatčení, jenž byl prostřednictvím policie realizován dne 31. 7. 2009. Přitom bylo shledáno, že se obviněný po vyhlášení rozsudku, aniž by o tom soud informoval, přestěhoval do P., kde i v době zatčení žil a pracoval.
Pokud Nejvyšší soud v rámci dovolacího řízení dále zkoumal okolnosti pro rozhodnutí o vazbě, shledal, že důvody vazby nebyly dány v průběhu přípravného řízení vedeného v jeho trestní věci u Okresního soudu v Rakovníku, sp. zn. 1 T 6/2009, a taková okolnost nenastala ani v době dokazování prováděného před okresním soudem. Důvod pro uvalení vazby na obviněného nastal až poté, co se bez udání nové adresy soudu, přestěhoval do jiného bydliště.
Nejvyšší soud na základě těchto skutečností zjistil, že i když byl na obviněného po vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně dne 22. 7. 2009 vydán příkaz k zatčení podle §69 odst. 1 tr. ř., tento byl dne 31. 7. 2009 realizován a obviněný byl zatčen a posléze usnesením Okresního soudu v Rakovníku ze dne 1. 8. 2009, sp. zn. 1 T 6/2009, podle §69 odst. 5 tr. ř. a §68 odst. 1 tr. ř. vzat do vazby z důvodu uvedeného v §67 písm. a) tr. ř., že nejsou splněny podmínky proto, aby obviněného nyní do vazby vzal. Nejvyšší soud pro tento závěry vycházel, zejména z okolností, pro které byla napadená rozhodnutí zrušena, a toho, že v současném stadiu řízení nejsou dány takové okolnosti, které by důvody vazby ve smyslu §67 tr. ř. naplňovaly. Samotná okolnost, že si obviněný v řízení před soudem prvního stupně nepřevzal předmětný rozsudek a soudu nesdělil adresu, kam mu je možné toto rozhodnutí doručit, není pro současný stav řízení nikterak rozhodná.
Důvod vazby podle §67 písm. a) tr. ř., který byl shledán soudem prvního stupně, spočívající v tom, že hrozí obava, že obviněný uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak trestnému stíhání nebo trestu vyhnul, již Nejvyšší soud naplněn neshledal, že v současném stadiu trestního řízení byla uvedená obava dána, když navíc obviněný do současné doby z uloženého trestu vykonal více jak jednu třetinu.
Vzhledem k těmto okolnostem Nejvyšší soud i za současné situace, kdy je podle zákona v rámci mimořádného opravného prostředku třeba rozhodnout o vazbě obviněného, nezjistil takové skutečnosti, které by zakládaly obavy ve smyslu §67 odst. 1 písm. a) až c) tr. ř., a proto rozhodl, že se obviněný D. J. ve smyslu §265 l odst. 4 tr. ř. do vazby nebere.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 24. března 2010
Předsedkyně senátu:
JUDr.MiladaŠámalová