ECLI:CZ:NS:2011:11.TCU.30.2011.1
sp. zn. 11 Tcu 30/2011-6
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání dne 3. května 2011 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky M. F., rozsudkem Zemského soudu Bochum, Spolková republika Německo, ze dne 6. 11. 2009, sp. zn. 1 Kls 47 Js 46/08, a to pro spáchání trestného činu nedovoleného obchodování s omamnými látkami v množství větším než nepatrném v šesti případech, z toho v jednom případě v jednočinném souběhu s nedovoleným dovozem omamných látek v množství větším než nepatrném, a pro napomáhání k pokusu o nedovolené obchodování s omamnými látkami v množství větším než nepatrném, podle §29a odst. 1 č. 2 a §30 odst. 1 č. 4 zákona o obchodu s omamnými látkami Spolkové republiky Německo a podle §23 odst. 1, §25 odst. 2, §27, §49 odst. 1, §52 a §53 trestního zákona Spolkové republiky Německo, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 5 (pěti) let a 9 (devíti) měsíců.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu Bochum, Spolková republika Německo, který nabyl právní moci dne 14. 11. 2009, byl M. F. uznán vinným trestným činem nedovoleného obchodování s omamnými látkami v množství větším než nepatrném v šesti případech, z toho v jednom případě v jednočinném souběhu s nedovoleným dovozem omamných látek v množství větším než nepatrném, a pro napomáhání k pokusu o nedovolené obchodování s omamnými látkami v množství větším než nepatrném, podle výše označených právních předpisů Spolkové republiky Německo a odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody na 5 (pět) let a 9 (devět) měsíců.
Podle zjištění cizozemského soudu se trestné činnosti dopustil v podstatě tak, že na konci měsíce března nebo na začátku měsíce dubna roku 2007 obstaral a předal samostatně stíhanému W. M. 180 samičích sazenic konopí a technické vybavení pro provoz konopné plantáže (tzn. lampy, transformátory a hnojivo pro rostliny), a to s vědomím, že W. M. zřizuje konopnou plantáž za účelem pěstování a prodeje marihuany. Dne 30. nebo 31. 3. 2007 předal W. M. v Nizozemí 1,5 kilogramu amfetaminu a krátce po dni 2. 4. 2007 převzal od W. M. 10 kilogramu marihuany, tuto uskladnil a usušil a poté ve dvou dodávkách ve dnech 5. 4. 2007 a 11. 4. 2007 opět předal W. M. Poté přislíbil W. M. dodání 50 kilogramů hašiše a krátce před 16. 12. 2007 mu za účelem uskutečnění tohoto obchodu dodal jako vzorek osm balení hašiše o celkové váze 1011,9 gramů. Dne 27. 11. 2007 prodal v R. (Nizozemí) W. M. 4 kilogramy amfetaminu a dne 1. 12. 2007 dovezl z Nizozemí do Německa a poté předal W. M. 500 gramů marihuany jako první část objednávky omamných látek ze dne 28. nebo 29. 11. 2007, druhou část objednávky předal dne 3. 12. 2007 W. M. v R. (Nizozemí). Jednalo se o 3 kilogramy marihuany a 5.150 pilulek extáze. Krátce před 15. 12. 2007 opatřil a W. M. předal 15.000 pilulek extáze.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše označeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je státním občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 trestního zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil závažné úmyslné trestné činnosti, a to v součinnosti s dalšími osobami a na území nejméně dvou států; trestnou činnost páchal po delší dobu, ve více případech a jednalo se o poměrně velké množství drogy, se kterou obchodoval. Jde přitom o trestnou činnost, k jejímuž trestnímu stíhání Českou republiku zavazují i mezinárodní úmluvy, a lze ji tak označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 3. května 2011
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík