ECLI:CZ:NS:2011:11.TDO.188.2011.1
sp. zn. 11 Tdo 188/2011-18
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 27. dubna 2011 dovolání podané obviněným D. S. proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 2. 6. 2009, sp. zn. 7 To 222/2009, jako soudu odvolacího, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. 6 T 158/2008, a rozhodl takto:
Podle §265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 2. 6. 2009, sp. zn. 7 To 222/2009.
Podle §265k odst. 2 tr. ř. se současně zrušují také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §265l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Plzni přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 17. 3. 2009, sp. zn. 6 T 158/2008, byl D. S. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. a) tr. zák. (zákona č. 140/1961 Sb.), za který byl podle §247 odst. 1 tr. zák. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců, jehož výkon byl podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou let. Dále bylo rozhodnuto o vině a trestu spoluobviněného Š. L.
Podle skutkových zjištění Okresního soudu v Sokolově se obviněný shora uvedené trestné činnosti dopustil společně se spoluobviněným Š. L. tím, že dne 13. 9. 2008 v době kolem 13.30 hodin po předchozí domluvě přijeli osobním motorovým vozidlem tovární značky Renault Laguna, do obce D. R., okr. S., a toto vozidlo, které řídil D. S., zaparkovali poblíž sběrny druhotných surovin společnosti Druso, následně využili nezajištěného a neoploceného areálu uvedené sběrny, vnikli do jeho prostor a společně odcizili 2 ks hliníkových žebrovaných chladičů uvnitř propojených měděnými trubičkami o celkové hmotnosti 136 kg, poté jeden kus žebrovaného chladiče o hmotnosti 81,5 kg naložili do zavazadlového prostoru uvedeného vozidla, které bylo zaparkované ve vzdálenosti 10 metrů od areálu uvedené sběrny, druhý chladič do vozidla již nestačili naložit, neboť byli zajištěni policisty Obvodního oddělení Policie ČR Sokolov, čímž měli způsobit společnosti Druso, s. r. o., se sídlem Plzeň, Zborovská 43, škodu ve výši 5712 Kč, avšak věci byly poškozené společnosti navráceny. Dále popis skutku uvádí, že tohoto jednání se spoluobviněný L. dopustil přesto, že byl za trestný čin krádeže odsouzen blíže označenými rozsudky.
Proti citovanému rozsudku podal obviněný odvolání, které Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 2. 6. 2009, sp. zn. 7 To 222/2009, podle §256 tr. ř. zamítl.
Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce Mgr. Miroslava Šipky dovolání , kterým napadl zamítavý výrok citovaného usnesení odvolacího soudu. Ohledně dovolacího důvodu uvedl, že v řízení neměl obhájce, ač ho podle zákona mít měl, a odkázal na ustanovení §265b odst. 1 písm. c) tr. ř.
Naplnění uvedeného dovolacího důvodu spatřuje obviněný v tom, že od 26. 5. 2009 do 3. 12. 2009 byl na základě rozhodnutí Krajského soudu v Plzni, sp. zn. 1 Nt 912/2009, ve vazbě, následně byl dodán do výkonu trestu. Dne 2. 6. 2009, kdy rozhodoval Krajský soud v Plzni o jeho odvolání, se tedy nacházel ve vazbě, přičemž neměl v tomto řízení obhájce, neboť si jej nezvolil ani mu nebyl ustanoven. O termínu veřejného zasedání byl vyrozuměn dne 12. 5. 2009, ale nemohl se jej účastnit právě z důvodu trvání vazby.
Závěrem svého dovolání navrhl obviněný, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Plzni a aby tomuto soudu přikázal věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
K dovolání obviněného se vyjádřila nejvyšší státní zástupkyně prostřednictvím státní zástupkyně činné u Nejvyššího státního zastupitelství. Ta po shrnutí předchozího řízení a obsahu obviněným podaného dovolání uvedla, že obviněný byl skutečně dne 28. 5. 2009 vzat do předběžné vazby, která byla posléze změněna na vazbu vydávací, nastal u něj proto důvod nutné obhajoby podle §36 odst. 1 písm. a) tr. ř., obviněný však obhájce neměl a dne 2. 6. 2009, kdy byl stále ve vazbě, se bez jeho přítomnosti konalo veřejné zasedání.
Státní zástupkyně připomíná, že i v případě, že obviněný, který je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, prohlásí podle §263 odst. 4 tr. ř., že se účasti při veřejném zasedání vzdává, existují zde důvody nutné obhajoby a nelze konat veřejné zasedání bez přítomnosti jeho obhájce. Vzhledem k tomu, že obviněný neměl v době konání veřejného zasedání obhájce, byl současně naplněn také dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř.
Závěrem proto státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil podle §265k odst. 1 tr. ř. napadené usnesení Krajského soudu v Plzni a aby podle §265l odst. 1 tr. ř. vrátil věc tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. a), h) tr. ř.], že bylo podáno v zákonné lhůtě, jakož i na místě, kde je lze učinit (§265e odst. 1 tr. ř.), a že bylo podáno oprávněnou osobou [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.]. Lhůta k podání dovolání byla obviněnému v daném případě zachována z toho důvodu, že mu napadené usnesení bylo doručeno až dne 31. 1. 2011.
Vzhledem k tomu, že lze dovolání podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., musel Nejvyšší soud dále posoudit otázku, zda lze dovolatelem uplatněné dovolací důvody považovat za důvody uvedené v citovaném ustanovení zákona, jejichž existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem. V úvahu přitom přicházelo posouzení pouze ve vztahu k ustanovení odstavce prvního §265b tr. ř.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. c) tr. ř. je dán, pokud obviněný neměl v řízení obhájce, ač ho podle zákona mít měl, tedy přestože byl dán důvod nutné obhajoby (např. podle §36 tr. ř.). Pro úplnost je však třeba připomenout, že tento dovolací důvod nenaplňuje jakékoliv porušení práva na obhajobu. Je dán jen tehdy, pokud orgány činné v trestním řízení v době, kdy obviněný nebyl zastoupen obhájcem, přestože byl dán důvod nutné obhajoby, skutečně prováděly úkony trestního řízení směřující k vydání meritorního rozhodnutí napadeného dovoláním (srov. č. 48/2003 Sb. rozh. tr.). Z uvedeného vyplývá, že dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. c) tr. ř. je dán pouze v případech, kdy skutečnost, že obviněný neměl v řízení obhájce, ač ho mít měl, mohla mít faktický dopad na vydání meritorního rozhodnutí napadeného dovoláním (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. února 2007, sp. zn. 11 Tdo 1061/2006).
Podle §36 odst. 1 písm. a) tr. ř. obviněný musí mít obhájce (už v přípravném řízení), je-li ve vazbě, ve výkonu trestu odnětí svobody nebo na pozorování ve zdravotnickém ústavu. Obhajoba je nutná i v případě, že obviněný byl vzat do vazby v jiné trestní věci (srov. č. 16/1970 Sb. rozh. tr.). V posuzovaném případě byl obviněný, jak vyplývá z obsahu spisového materiálu, vzat do předběžné vazby usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 28. 5. 2009, sp. zn. 1 Nt 912/2009, vazba se mu počítala od jeho zadržení dne 26. 5. 2009 (viz. č. l. 175 spisu). Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 3. 7. 2009, sp. zn. 1 Nt 23/2009, bylo rozhodnuto mimo jiné o předání obviněného k trestnímu stíhání do Spolkové republiky Německo a současně byla vazba předběžná podle §411 odst. 4 tr. ř. přeměněna na vazbu předávací (č. l. 152). Je zřejmé, že dne 2. 6. 2009 v době konání veřejného zasedání se obviněný nacházel ve vazbě v jiné trestní věci. Tuto skutečnost Krajský soud v Plzni přehlédl, neboť vyrozumění o veřejném zasedání bylo obviněnému doručeno dne 12. 5. 2009, tedy ještě v době jeho pobytu na svobodě. Krajský soud v Plzni dne 2. 6. 2009 rozhodl o konání veřejného zasedání v nepřítomnosti obviněného.
S ohledem na ustanovení §263 odst. 4 tr. ř., který stanoví, že v nepřítomnosti obviněného, který je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, lze veřejné zasedání odvolacího soudu konat jen tehdy, jestliže obviněný výslovně prohlásí, že se účasti při veřejném zasedání vzdává, je možno konstatovat, že v daném případě je naplněn také dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř. (který však obviněný neuplatnil), neboť žádné takové prohlášení obviněný neučinil, naopak z jeho pozdějších vyjádření vyplývá, že se veřejného zasedání zúčastnit chtěl.
Obviněný však v době konání veřejného zasedání dne 2. 6. 2009 nebyl ani zastoupen obhájcem, ač se jednalo o případ nutné obhajoby, jak bylo výše vysvětleno. Obhájce byl obviněnému ustanoven Okresním soudem v Sokolově až dne 9. 12. 2009 (viz. č. l. 195). Z toho je patrné, že je naplněn také obviněným uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. c) tr. ř.
Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání obviněného D. S. je opodstatněné, zrušil podle §265k odst. 1 tr. ř. napadené usnesení odvolacího soudu. Podle §265k odst. 2 tr. ř. zrušil rovněž další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §265l odst. 1 tr. ř. pak Nejvyšší soud přikázal Krajskému soudu v Plzni, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Krajský soud v Plzni se bude znovu zabývat odvoláním obviněného. V dalším řízení je povinen postupovat podle §265s odst. 1 tr. ř. a je také povinen respektovat zákaz reformationis in peius (§265s odst. 2 tr. ř.).
Protože vady zjištěné Nejvyšším soudem na podkladě dovolání obviněného nebylo možno odstranit v případném veřejném zasedání dovolacího soudu, bylo rozhodnuto o tomto dovolání v souladu s §265r odst. 1 písm. b) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 27. dubna 2011
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch