ECLI:CZ:NS:2011:10.ZP.3.2011.1
sp. zn. 10 Zp 3/2011-21
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 15. dubna 2011 v řízení o odvolání kárně obviněného Ing. F. D. , proti rozhodnutí Kárné komory Nejvyššího kontrolního úřadu ze dne 12. 11. 2010, sp. zn. 706/09-NKU20/7/10, takto:
Podle §42 odst. 1 písm. b) zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, se kárné řízení proti kárně obviněnému Ing. F. D. pro skutek spočívající v tom, že „v rozhovoru pro týdeník Respekt č. 4, vycházející v týdnu od 25. 1. 2010 do 31. 1. 2010, který posléze převzaly a publikovaly i další celostátní sdělovací prostředky, na otázku redaktora tohoto týdeníku O. K.: "Projevila se už nějak politizace úřadu?" odpověděl: "Někteří členové Kolegia, spojení s politickou skupinou, měli tendenci ovlivnit plán kontrolní činnosti, aby se některé věci nekontrolovaly." a na následující otázku: "Prosadil jste nakonec realizaci dané kontroly?" odpověděl: "Ta kontrolní akce nebyla zařazena do plánu kontrolní činnosti. V Kolegiu se nenašel nikdo, kdo by jí chtěl dělat.", přičemž toto obvinění nejmenovaných členů Kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu z ovlivňování činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu ve prospěch blíže neurčených politických skupin bylo nepodložené, protože o zařazení konkrétních kontrolních akcí do návrhu plánu kontrolní činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu rozhodoval sám z titulu své funkce prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a nebyl při tom povinen vyhovět požadavkům, názorům a stanoviskům členů Kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu, a uvedené nepodložené obvinění s ohledem na jeho uveřejnění v celostátních sdělovacích prostředcích mohlo u veřejnosti vyvolat pochybnosti o tom, zda kontrolní činnost Nejvyššího kontrolního úřadu není negativně ovlivněna politickými zájmy“ , z a s t a v u j e .
Odůvodnění:
I.
Člen Kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu JUDr. Jan Vedral jako kárný žalobce podal dne 12. 2. 2010 návrh na zahájení kárného řízení proti kárně obviněnému Ing. F. D. (dále jen „kárně obviněný“) pro podezření ze závažného kárného provinění podle §35 odst. 2 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o NKÚ“) jehož se měl dopustit tím, že v rozhovoru s redaktorem týdeníku Respekt O. K., který byl publikován dne 25. 1. 2010, obvinil některé členy Kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu z pokusu ovlivnit ve spojení s blíže neurčenou politickou skupinou plán kontrolní činnosti tak, aby se některé věci nekontrolovaly. Této kárné věci byla přidělena sp. zn. 706/09-NKU20/7/10.
Dne 15. 2. 2010 byl členem Kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu JUDr. Ing. Jiřím Kalivodou jako kárným žalobcem podán takřka identický návrh. Této kárné věci byla přidělena sp. zn. 706/09-NKU20/8/10. Vzhledem k totožnosti skutkového základu a osoby kárně obviněného byla rozhodnutím Kárné komory Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen „Kárná komora“) ze dne 20. 4. 2010 spojena obě kárná řízení zahájená na podkladě uvedených návrhů ke společnému řízení a nadále byla vedena pod sp. zn. 706/09-NKU20/7/10.
Kárně obviněný Ing. F. D. prostřednictvím svého obhájce JUDr. Václava Vlka v písemném vyjádření k uvedeným návrhům obě vznesená kárná obvinění odmítl a s odvoláním na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2010, sp. zn. Zp 1/2010, navrhl, aby Kárná komora podle §224 odst. 5 tr. ř. přerušila kárné řízení a předložila věc Ústavnímu soudu, nebo vyčkala rozhodnutí Ústavního soudu v obdobné věci, která mu byla po přerušení řízení předložena.
Současně kárně obviněný vznesl námitku podjatosti proti předsedovi Kárné komory Ing. Miroslavu Kalovi a členům Kárné komory JUDr. Františku Púrymu a JUDr. Janu Bláhovi, o níž bylo rozhodnuto dne 26. 8. 2010, sp. zn. 706/09-NKU20/7/10. Ve vztahu k předsedovi Kárné komory Ing. Miroslavu Kalovi kárně obviněný vznesl námitku podjatosti ještě při ústním jednání dne 4. 11. 2010, o níž bylo téhož dne rozhodnuto, sp. zn. 706/09-NKU20/7/10.
V projednávané věci rozhodla Kárná komora dne 12. 11. 2010, sp. zn. 706/09-NKU20/7/10, a to tak, že kárně obviněnému Ing. F. D. podle §44 odst. 1 písm. a) zákona o NKÚ udělila za kárné provinění kárné opatření ve formě napomenutí.
II.
Proti rozhodnutí Kárné komory ze dne 12. 11. 2010, sp. zn. 706/09-NKU20/7/10, podal kárně obviněný odvolání k Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“).
V rámci podaného odvolání kárné obviněný nejprve uvedl, že má za to, že právní úprava kárného řízení týkajícího se kárných provinění prezidenta, viceprezidenta a členů NKÚ je dle jeho názoru v rozporu s ústavním pořádkem České republiky a navrhl, aby Nejvyšší soud řízení v souladu s ustanovením §255 odst. 2 tr. ř. per analogiam přerušil a věc předložil k posouzení Ústavnímu soudu České republiky.
Dále obviněný namítl, že v řízení bylo provedenými důkazy jednoznačně prokázáno, že k ovlivňování plánu kontrolní činnosti skutečně došlo. Sama skutečnost, že dle Kárné komory nakonec záleželo na obviněném, jakým způsobem o takové skutečnosti rozhodne, však nemůže vést k závěru, že tvrzení uvedená v týdeníku Respekt jsou nepodložená a tento závěr kárné komory ve výroku rozhodnutí je tedy nepodložený a zjevně nesprávný. Dále je ve výroku o vině nesprávně uvedeno, že kárně obviněný svými tvrzeními „ obvinil nejmenované členy Kolegia NKÚ “, což ovšem nelze z výroků kárně obviněného dovodit. Naopak, případné výroky kárně obviněného směřovaly k upozornění na politizaci úřadu, nikoliv nejmenovaných členů kolegia. Kárně obviněným byl také navržen výslech redaktora týdeníku Respekt O. K., protože citace v týdeníku neodpovídala skutečnému sdělení kárně obviněného. Neprovedením tohoto důkazu bylo kárné řízení zatížení další vadou. Dále namítl, že také samotné návrhy na zahájení řízení trpí vadou nedostatečného vymezení skutku, a to zejména ohledně času spáchání kárného deliktu, neboť není v rozhodnutí uvedeno, kdy měl být proveden rozhovor obviněného s reportérem týdeníku Respekt (což byl projev vůle obviněného a v samotném výroku o vině je uvedeno, že skutek byl spáchán odpověďmi na otázky reportéra, a tedy nikoli až vydáním deníku), a je toliko uvedeno až samotné datum vydání tohoto týdeníku, kterýžto však vyšel zcela nezávisle na jeho vůli, a tedy nemohl nijak toto ovlivnit. Je přesvědčen, že Kárná komora se měla přesným určením času spáchání skutku podrobně zabývat také proto, že dle ustanovení §36 zákona o NKÚ odpovědnost prezidenta, viceprezidenta a člena Nejvyššího kontrolního úřadu za případné kárné provinění zaniká, uplynul-li od jeho spáchání jeden rok. Tato skutečnost, tedy zánik odpovědnosti obviněného za kárné provinění, mohla tedy nastat již při vydání napadeného rozhodnutí dne 12. 11. 2010, pokud byl předmětný rozhovor poskytnut před 12. 11. 2009.
Kárně obviněný taktéž zopakoval svou námitku podjatosti vůči všem členům Kárné komory včetně jejího předsedy.
S ohledem na výše uvedené kárné obviněný Ing. F. D. navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí v celém rozsahu zrušeno a kárné řízení proti němu vedené zastaveno.
III.
Nejdříve je třeba uvést, že ačkoli bylo odvolání kárně obviněného Nejvyššímu soudu doručeno již dne 4. 1. 2011, nebylo možno ve věci rozhodnout, neboť Nejvyšší soud usnesením ze dne 27. 1. 2010, sp. zn. Zp 2/2009, ve věci týkající se odvolání kárně obviněných proti rozhodnutí Kárné komory Nejvyššího kontrolního úřadu ze dne 30. 7. 2009, sp. zn. 644/09-45/101/09, rozhodl o přerušení kárného řízení podle §224 odst. 5 tr. ř. per analogiam a v souladu v ustanovením článku 95 odst. 2 Ústavy České republiky předložil věc Ústavnímu soudu s návrhem na zrušení ustanovení §43 odst. 2 zákona o NKÚ v části „k Nejvyššímu soudu“, tedy na posouzení otázky pravomoci Nejvyššího soudu rozhodovat o odvolání proti rozhodnutí Kárné komory. Ústavní soud rozhodl nálezem dne 25. 1. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 15/10, a to tak, že návrh zamítl. Ústavní nález byl veřejně vyhlášen dne 8. 2. 2011, téhož dne byl doručen i Nejvyššímu soudu.
Vzhledem k tomuto nálezu Ústavního soudu ze dne 25. 1. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 15/10, pominul faktický důvod nemožnosti rozhodnout o odvolání kárně obviněného proti usnesení Kárné komory ze dne 12. 11. 2010, sp. zn. 706/09-NKU20/7/10.
Podle §36 zákona o NKÚ odpovědnost prezidenta Úřadu, viceprezidenta Úřadu a člena Úřadu za kárné provinění zaniká, uplynul-li od jeho spáchání jeden rok .
Podle §42 odst. 1 písm. b) zákona o NKÚ Kárná komora zastaví kárné řízení, zanikla-li odpovědnost za kárné provinění.
V projednávaném případě kárně obviněný poskytl rozhovor týdeníku Respekt, resp. redaktorovi tohoto týdeníku O. K., kterýžto byl otisknut a vydán dne 25. 1. 2010.
V daných souvislostech je třeba mít na zřeteli, že skutek, pro který byl na kárně obviněného podán návrh na zahájení kárného řízení byl ukončen nejpozději dne 25. 1. 2010, tedy vydáním týdeníku Respekt. Z výše uvedeného plyne, že kárná odpovědnost kárně obviněného pro tento skutek již zanikla. Vzhledem k této skutečnosti je již bezpředmětné zkoumat, zda skutek byl spáchán již samotným poskytnutím rozhovoru, ke kterému muselo dojít ještě před 25. 1. 2010. Jelikož Kárná komora danou skutečnost nezkoumala, a ani Nejvyšší soud nemá tento údaj k dispozici, nelze rozhodnout jinak, než se odvolání kárně obviněného zastavuje, neboť uplynutím lhůty uvedené v ustanovení §36 zákona o NKÚ zanikla odpovědnost za kárné obvinění.
IV.
Z tohoto důvodu Nejvyšší soud podle §42 odst. 1 písm. b) zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, kárné řízení proti kárně obviněnému Ing. F. D. pro skutek shora popsaný, jímž měl spáchat kárné provinění podle §35 odst. 1 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, zastavil.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat.
V Brně dne 15. dubna 2011
Předseda senátu:
JUDr. Petr Š a b a t a