Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24.08.2011, sp. zn. 11 Tcu 55/2011 [ usnesení / výz-D EU ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2011:11.TCU.55.2011.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2011:11.TCU.55.2011.1
sp. zn. 11 Tcu 55/2011-7 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky projednal dne 24. srpna 2011 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, a rozhodl takto: Podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky K. H. , rozsudkem Obvodního soudu Tiergarten, Spolková republika Německo, ze dne 7. 5. 2010, sp. zn. (224 Ds) 63 Js 1652/10 (16/10), který nabyl právní moci dne 15. 5. 2010, a to pro trestný čin krádeže podle §§242, 243 odst. 1 č. 3 a 53 německého trestního zákoníku, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a tří měsíců. Odůvodnění: Výše uvedeným rozsudkem Obvodního soudu Tiergarten ze dne 7. 5. 2010 byl K. H. uznán vinným trestným činem krádeže ve třech případech a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a tří měsíců. Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Obvodního soudu Tiergarten tím, že poté, co se v březnu roku 2010 dohodl se svými známými, že v B. odcizí různé kusy oděvů, které mu budou zaplaceny v českých korunách ve výši jedné třetiny celkové prodejní ceny, dne 23. 3. 2010 odjel do B. , aby tam z obchodních domů odcizil značkové bundy. Takto: 1. téhož dne kolem 11. hodiny odcizil v obchodních prostorách firmy K. , K. , B. , tři bundy zn. Bugatti v celkové prodejní hodnotě 479,85 € a uschoval je ve schránce na zavazadla v nádražní hale Z. G. , 2. krátce na to opět v uvedených obchodních prostorách odcizil tři bundy zn. Lacoste v celkové prodejní ceně 597 €, které opět uschoval ve schránce na zavazadla, 3. ve 14.45 hodin vešel do obchodních prostor firmy G. L. , F. S. , B. , a do přinesené tašky strčil dvě bundy zn. Hilfiger v celkové prodejní hodnotě 470 € a obchodní dům opustil, aniž zboží zaplatil. Následně byl zadržen detektivem obchodního domu. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 7. 3. 2011 pod č. j. 1094/2010–MOT–T/7, podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona). Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený K. H. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle §205 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona. V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně především vlastnického práva. Jednal přitom v takovém rozsahu (zejména se dopustil trestné činnosti opakovaně), že již lze tuto trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 24. srpna 2011 Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:08/24/2011
Spisová značka:11 Tcu 55/2011
ECLI:ECLI:CZ:NS:2011:11.TCU.55.2011.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§4 odst. 2 předpisu č. 269/1994Sb.
Kategorie rozhodnutí:D EU
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-25