ECLI:CZ:NS:2011:11.TCU.143.2011.1
sp. zn. 11 Tcu 143/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal žádost Ministerstva spravedlnosti Rumunské republiky o povolení průvozu odsouzeného R. G. a rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 14. října 2011 podle §423 odst. 1 tr. ř. a čl. 16 Úmluvy o předávání odsouzených osob (publikovaná pod č. 553/1992 Sb.) takto:
I. Povoluje se průvoz odsouzeného R. G. územím České republiky z Norska do Rumunské republiky pro účely předání jmenovaného k výkonu trestu odnětí svobody uloženého mu rozsudkem Okresního soudu ve Fredrikstad, Norské království, ze dne 6. března 2009 ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu v Borgartingu ze dne 23. 6. 2009.
II. Po dobu průvozu bude předávaná osoba držena ve vazbě.
Odůvodnění:
Ministerstvo spravedlnosti Rumunské republiky požádalo u Ministerstva spravedlnosti České republiky dne 4. 10. 2011, č. j. 50680/2010, na základě čl. 16 Úmluvy o předávání odsouzených osob ze dne 21. 3. 1983, publikované pod č. 553/1992 Sb. (dále jen „Úmluva“) o povolení průvozu státního občana Rumunské republiky R. G. územím České republiky. Ministerstvo spravedlnosti České republiky předložilo podanou žádost Nejvyššímu soudu dne 12. 10. 2011.
Průvoz se má uskutečnit v rámci předání jmenovaného z Norska do Rumunska k výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody v trvání osmi let, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu ve Fredrikstad ze dne 6. března 2009 v trvání devíti let a následně o jeden rok snížen rozsudkem Odvolacího soudu v Borgartingu ze dne 23. 6. 2009, za trestný čin pašování omamných látek podle čl. 162 odst. 1, 3 odrážka první norského trestního zákona.
Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený R. G. podle zjištění Okresního soudu ve Fredrikstad dopustil tím, že se dne 28. 9. 2008 při cestě vlakem ze Švédského království z města G. do Norského království do F. pokusil převézt ve svém batohu 2,5 kg heroinu.
Nejvyšší soud České republiky projednal shora uvedenou žádost Ministerstva spravedlnosti Rumunské republiky z hlediska splnění právních podmínek vyžadovaných jak vnitrostátní právní úpravou (§423 tr. ř.), tak i mezinárodní právní úpravou (čl. 16 Úmluvy). Zjistil, že v posuzovaném případě jde o předání k výkonu trestu odnětí svobody, který byl odsouzenému uložen za čin, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 tr. zákoníku), přičemž předávaná osoba není státním občanem České republiky (čl. 16 Úmluvy).
Jelikož nebyly zjištěny žádné právní překážky, které by bránily povolení průvozu odsouzeného R. G. územím České republiky pro účely předání k výkonu výše uvedeného nepodmíněného trestu odnětí svobody v Rumunsku, vyhověl Nejvyšší soud České republiky žádosti Ministerstva spravedlnosti Rumunské republiky. Zároveň rozhodl o nutném opatření omezujícím osobní svobodu předávané osoby v době průvozu územím České republiky.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. října 2011
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch