ECLI:CZ:NS:2011:11.TCU.42.2011.1
sp. zn. 11 Tcu 42/2011-6
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 13. dubna 2011 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky M. O. rozsudkem Zemského soudu Bamberg, Spolková republika Německo, ze dne 12. 12. 2006, sp. zn. 2 KLs 110 Js 4433/2005, a to pro trestný čin závažné loupeže podle §249 odst. 1, §250 odst. 1 č. 1b, §25 odst. 2 trestního zákona Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání 6 (šesti) let a 6 (šesti) měsíců.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu Bamberg, Spolková republika Německo, byl M. O. uznán vinným ze spáchání trestného činu závažné loupeže dle shora uvedených ustanovení trestního zákona Spolkové republiky Německo a byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce trvání 6 (šesti) let a 6 (šesti) měsíců.
Podle zjištění cizozemského soudu se odsouzený trestné činnosti dopustil v podstatě tím, že dne 19. 1. 2002 kolem 9.20 hod. v obci F., Spolková republika Německo, společně s dalšími osobami vstoupil do klenotnického obchodu S., a to s kuklou na hlavě, přičemž pistolí namířil na klenotníka S. S., dále na prodavačku H. D. a zákazníka R. P., donutil je lehnout si na zem. Další spolupachatel nastříkal dráždivý plyn do obličeje G. S., odsouzený mezitím spoutal lepicí páskou S. S. na rukou i nohou a přitom na něj neustále mířil pistolí, další spolupachatel kamenem rozbil skleněnou vitrínu, ze které odcizil 18 ks náramkových hodinek zn. Tag Neuder a IWC o celkové hodnotě 63 229 Euro, tyto naskládal do baťohu a poté s kořistí z prodejny utekli.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týkají činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutné uvést, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že jsou splněny všechny podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona, neboť odsouzený M. O. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin loupeže podle §173 tr. zákoníku).
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Nelze přehlédnout vysokou společenskou škodlivost jeho činu, a to s ohledem na způsob jeho provedení, plánovanou součinnost více osob, jakož i výši způsobené škody. Rovněž tak druh a výměra uloženého, již citelného, trestu odnětí svobody odůvodňují zapsání tohoto odsouzení do evidence rejstříku trestů.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 13. dubna 2011
Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík