ECLI:CZ:NS:2011:11.TCU.53.2011.1
sp. zn. 11 Tcu 53/2011-6
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 23. března 2011 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky F. K. rozsudkem Zemského soudu Görlitz, Spolková republika Německo ze dne 26. 6. 2008, sp. zn. 1Ks 100 Js 21301/07, který nabyl právní moci dne 4. 7. 2008, a to pro trestný čin pokusu o vraždu, nebezpečným tělesným zraněním, závažnou loupeží a nucením k sexu podle §§211 odst. 1 a odst. 2, 223 odst. 1, 224 odst. 1 č. 2, 249 odst. 1, 250 odst. 2 č. 1, č. 3a a č. 3b, 177 odst. 1 č. 1 a č. 3, 22, 23, 52, 66 odst. 1 č. 2 a č. 3 odst. 3 věta 1 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání 13 (třinácti) let.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu Görlitz ze dne 26. 6. 2008, který nabyl právní moci dne 4. 7. 2008, byl F. K. uznán vinným trestnými činy pokusu o vraždu, nebezpečným tělesným zraněním, závažnou loupeží a nucením k sexu a byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání třinácti let.
Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Zemského soudu Görlitz tím, že
dne 13. 12. 2007 v sousední obci E. v Sasku odsouzený žebrajíc o peníze a potraviny, v 11,30 hod potkal v ulici R. 64letou poškozenou Ch. K., která se vracela zpět z nákupu a vzhledem k jejímu zdravotnímu poškození šla pomalu ke svému v blízkosti ležícímu obytnému domu, nesla dvě nákupní tašky, ve kterých se mezi jiným nacházely dva chleby a pěněženka, v které bylo nejvýše 13,00 EUR. Na krku měla zlatý řetěz s rubínovým kamenem. Řetěz měl hodnotu asi 150,00 EUR.
Odsouzený oslovil poškozenou a žebral o peníze na cigarety a pivo. Poškozená mu dala najevo, že mu žádné peníze nedá, ale že by mu mohla dát chleba. To však odsouzený nechtěl. Poté se poškozená obrátila a šla dál směrem ke svému domu.
Odsouzený, který viděl řetěz na krku poškozené, se rozhodl, že její osobní majetek i proti její vůli a násilím odcizí. Kousek cesty poškozenou pronásledoval a potom ji zezadu napadl. Poškozená křičela a snažila se se zdviženýma rukama tomu přepadu zabránit. Odsouzený ji uhodil pěstí do obličeje a zacpal jí ústa, potom poškozenou dovlekl za jakýsi dřevník ležící několik metrů dál a tam ji hodil na zem. Zvedl na zemi ležící 672 gramů těžký žulový kámen a tímto kamenem ji plnou silou praštil zezadu nejméně devětkrát do hlavy, aby se tak snadněji dostal ke kořisti. Přitom odsouzený musel počítat s tím, že poškozenou mohl svými silnými údery zabít.
Odsouzený urval své oběti, která byla životu nebezpečně zraněna a na základě poranění hlavy velice krvácela, řetěz z krku a ponechal si ho, pak se rozhodl, že bezmocnou situaci poškozené využije a že ji násilím přinutí, aby strpěla na sobě jeho sexuální jednání. Poškozená se bezúspěšně snažila se zbytkem svých sil kalhoty pevně držet. Obviněný jí však strhl kalhoty, punčocháče i spodní kalhotky. Odsouzený jí roztáhl stehna a jakýmsi přesně nedefinovaným způsobem manipuloval s její pochvou, aby se sexuálně vzrušil. Po skončení sexuálních aktivit sebral kromě řetězu i obě nákupní tašky poškozené a utekl. Nákupní tašky po krátkém úseku cesty odložil u jakéhosi plotu a běžel dál přes blízko ležící hranici do České republiky. Ukořistěný řetěz pak odsouzený prodal v přepočtu asi za 25,00 EUR. Kolemjedoucí chodec poškozenou náhodou objevil, dík rychlým lékařským zákrokům mohl být život poškozené ženy zachráněn.
Poškozená utrpěla silnými údery do hlavy značně velká poranění hlavy, obzvláště nalomení lebky, kdy kosti byly zatlačeny do vnitřní části lebky a rovněž utrpěla početná poranění kůže na hlavě. Odsouzený způsobil poškozené také zlomeninu zápěstí pravé ruky a četné hematomy v obličeji a vzhledem k jeho sexuální manipulaci způsobil poškozené také v oblasti genitálií menší krvácení a trhliny v oblasti stydkých pysků a též v otvoru močové roury.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1974 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 4. 3. 2011.
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týkají činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutné uvést, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky ( §4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona, neboť odsouzený F. K. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (pokusu vraždy podle §140 tr. zákoníku, těžkého ublížení na zdraví podle §145 tr. zákoníku, loupeže podle §173 odst. 2 tr. zákoníku, znásilnění podle §185 odst. 1 trestního zákoníku).
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Tímto jednáním se odsouzený dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně života, zdraví, svobody a lidské důstojnosti v sexuální oblasti. Jednal přitom v rozsahu a způsobem, že lze tuto trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, z povahy věci lze usoudit, že odsouzenému byl uložen trest odpovídající hlediskům ustanovení §4 odst. 2 zákona.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. března 2011
Předseda senátu:
JUDr. Stanislav Rizman