ECLI:CZ:NS:2011:11.TD.22.2011.1
sp. zn. 11 Td 22/2011-12
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky v trestní věci obviněných I. Ch. , T. B., E. K. , A. L. a E. L., vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 92 T 211/2010 rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 18. května 2011 o příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. j e k projednání trestní věci obviněných I. Ch., T. B., E. K., A. L. a E. L. p ř í s l u š n ý Obvodní soud pro Prahu 1.
Odůvodnění:
Státní zástupce Městského státního zastupitelství v Brně podal dne 29. 12. 2010 Městskému soudu v Brně obžalobu na obviněné I. Ch., T. B., E. K., A. L. a E. L., v níž je I. Ch. kladeno za vinu, že se dopustila trestného činu účasti na zločinném spolčení podle §163a odst. 1 tr. zák. (č. 140/1961 Sb.) jednáním popsaným v obžalobě jako útoky 1 – 42, kdy v období května 2007 až listopadu 2007 na území České republiky a evropských států, zejména Rakouska, Francie, Maďarska a Litvy se úmyslně účastnila zločinného spolčení osob C. S., T. R., I. P., A. M. a dále osob H. S., J. P. B. a E. N., které bylo zaměřeno na dosahování finančních zisků soustavným pácháním trestné činnosti spočívající ve sjednávání, svádění a kořistění z prostituce jiných osob, kdy obviněná I. Ch. ve spolupráci s dalšími spoluobviněnými sjednávala ženy k provozování sexuálních služeb za úplatu pro klienty na území České republiky i dalších států, např. Rakousko, Francie, Maroko, Spojené arabské emiráty a USA. Dále je obviněné I. Ch. kladen za vinu trestný čin kuplířství podle §204 odst. 1, 3 písm. a) a b) tr. zák., dílem dokonaný, dílem ve stadiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák. popsaný v obžalobě jako skutky 43 – 116, kdy na území České republiky samostatně nebo ve spolupráci se spoluobviněnými od května 2007 do listopadu 2007 sjednávala k prostituci ženy, které provozovaly sexuální služby za úplatu pro klienty, z čehož obviněná kořistila, když těmto ženám zprostředkovávala kontakty s konkrétními klienty, sjednávala výši odměn za sexuální služby a sdělovala jim místo a dobu poskytování sexuálních služeb, nakupovala letenky, zajišťovala vstupní víza a ubytování v hotelích, a to buď sama nebo prostřednictvím spoluobviněných. Dále je obviněným T. B., E. K., A. L. a E. L. kladeno za vinu, že se dopustily trestného činu kuplířství podle §204 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. dílem dokonaného a dílem ve stadiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák. popsaného v obžalobě, když v období od června 2007 do prosince 2007 na území České republiky společně v úmyslu jiného zjednat k provozování prostituce a v úmyslu získat finanční prostředky z prostituce, zjednávaly ženy k provozování sexuálních služeb za úplatu pro klienty na území České republiky i na území jiných států, kdy obviněné předávaly i těmto ženám informace ohledně poskytnutí sexuálních služeb a eventuelně inkasovaly peníze, či jim ze strany spoluobviněné Ch. byla vyplácena část provize z peněz, které sama obdržela na svůj účet, přičemž A. L. z vlastní iniciativy společně s obviněnou E. K. sjednávala za účelem poskytování sexuálních služeb za úplatu ženy, které reagovaly na inzeráty, které uveřejňovala obviněná E. L., která s dívkami dále komunikovala a vedla jejich evidenci a zprostředkovávala schůzky dívek s obviněnou A. L., kam A. L. docházela buď sama nebo s E. K., kdy všechny obviněné takto sjednávaly jiného k provozování prostituce a kořistily z prostituce a byly součástí organizované skupiny.
Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 1. 3. 2011, sp. zn. 92 T 211/2010, byla podle §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. trestní věc předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti s tím, že Městský soud v Brně není místně příslušný k jejímu projednání a rozhodnutí, což namítá i obviněná I. Ch. Podle citovaného usnesení totiž z popisu skutku uvedeného v obžalobě vyplývá, že obviněná I. Ch., která je stíhána pro nejpřísněji trestný čin účasti na zločinném spolčení podle §163a odst. 1 tr. zák., se tohoto trestného činu měla dopustit jednáním na území České republiky a jiných států světa, zejména Rakouska, Maďarska, Francie a Litvy, přičemž hlavní osobou v tomto zločinném spolčení měla být Co. S. Obviněná při výslechu uvedla, že má modelingovou agenturu se sídlem v Praze -Nové Město. Při svém prvním výslechu ohledně vzetí do vazby uvedla, že v evidenci měla 200 modelek, některé provozovaly i sexuální služby, těmto předávala kontakty, když byly v zahraničí, a po návratu jí předávaly peníze. V pozdějších výpovědích obviněná popírala poskytování sexuálních služeb, ale stále potvrzovala, že se jednalo o ženy, které měla ve své pražské agentuře. S těmito dívkami komunikovala pomocí mobilních telefonů a pomocí e-mailu, tzn. z místa, kde buď provozovala svoji podnikatelskou činnost, nebo ze svého přechodného bydliště na adrese P.-K., P. N., kde se zdržovala v pracovní dny, nebo o víkendech z K. V., kde má bydliště u svého otce. Pokud docházelo k platbám v hotovosti, byly obviněné opět předávány v místech, kde se měla zdržovat, bezhotovostní platby byly převáděny na její účet vedený u Československé obchodní banky nebo u Komerční banky na pobočce Karlovy Vary. Pokud se tedy obviněná měla účastnit činnosti zločinného spolčení, nedocházelo k tomu v Brně. Místem páchání trestné činnosti podle Městského soudu v Brně byla Praha nebo Karlovy Vary.
I kdyby však soud dospěl k závěru, že místo spáchání trestné činnosti nelze zjistit nebo byl čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje. V takovém případě připadají do úvahy Obvodní soud pro Prahu 1, Obvodní soud pro Prahu 9 nebo Okresní soud v Karlových Varech. Ani v případě sjednávání žen přes inzeráty prostřednictvím obviněných A. L., E. L. a E. K. nedošlo ani v jednom případě ke schůzce v Brně. Konaly se zejména v Praze, ve dvou případech v Hranicích na Moravě a v jednom případě v Novém Jičíně.
Městský soud v Brně má dále za to, že i kdyby byla zmiňována poslední možnost §18 odst. 2 tr. ř., tedy že příslušný je soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo, ze spisového materiálu vůbec nevyplývá, že by trestné jednání, pro které je stíhána obviněná I. Ch., vyšlo najevo v Brně.
Městský soud v Brně ještě dále připomněl, že věci důležité pro páchání trestné činnosti se nacházely v kanceláři nebo v bytě obviněné v Praze. Na zvážení také nechává možnost odnětí a přikázání věci podle §25 tr. ř. z důvodu hospodárnosti, neboť hlavní dvě obviněné, I. Ch. a T. B. a obviněná E. K. se zdržují v Praze. Velké množství svědkyň, které ve věci figurují, pochází z Čech a nejkratší dostupnost je pro ně do Prahy.
Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle §24 tr. ř. a dospěl k závěru, že je nutno přisvědčit důvodům uvedeným v usnesení Městského soudu v Brně. Podle §18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele, naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. V daném případě je zřejmé, že nejpřísněji trestného činu (§21 odst. 2 tr. ř.) účasti na zločinném spolčení podle §163a odst. 1, 3 písm. a), b) tr. zák. se měla dopustit obviněná I. Ch. Podle §18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Toto hledisko má přednost před dalšími hledisky vyjádřenými ve druhém odstavci tohoto ustanovení. Za místo spáchání trestného činu je třeba považovat jednak místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, jednak místo, kde nastal následek trestného činu. V daném případě došlo k jednání obviněné I. Ch. naplňujícímu objektivní stránku trestného činu zločinného spolčení v České republice a na území jiných států Evropy, zejména Rakouska, Francie, Maďarska a Litvy. Činnost této obviněné v rámci zločinného spolčení, které bylo zaměřeno na kořistění z prostituce, měla spočívat v tom, že na území České republiky sama i prostřednictvím dalších obviněných sjednávala ženy k poskytování sexuálních služeb za úplatu pro klienty na území České republiky i jiných států světa.
Je zřejmé, že jak k jednání, tak i k následku došlo v tomto případě na mnoha místech České republiky. To však není důvodem k tomu, aby nebylo kritérium uvedené v §18 odst. 1 tr. ř. uplatněno. Nejedná se v tomto případě o situaci, kdy by místo činu nebylo možno zjistit nebo kdy by čin byl spáchán (pouze) v cizině. Jak je patrné ze spisového materiálu, trestná činnost obviněné měla být provázána s její podnikatelskou činností spočívající v provozování modelingové agentury, v rámci které vedla evidenci modelek, z nichž některé současně provozovaly i sexuální služby za úplatu. Obviněná Ch. měla mít na starosti organizační stránku poskytování sexuálních služeb, mimo sjednávání žen k provozování prostituce se měla starat o sjednávání výše odměn, zajišťování vstupních víz, letenek, ubytování atd. Lze se domnívat, že tuto činnost provozovala nejčastěji ze své pražské kanceláře nacházející se na adrese Praha-Nové Město, což je v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 1.
Tato kancelář je současně pracovištěm obviněné a určení místní příslušnosti na základě jejího umístění by tak odpovídalo i v pořadí dalšímu kritériu podle §18 odst. 2 tr. ř. Kritérium místa, kde čin vyšel najevo, je až posledním v řadě a v daném případě není namístě je uplatnit. Projednání a rozhodnutí věci Obvodním soudem pro Prahu 1 je výhodné současně i z důvodu bydliště dalších obviněných a svědkyň, jak uvedl Městský soud v Brně ve svém usnesení.
Z těchto důvodů bylo ve sporu o příslušnost podle §24 tr. ř. rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 18. května 2011
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch