ECLI:CZ:NS:2011:11.TCU.80.2011.1
sp. zn. 11 Tcu 80/2011-7
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 31. srpna 2011 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů, a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky R. Š. rozsudkem Obvodního soudu Dresden, Spolková republika Německo, ze dne 18. 1. 2010, sp. zn. 201 Ds 315 Js 042659/09, který nabyl právní moci dne 4. 3. 2010, a to pro trestné činy zvlášť těžké krádeže, úmyslné jízdy bez řidičského oprávnění a odporu proti orgánu výkonné moci podle §§242 I, 243 I č. 2, 113 I, II, č. 2, 52 a 53 německého trestního zákoníku a §§2 a 21 I č. 1 německého zákona o provozu na pozemních komunikacích, k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a čtyř měsíců.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodního soudu Dresden ze dne 18. 1. 2010 byl R. Š. uznán vinným trestnými činy zvlášť těžké krádeže, úmyslné jízdy bez řidičského oprávnění a odporu proti orgánu výkonné moci a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a čtyř měsíců.
Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Obvodního soudu Dresden tím, že dne 3. 10. 2009 mezi 3.00 hod. a 12.05 hod. odcizil motorku Honda FMX 650, poškozeného M., která stála řádně zajištěná a zaparkovaná v K. S. v D. Motorku odcizil tím způsobem, že zdolal integrovaný zámek na řídítkách. S motorkou z místa činu odjel. Téhož dne ve 12.00 hodin s ní pak jel po K. S. směrem na A., přestože věděl, že nevlastní řidičské oprávnění. Snažil se ujet policejnímu vozidlu a následně poté, co zastavil a policista vystoupil a pokusil se jej zadržet, se opět rozjel, policistu, který jej držel za bundu, vlekl za sebou do chvíle, než najel na strom a oba spadli, a následně se ještě bránil zadržení a jeho odpor se podařilo zdolat až za pomoci dalšího policisty.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 6. 4. 2011, pod č. j. 46/2011–MOT–T/7, podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený R. Š. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle §205 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně především vlastnického práva. Jednal přitom v takovém rozsahu (vzhledem k hodnotě odcizené věci i dalšímu následnému jednání obviněného, který se bránil zadržení), že již lze tuto trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. srpna 2011
Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch