ECLI:CZ:NS:2011:11.TD.25.2011.1
sp. zn. 11 Td 25/2011-9
USNESENÍ
Nejvyšší soud v trestní věci odsouzeného A. N. projednal v neveřejném zasedání konaném dne 31. května 2011 návrh na odnětí a přikázání věci podle §25 tr. ř. a rozhodl takto:
Podle §25 tr. ř. se řízení o návrhu na obnovu řízení v trestní věci odsouzeného A. N. vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 3 T 133/2004 tomuto soudu o d n í m á a přikazuje se k projednání Městskému soudu v Brně.
Odůvodnění:
Odsouzený A. N. požádal dne 27. 1. 2011 o obnovu řízení ve věci Okresního soudu v Ústí nad Labem, sp. zn. 3 T 133/2004. Jeho návrh nemá náležitosti návrhu na obnovu řízení podle §278 odst. 1 tr. ř., přestože mu byl ustanoven obhájce.
Podáním doručeným dne 21. 3. 2011 Krajskému soudu v Ústí nad Labem (které žádal předat předsedovi senátu Okresního soudu v Ústí nad Labem) navrhl odsouzený A. N. mimo jiné podle §25 tr. ř. odnětí jeho trestní věci Okresnímu soudu v Ústí nad Labem a její přikázání jinému soudu mimo působnost Krajského soudu v Ústí nad Labem a „mimo soudy v Severočeském kraji“, což zdůvodnil tím, že mnoho let vede vážné spory se soudci v Ústí nad Labem, v Teplicích a v Litoměřicích, cituje z Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, vyhrožuje „nepříjemnými důsledky“ s tím, že „tato problematika musí být radikálně řešena“. Současně v tomto podání nevybíravým způsobem požaduje ustanovení konkrétního advokáta se sídlem v Teplicích v jiné trestní věci. Celé podání a další připojený dopis doručený dne 2. 3. 2011 obsahují vulgární napadání a urážení jednotlivých soudců Okresního soudu v Ústí nad Labem a soudců v obvodu Krajského soudu v Ústí nad Labem obecně.
Předseda senátu Okresního soudu v Ústí nad Labem v předkládací zprávě doručené Nejvyššímu soudu dne 15. 4. 2011 vyslovil souhlas a rovněž navrhl odnětí předmětné trestní věci Okresnímu soudu v Ústí nad Labem a její přikázání jinému soudu např. z obvodu Krajského soudu v Brně. Tento postup by byl podle něj vhodný jednak vzhledem k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení, tak zejména s ohledem na to, že státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Ústí nad Labem podala na obviněného A. N. pod sp.zn. 2 ZT 151/2008 obžalobu pro trestný čin útoku na státní orgán podle §154 odst. 2 tr. zák. Odsouzený A. N. se ve svých podáních neuctivě a urážlivě vyjadřuje k ústeckým soudům a k jednotlivým soudcům a jeho trestná činnost spočívá v napadání soudců tohoto soudu, proto by bylo vhodné, aby o trestní věci odsouzeného A. N. rozhodl jiný soud, než je Okresní soud v Ústí nad Labem. Předseda senátu poukázal na to, že odsouzený nynějším návrhem na obnovu řízení v podstatě opakuje totožný návrh z roku 2007, který vzal zpět poté, co byla usnesením Nejvyššího soudu ze dne 10. 5. 2010, sp. zn. 11 Td 23/2010, tato věc odňata Okresnímu soudu v Ústí nad Labem a přikázána k projednání Městskému soudu v Brně.
Nejvyšší soud projednal předložený návrh a dospěl k následujícímu závěru.
Podle §25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu.
Pokud důvody uvedené v podání odsouzeného a v předkládací zprávě předsedy senátu Okresního soudu v Ústí nad Labem posoudíme v souhrnu a v souvislosti s důkazy provedenými v předchozích trestních řízeních vedených proti odsouzenému, je nutno dojít k závěru, že pokud by trestní věc odsouzeného A. N. byla projednávána a rozhodována u soudu sice místně příslušného, ale zatíženého tolika konflikty s odsouzeným a jeho nevhodným chováním vůči soudcům dosud místně a věcně příslušného soudu, mohlo by to vyvolat dojem, že rozhodnutí v jeho věci nemusí být objektivní, a to bez ohledu na to, kdo a jakou mírou se na těchto konfliktech podílí. Tuto skutečnost považuje Nejvyšší soud za natolik závažnou, že ve svých důsledcích odůvodňuje odnětí věci nejen věcně a místně příslušnému soudu pro rozhodnutí v prvním stupni, ale i stejně příslušnému soudu pro případné rozhodování ve stupni druhém.
Z těchto důvodů bylo rozhodnuto, jak je ve výroku usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. května 2011
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch