ECLI:CZ:NS:2011:11.TDO.79.2011.1
sp. zn. 11 Tdo 79/2011-43
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání dne 25. srpna 2011 dovolání obviněných Ing. J. S. , a M. F. , proti usnesení Krajského soudu v Praze sp. zn. 9 To 121/2010 ze dne 16. 4. 2010, jako soudu odvolacího, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Praha-východ pod sp. zn. 1 T 41/2009 a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání obviněného Ing. J. S. a M. F. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu Praha-východ ze dne 19. 10. 2009, sp. zn. 1 T 41/2009, byli obvinění Ing. J. S. a M. F. uznáni vinnými trestným činem obecného ohrožení podle §180 odst. 1, 2 písm. b), c) odst. 4 tr. zák. a odsouzeni k trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků. Podle §60a odst. 1 tr. zák. byl výkon těchto trestů podmíněně odložen, u obviněného Ing. J. S. na zkušební dobu 3 (tří) roků, u obviněného M. F. na zkušební dobu 2 (dvou) roků a nad oběma byl vysloven dohled. Současně podle §49 odst. 1 a §50 odst. 1 tr. zák. byl oběma uložen trest zákazu činnosti, u obviněného Ing. J. S. spočívající v zákazu podnikání v oblasti projektové činnosti ve výstavbě na dobu 3 (tří) let a u obviněného M. F. spočívající v zákazu výkonu funkce stavbyvedoucího na dobu 2 (dvou) let.
Podle skutkových zjištění soudu I. stupně:
1. obviněný Ing. J. S. se dopustil výše uvedeného trestného činu tak, že jako autorizovaný inženýr pro geotechniku, na základě objednávky od společnosti STUMP Spezialtiefbau, s. r. o., která dne 7. 9. 2007 přijala prvotní objednávku od společnosti Unistav, a. s., Brno, na zřízení pilotů pod jeřáby, včetně jejich statického výpočtu, si od zadavatelů nevyžádal kompletní podklady a veškerou dokumentaci potřebnou k provedení statického výpočtu hlubinného založení jeřábu, ač tak mohl a měl učinit, neboť v zadání chybělo přesné označení jeho typu, dokumentace obsahující mj. zatěžující síly na povrchu základové desky pro různé návrhové situace, jakož i podrobné základové a hydrologické poměry v místě postavení jeřábu, v důsledku čehož dne 10. 9. 2007 vypracoval z nedbalosti neúplný statický výpočet pro hlubinné založení věžového jeřábu č. 1 na staveništi budovy hotelu v aquaparku v k. o. Č. , okres P. –v. , v němž zohlednil pouze tlakové síly, které působí na jednotlivé piloty vahou jeřábu, a nestanovil únosnost pilot v tahu, ačkoliv tah je při této konstrukci zcela dominantní, nezabýval se výpočtem sil působících na základ a na piloty, nestanovil zatížení základu jeřábu a nezohlednil vodní poměry v místě založení, základu jeřábu a nezohlednil vodní poměry v místě založení, a uvedeným jednáním z nedbalosti porušil ust. §159 odst. 2 zák. č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, podle něhož projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace, přičemž statické výpočty musí být vypracovány tak, aby byly kontrolovatelné.
2. Obviněný M. F. se dopustil výše uvedeného trestného činu tím, že poté, co obdržel neúplný statický výpočet vypracovaný Ing. J. S. , vydal pokyn zaměstnancům společnosti Unistav, a. s., k provedení ztužující patky, na které měl být jeřáb umístěn, aniž měl k dispozici posouzení účinků zatížení jeřábem při montáži a v provozu na základ a piloty, ačkoli musel vědět, že patka s piloty tvoří nedílný celek, přičemž pro zhotovení patky použil železobetonový základ z jiného jeřábu, menšího rozměru a nižší únosnosti, aniž by umístění této ztužující patky a její rozměry konzultoval s Ing. S. nebo s jiným inženýrem v oboru statiky, přičemž takto provedená patka byla pro daný typ jeřábu a jeho postavení na daném místě nepoužitelná, a uvedeným jednáním z nedbalosti porušil ustanovení §153 odst. 1 zák. č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, podle něhož je stavbyvedoucí povinen zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce, zajistit řádné uspořádání staveniště a provoz na něm a dodržení obecných požadavků na výstavbu, jakož i ustanovení §156 odst. 1 téhož zákona, podle něhož mohou být pro stavbu navrženy a použity jen takové konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě splní požadavky mj. na mechanickou odolnost a stabilitu.
V důsledku uvedených na sebe navazujících nedbalostních jednání Ing. J. S. pod bodem 1) a M. F. pod bodem 2)
došlo při dokončování montáže věžového jeřábu P. , prováděné zaměstnanci firmy B. B. , dne 4. 10. 2007 v době kolem 13.00 hodin na staveništi aquaparku v k. o. Č. , kde se v té době pohybovalo nejméně sedm osob, k vytržení základu jeřábu z podloží a jeho zřícení, při kterém byli smrtelně zraněni dva zaměstnanci firmy Baest, a. s., B. , a to J. H. , a J. J. , když oba utrpěli polytrauma více orgánových systémů neslučitelná se životem, a současně byl těžce zraněn F. P. , který při pádu na zem utrpěl polytrauma, tzn. sdružené poranění více orgánových systémů, zejména úrazový šok, sériové zlomeniny celkem pěti žeber, pohmoždění obou plic, úrazový pneumotorax, zlomeninu příčného výběžku obratle L1 vpravo, zlomeniny příčných výběžků obratle L5 oboustranně, zlomeninu patní kosti vpravo s posunem, nestabilní zlomeninu pánevního kruhu, vymknutí ramenního kloubu vlevo, zlomeninu křížové kosti, zlomeniny obou ramének obou kostí stydkých, vymknutí křížokyčelního kloubu vlevo a trhlinu močového měchýře, a dále došlo v důsledku pádu jeřábu k jeho zničení, čímž byla způsobena škoda ve výši 3.080.000,- Kč majiteli – firmě M. T. – Zdvihací zařízení, čímž oba obvinění z nedbalosti způsobily obecné ohrožení a spáchali takový čin proto, že porušili důležitou povinnost vyplývající ze své funkce, uloženou jim podle zákona, čímž způsobili značnou škodu, těžkou újmu na zdraví a smrt více osob.
Proti rozsudku soudu I. stupně podali oba obvinění v zákonné lhůtě odvolání , o kterých rozhodl Krajský soud v Praze tak, že podle §256 tr. řádu odvolání obou obžalovaných zamítl.
Následně obv. Ing. J. S. prostřednictvím své advokátky JUDr. Věry Surmíkové podal (u Okresního soudu Praha-východ dne 17. 12. 2010) dovolání s odkazem na důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, neboť podle jeho mínění rozsudek Okresního soudu Praha-východ i usnesení Krajského soudu v Praze spočívají na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení a dále odkazuje na §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu, protože jak uvádí „bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku i přesto, že byl v předcházejícím řízení dán důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu“.
Obv. M. F. prostřednictvím svého advokáta JUDr. Michala Filipínského podal (u Okresního soudu Praha-východ dne 7. 12. 2010) dovolání , neboť podle jeho názoru usnesení Krajského soudu v Praze spočívá v souladu s §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Obv. Ing. J. S. v odůvodnění svého dovolání uvádí, že na vyžádání společnosti STUMP Spezialtiefbau, spol. s r. o. (dále „STUMP“), provedl výpočet návrhu pilot věžového jeřábu a jako zcela zásadní informaci zdůrazňuje, že tato nabídka nezahrnovala návrh na provedení základové desky (patky) v hlavách pilot, jelikož realizaci této desky zajišťoval Unistav, a. s. (dále „Unistav“). Ing. J. S. tedy měl vypracovat pouze statický výpočet pilot, nikoliv kompletní založení jeřábu a podklady, které pro statický výpočet pilot obdržel, obsahovaly všechny potřebné údaje – tj. svislé zatížení (tlak) na jednotlivé piloty, umístění jeřábu a rozteče pilot pod jeřábem, vč. geologického průzkumu místa. Tyto podklady byly potvrzeny ředitelem firmy STUMP, p. P. jako kompletní.
Z cenové nabídky firmy M. T. ze dne 8. 8. 2007, která obsahuje přeškrtnutý text vyplývá, že p. T. použil cenovou nabídku na umístění jeřábu ze staveniště garáží, kde byl jeřáb P. založen na kříž a tuto nabídku použil i pro staveniště hotelu. Ze spisového materiálu pak vyplývá, že firma M. T. – zdvihací zařízení (dále „TZZ“) nepředala Unistavu kompletní dokumentaci o předmětném jeřábu. Bylo pak chybou p. T. , že při změně uložení jeřábu z původního uložení na kříž na uložení vetknutím do základové desky Ing. J. S. neuvedl pro tento odlišný způsob uložení potřebné údaje o tahových silách a klopném momentu. Jelikož reálně předané podklady pro statický výpočet založení pilot byly možné – neboť odpovídaly uložení jeřábu na kříž, a navíc Ing. J. S. byl p. P. ujištěn o jejich úplnosti, nelze podle dovolatele na tomto postupu spatřovat nic protiprávního.
Teprve následným dokazováním v rámci soudního řízení bylo zjištěno, že pan F. , převzal již použitou základovou desku z jiné části staveniště a technické údaje převzal z cenové nabídky pana T. , která byla nastavena na jiný typ uložení jeřábu a kde byla uvedena pouze tlaková síla. K tomu dovolatel dále uvádí, že Doc. Ing. M. V. , CSc., ve svém výslechu na Policii ČR dne 23. 6. 2008 připustil, že zadání, tak jak bylo statikovi pro návrh pilot pod jeřáb předáno, nasvědčuje tomu, že již byl zadavatelem statického posouzení proveden rozklad sil jeřábu a tyto mají být pouze v určených roztečích. Tento znalec rovněž uvedl, že dodavatel neměl zahájit montáž jeřábu bez řádné projektové dokumentace základu (desky) s pilotami. Za zásadní pak dovolatel zdůrazňuje tvrzení doc. V. o tom, že stavba použila o své vůli základ z jiného jeřábu, který naprosto neodpovídal jeřábu realizovanému, čímž došlo ke vzniku zcela jiných sil působících na piloty, než byly stanoveny v posudku Ing. J. S. Zhotovitel tak zformuloval nevhodnou objednávku na založení jeřábu a poté provedl věci, které nebyly Ing. J. S. navrženy. Takový postup návrhu byl neprofesionální a v rozporu s předpisy. Po předání elaborátu Ing. J. S. objednateli měl zodpovědný pracovník firmy Unistav zabezpečit chybějící údaje a zajistit řádný statický výpočet založení jeřábu. Pokud měl Unistav autorizovaného statika, ten mohl doplnit chybějící návrh na statický výpočet základové desky. Ale protože základ a piloty tvoří nedílný celek, není možné je ve statickém výpočtu od sebe oddělit. Z výše uvedeného je zřejmé, že zásadní chyba vznikla na straně stavby, nikoliv na straně Ing. J. S.
Závěrem dovolatel uvádí, že vypracování části statického výpočtu pro hlubinné založení odpovídá zcela písemnému zadání objednatele a nemůže v žádném případě naplnit skutkovou podstatu žádného trestného činu, neboť není vinou Ing. J. S. , že investor v rozporu s předaným statickým výpočtem instaloval jeřáb, jehož zatížení na piloty zásadně neodpovídalo jím předaným podkladům. Proto obviněný Nejvyššímu soudu ČR navrhuje, aby zrušil usnesení Krajského soudu v Praze sp. zn. 9 To 121/2010 ze dne 16. 4. 2010 a jemu předcházející rozsudek Okresního soudu Praha-východ sp. zn. 1 T 41/2009 ze dne 19. 10. 2009 a s použitím §265m odst. 1 tr. řádu obviněného Ing. J. S. zprostil obžaloby podle §226 písm. b) tr. řádu, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem.
Obv. M. F. v odůvodnění svého dovolání uvádí, že rozhodnutí Krajského soudu v Praze je argumentačně založeno na závěrech soudu I. stupně, které mají svůj podklad ve znaleckém posudku znalce Doc. Ing. V. , CSc. Z něj vyplývá jím zdůrazňovaná nedělitelnost pilot a základové patky. Dovolatel však uvádí, že tento závěr znaleckého posudku je správný jen částečně. Lze sice přisvědčit, že piloty a patka tvoří jeden konstrukční celek, ale jejich funkce je odlišná. Piloty jsou stabilizačním faktorem pro zajištění jeřábu proti pádu, zatímco ztužující patka je použita pouze k propojení pilot s jeřábem a k přenosu sil, přenášených z jeřábu na piloty.
Z dokazování v projednávaném případě pak vyplynulo, že došlo k vytržení pilot a jejich destrukci, ale patka zůstala neporušená. S touto zásadní skutečností se však znalec ve svém posudku nevypořádal. Stejně tak v průběhu řízení nebyl brán na zřetel názor obhajoby, že k pádu jeřábu došlo proto, že velikost pilot byla nevhodná vzhledem ke geologickému složení půdy i vzhledem ke značnému jejímu promáčení. Proto nechal obviněný M. F. zpracovat nový znalecký posudek prof. Ing. V. , DrSc., ve kterém tento znalec přesně určil, jak velká by musela být ztužující patka, aby v daném případě zabránila pádu jeřábu. Na základě tohoto závěru dovolatel tvrdí, že i kdyby vyhotovil patku standardní velikosti běžně užívanou pro daný typ jeřábu, tak by i tak nebylo možné pádu jeřábu zabránit. K tomu obhajoba dodává, že měl být zpracován další statický posudek, aby bylo ověřeno, že firma S. měla všechny upozornit, že vrtá piloty do půdy silně promáčené, kde jejich funkčnost bude minimální.
Z těchto důvodů M. F. navrhuje, aby na základě tohoto dovolání Nejvyšší soud ČR zrušil usnesení Krajského soudu v Praze sp. zn. 9 To 121/2010 ze dne 16. 4. 2010 a věc vrátil tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí.
K dovoláním se písemně vyjádřil státní zástupce , činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“). Uvedl, že ačkoliv je základním dovolacím důvodem v obou dovoláních ust. §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, oba dovolatelé namítají ve skutečnosti toliko neúplnost dokazování a nesprávnost hodnocení provedených důkazů, čímž fakticky napadají soudem učiněná skutková zjištění. Svými námitkami se tak domáhají odlišného a pro sebe příznivějšího výsledku dokazování, než k jakému dospěl odvolací soud. Skutkovými zjištěními, které učinily soudy nižších stupňů je však dovolací soud vázán, protože dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je dán pouze tehdy, pokud spočívá napadené rozhodnutí na nesprávném právním posouzením skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Nicméně námitka údajné nesprávnosti skutkových zjištění nenaplňuje žádný ze zákonných dovolacích důvodů.
Pokud jde o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu, uplatněný Ing. J. S. , tak tento důvod dovolatel spatřuje pouze ve skutečnosti, že jeho odvolání bylo zamítnuto. Citovaný dovolací důvod, uplatněný ve své druhé alternativě, by však mohl být relevantním důvodem dovolání pouze v případě, že by v řízení napadenému rozhodnutí předcházejícím, byl naplněn některý z důvodů dovolání podle §265b odst. 1 písm. a) – k) tr. řádu. Nicméně vzhledem k tomu, že námitky obviněného Ing. J. S. ve vztahu k předchozímu řízení žádnému z dovolacích důvodů podle §265b odst. 1 písm. a) – k) tr. řádu neodpovídají, lze tento závěr vztáhnout i na uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu.
Z těchto důvodů státní zástupce navrhuje, aby dovolání obviněných Ing. J. S. a M. F. byla odmítnuta v souladu s ust. §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu, neboť byla podána z jiného důvodu, než je uveden v ust. §265b tr. řádu. Současně státní zástupce vyslovil souhlas s tím, aby navrhované rozhodnutí bylo učiněno podle §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud České republiky (dále Nejvyšší soud) jako soud dovolací (§265c tr. řádu) nejprve zjišťoval, zda v této věci je dovolání přípustné . V této souvislosti konstatoval, že obě předložená dovolání jsou v souladu s ust. §265a odst. 1, 2 písm. a), h) tr. řádu přípustná, dále byla podána v dvouměsíční zákonné lhůtě, na místě, kde lze taková podání učinit (tj. u věcně a místně příslušného soudu) v souladu s ust. §265e odst. 1, 3 tr. řádu i oprávněnými osobami v souladu s ust. §265d odst. 1 písm. b) odst. 2 tr. řádu. Nejvyšší soud konstatuje, že obě dovolání odpovídají rovněž zákonným požadavkům na obsah dovolání (§265f tr. řádu).
Oba dovolatelé vznesli své námitky s odkazem na dovolací důvod podle ust. §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Podle tohoto ustanovení lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva. Tento dovolací důvod neumožňuje zasahovat proti porušení procesních předpisů (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 1. září 2004, sp. zn. II. ÚS 279/03). Skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost jsou správně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. S poukazem na tento dovolací důvod už nelze přezkoumat a hodnotit správnost a úplnost zjištěného skutkového stavu či prověřovat úplnost provedeného dokazování nebo správnost hodnocení důkazů ve smyslu §2 odst. 5, 6 tr. řádu (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 15. dubna 2004, sp. zn. IV. ÚS 449/03). Nejvyšší soud není povolán k dalšímu již třetímu justičnímu přezkoumávání skutkového stavu (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 27. května 2004, sp. zn. IV. ÚS 76/03). Dovolací soud musí vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a jak je vyjádřen ve výroku odsuzujícího rozsudku, a v rámci dovolacího řízení zjišťuje, zda je právní posouzení skutku v souladu s vyjádřením způsobu jednání v příslušné skutkové podstatě trestného činu s ohledem na daný skutkový stav.
Předpokladem úspěšného uplatnění dovolacího důvodu §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je, aby obviněný své písemné dovolání podal nejen za splnění zákonných podmínek (viz §265a a násl.), ale rovněž aby své dovolání materiálně (nikoliv pouze formálně) odůvodnil konkrétními vadami, které spatřuje v právním posouzení skutku zjištěného soudem . Teprve poté, tj. v návaznosti na takto tvrzené a odůvodněné hmotně právní pochybení, lze případně vytýkat napadenému rozhodnutí nesprávná skutková zjištění. Zásah do skutkových zjištění lze v rámci řízení o dovolání připustit pouze zcela výjimečně – a to pokud existuje extrémní nesoulad mezi vykonanými důkazy na straně jedné a skutkovými závěry soudu a z nich plynoucími právními závěry na straně druhé, ovšem pouze za podmínky, že dovolatel tento nesoulad učiní předmětem dovolání.
Dalším uplatněným dovolacím důvodem ze strany Ing. J. S. je odkaz na ust. §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu. Toto ustanovení obsahuje dvě alternativy důvodů dovolání. Pod první variantu spadají případy, kdy byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozhodnutí nalézacího soudu z ryze formálních důvodů uvedených v §253 tr. řádu, bez věcného přezkoumání podle §254 tr. řádu. Pod druhou alternativu spadají případy, kdy bylo zamítnuto podané odvolání proti rozsudku nalézacího soudu postupem podle §256 tr. řádu, tj. po věcném přezkoumání odvolacím soudem podle §254 tr. řádu s tím, že jej odvolací soud neshledal důvodným.
Podstatou tohoto dovolacího důvodu je umožnit oprávněné osobě, aby se domohla přezkoumání věci v rámci řádného přezkumného řízení, které provedeno nebylo , ačkoliv podle ustanovení trestního řádu provedeno být mělo, v důsledku čehož byl obviněný zkrácen ve svém právu na přístup k soudu II. stupně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 11. 2002, sp. zn. 7 Tdo 916/2002, publikované v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, ročník 2003, svazek 20, pod č. 491). Pokud soud II. stupně napadené rozhodnutí na podkladě řádného opravného prostředku věcně přezkoumal a následně tento opravný prostředek neshledal důvodným a zamítl jej podle §256 tr. řádu, je možné dovolací důvod podle ust. §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu uplatit jen v jeho druhé alternativě , tj. pokud bylo v řízení, které předcházelo uvedenému zamítavému rozhodnutí, dán důvod dovolání uvedený pod §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. řádu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 6. 2002, sp. zn. 6 Tdo 115/2002, publikované v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, ročník 2002, svazek 18, pod č. T 423). Neboli podstatou této alternativy je skutečnost, že odvolateli sice nebylo odepřeno právo na přístup k soudu II. stupně, ale tento soud, přestože v řádném opravném řízení napadené rozhodnutí soudu I. stupně věcně přezkoumával, vytýkanou vadu neodstranil.
Dovolání obviněného Ing. J. S.
Obviněný Ing. J. S. v rámci námitek podřazených pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu v podstatě namítl, že ze strany soudu I. stupně bylo dokazování neúplné, což vedlo k nesprávnému vyhodnocení skutečností vyplývajících z provedených důkazů. V důsledku toho však fakticky napadá pouze skutková zjištění učiněná Okresním soudem Praha-východ, a nikoliv nesprávné hmotně právní posouzení. Současně většinu námitek již uvedl v rámci své obhajoby před soudem I. stupně a následně i ve svém odvolání. Dovolací námitky obviněného Ing. J. S. tak nenaplňují jím uplatněný dovolací důvod, ani žádný jiný zákonný důvod dovolání uvedený v ust. §265b odst. 1 tr. řádu, a proto k němu přezkumná povinnost dovolacího soudu neexistuje.
Jak bylo řečeno výše, tuto zásadu nelze uplatnit pouze v případě, že nesprávná realizace důkazního řízení se dostane do kolize se zákonnými požadavky spravedlivého procesu. Takovými vadami důkazního řízení se rozumějí případy tzv. opomenutých důkazů (tj. důkazy procesními stranami navržené, ale soudem bez věcně adekvátního odůvodnění zamítnuté), dále případy nezákonných důkazů (tzn. získaných procesně nepřípustným způsobem), a případy, kdy jsou soudem učiněná skutková zjištění v extrémním nesouladu s provedenými důkazy, za podmínky kdy tento nesoulad učinil dovolatel předmětem svého dovolání.
Obviněný Ing. J. S. ve svém dovolání takový údajný nesoulad explicitně předmětem dovolání neučinil, nicméně Nejvyšší soud vyhodnotil obsah podaného dovolání jako implicitně vyjádřenou námitku extrémního nesouladu mezi provedenými důkazy, skutkovými zjištěními a z nich plynoucími právními závěry, a v důsledku toho celý případ (tedy i ve vztahu k obviněnému M. F. ) podrobil důkladnému přezkumu.
V centru argumentace obviněného Ing. J. S. stojí jeho zásadní přesvědčení o tom, že mu nemůže být připisována (ani částečná) odpovědnost za pád jeřábu v Č. , neboť jeho úkolem (který obdržel od společnosti STUMP) nebylo zpracovat kompletní hlubinné založení jeřábu, ale pouze výpočet částečný , konkrétně – statický výpočet tlakové únosnosti pilot jeřábu. Pro takto zadaný (pouze dílčí) výpočet měl jako statik k dispozici všechny potřebné údaje, které navíc byly ředitelem firmy S. potvrzeny jako kompletní. Navíc uvedl, že se důvodně domníval, že na místě bude zakládán jeřáb na kříž, což vyplynulo z předaných údajů pro zatížení pilot (které jak zdůraznil – byly možné). Z toho pak vyvozuje, že zpracoval přesně to, co mu bylo zadáno. Nebylo pak jeho chybou, že ze strany U. původně předpokládané založení jeřábu na kříž bylo kvůli nedostatku místa na staveništi změněno na hlubinné, stejně jako že stavba použila základovou desku zcela nevhodných rozměrů. V důsledku těchto faktorů, které nepředpokládal, a na které nebyl upozorněn, došlo k tomu, že na piloty působily zcela jiné síly, a proto v konečném důsledku došlo k pádu jeřábu.
Z výše uvedeného vyplývá, že obhajoba za klíčový moment projednávaného případu považuje zadání výpočtu – nikoli na kompletní, ale pouze částečný statický výpočet a zdůrazňuje, že Ing. J. S. nese odpovědnost pouze za tuto část výpočtu, nikoliv za kompletní hlubinné založení, na kterém se dále podílely i další subjekty.
Takto formulované stanovisko dovolatele vyznívá velmi přesvědčivě, nicméně z dalších důkazů, doložených ve spisovém materiálu vyplynulo, že na spornou objednávku je nutné nahlížet z poněkud širšího úhlu pohledu, než jak popisuje obviněný Ing. J. S. , a to především proto, že zadání pouze částečného výpočtu – je postup nestandardní, a tedy i dost výjimečný (viz č. l. 490). Z výpovědí svědků i odborných znalců vyplynulo, že obvykle je úkolem statického výpočtu jednoduché stavby (v tomto případě založení jeřábu) pověřen pouze jeden statik, neboť v případě „dělení“ objednávky mezi více zpracovatelů se logicky zvyšuje pravděpodobnost vzniku chyby. Jestliže tedy prokazatelně došlo k zadání pouze částečného výpočtu (navíc v daném případě absentovala jasně formulovaná písemná objednávka statického posudku, č. l. 117), měl tento úkol v obviněném vyvolat otázky – zejména po důvodu takto formulovaného zadání, stejně jako po zjištění, který další autorizovaný statik zapracuje jeho částečný výpočet do kompletního výpočtu založení jeřábu, aby bylo předejito vzniku chyby či jinému možnému nedorozumění. Teprve poté, co by došlo ze strany objednavatele k zodpovězení těchto otázek, mělo dojít ke zpracování předmětného zadání.
Z provedených důkazů však soud I. stupně zdokladoval pouze jeden či dva krátké telefonické hovory s p. P. , v rámci nichž se Ing. J. S. zajímal o to, jestli jsou podklady pro zadání kompletní, neboli jestli na jeřáb budou působit pouze síly tlakové. V dané souvislosti je nutné zdůraznit, že svědek P. potvrdil Ing. J. S. , že všechno „co obdržel, mu předal a pokud má pochybnost, ať si to ověří“ (viz č. l. 489), a nikoliv to, co tvrdí obhajoba (v dovolání Ing. J. S. na str. 5 - 6), totiž že ředitel firmy S. P. Ing. J. S. ujistil o tom, že „vše ověřil a platí zaslaný podklad“, a také že „zaslané údaje potvrzuje jako úplné“. Jinými slovy – zadání, které obviněný obdržel nebylo kompletní, a Ing. J. S. si měl jako zkušený autorizovaný statik tuto objednávku dokonale vyjasnit, resp. všechny vstupní údaje ověřit, a pokud to bude nutné i doplnit, neboť si dozajista byl vědom toho, že statický výpočet je přesný do té míry, do jaké míry jsou pro zadaný výpočet přesné vstupní informace (viz č. l. 490). To však dovolatel neudělal a z toho také vyplývá jeho pochybení.
Rovněž je třeba zdůraznit, že Ing. J. S. svůj pouze částečný výpočet nazval „Hlubinné založení jeřábu č. 1 a 2“, a to přesto, že v něm stanovil pouze tlakovou únosnost pilot, a to za použití pouze jedné metody, navíc bez přihlédnutí k hydrologickým poměrům v místě jeřábu. Za tohoto stavu věci už tento název vyzněl zavádějícím způsobem, o čemž svědčí mj. i výpověď dovolatele M. F. , který v této souvislosti uvedl: „Nevzpomínám si, že bych si všiml ve statickém výpočtu obžalovaného S. , že návrh patky neřeší“ (č. l. 484).
Kompletní statický výpočet musí akceptovat jednak všechny síly působící na založení (vč. sil, které na základ vyvíjí samotná konstrukce jeřábu – viz jeho dokumentace), musí obsahovat údaje o složení základové zeminy, vč. jejích hydrologických poměrů, dále návrh rozměrů patky a pilot a posouzení účinků předmětných sil na základ a jejich porovnání s příslušnými únosnostmi (č. l. 119). Pokud se přesto dovolatel brání, že předmětem objednávky byl pouze statický výpočet tlakové únosnosti pilot pod základovou desku (kterou však jeho elaborát neřeší), k tomu doc. V. jasně uvádí, že za daného stavu věci „nelze posuzovat piloty a základovou patku zvlášť, neboť tvoří nedílnou součást v přenosu zatěžujících sil a velikost sil v jednotlivých částech záleží na jejich vzájemném geometrickém uspořádání“ (č. l. 119). Z toho také vyplývá, že na základě odevzdaného elaborátu, který obsahoval pouze výpočet částečný a kde absentoval statický výpočet základové desky, měl zhotovitel objednávky (firma S. ) instalaci jeřábu odmítnout, což ale neudělal.
Je nepochybné, že statické výpočty jsou klíčovou částí každé projektové dokumentace, neboť bez nich je zcela vyloučeno v projektu postupovat dále. O významné pozici statika svědčí rovněž řada svědeckých výpovědí, ve kterých zainteresovaní pracovníci, vyslechnuti jako svědkové této tragické události uvedli, že ve věci statiky realizované stavby se zcela spoléhali na posouzení projektujícího statika. Proto je zcela pochopitelný i jejich předpoklad, že v případě, že statik nebude mít vzhledem k zadanému úkolu k dispozici kompletní podklady, vyžádá si je z vlastní iniciativy (např. M. T. , č. l. 492; P. S. , č. l. 230 apod.). Z toho vyplývá, že všichni zainteresovaní se podíleli na vznikající stavbě v rámci svých úkolů a v mezích své erudice (viz tvrzení obviněného M. F. : „Nevím, jestli je na zhotovení patky zapotřebí statický výpočet.“). Přezkum či další práce s výpočtem Ing. J. S. mělo být předmětem zájmu kontrolních orgánů stavby, které ovšem v tomto smyslu rovněž nekonaly, takže výše popsaná pochybení Ing. J. S. zůstala skrytá a projevily se až při realizaci stavby jeřábu.
Pokud tedy obhajoba či znalecký posudek Ing. L. K. posuzují provedené důkazy zcela ve prospěch Ing. J. S. a zdůrazňují pouze vinu obviněného M. F. , dopouštějí se tendenčních interpretací. A naopak – všechny provedené důkazy a fakta ve svém souhrnu dávají za pravdu soudům nižších instancí, které z provedeného dokazování zcela správně vyvodily zavinění obviněného Ing. J. S. ve formě nedbalosti. Ten svým zjevně laxním přístupem skutečně způsobil obecné ohrožení tím, že porušil důležité povinnosti vyplývající z jeho povolání a uložené mu podle zákona (míněno ust. §159 odst. 2 zák. č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, vyhlášky č. 499/2006 Sb., i dalších pro statika závazných právních norem), v důsledku čehož způsobil smrt dvou osob, těžkou újmu na zdraví a značnou hmotnou škodu. V neprospěch obviněného mluví i prokázaná délka jeho praxe a z ní plynoucí množství zkušeností.
Z toho vyplývá, že soudy I. a II. stupně v projednávaném skutku správně konstatovaly naplnění všech znaků skutkové podstaty obecného ohrožení podle §180 odst. 1, 2 písm. b), c), odst. 4 tr. zák. Proto Nejvyšší soud v projednávaném případě neshledal nesprávné právní posouzení tohoto skutku, tím méně dovolatelem namítaný extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými závěry, a z nich plynoucími závěry právními.
V projednávaném případě Ing. J. S. odkázal rovněž na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v rámci kterého namítá, že v řízení, které předcházelo zamítavému rozhodnutí Krajského soudu v Praze, byl dán důvod dovolání uvedený pod ust. §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, ale podle jeho interpretace soud II. stupně napadené rozhodnutí Okresního soudu Praha-východ sice věcně přezkoumal, ale vytýkanou vadu neodstranil.
Nicméně uplatnění tohoto dovolacího důvodu v daném případě nepřichází v úvahu, neboť námitky obviněného Ing. J. S. neodpovídají ani dovolacímu důvodu §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, ani žádnému jinému dovolacímu důvodu, uvedenému v ust. §265b odst. 1 písm. a) – k) tr. řádu. Jelikož Nejvyšší soud odmítl dovolání obviněného podle ust. §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, byl současně nucen odmítnout i námitky dovolatele podřazené pod důvod dovolání podle ust. §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu.
Dovolání M. F.
Podstatou dovolání obviněného M. F. je snaha o částečné zpochybnění argumentů znalce doc. V. , zejména jeho tvrzení o tom, že patka spolu s pilotami tvoří jediný nedělitelný celek. Dovolatel sice připouští, že se skutečně jedná o jednolitý konstrukční celek, ale funkce těchto částí je odlišná. Ve znaleckém posudku prof. Ing. V. , který obhajoba obviněného M. F. předložila, je doložen výpočet znalce se závěrem, že při namáhání pilot pouze tlakem, by deska nad pilotami vzdálenými 2,15 m musela mít půdorysné rozměry čtverce s uvedením příslušných rozměrů. Na tomto základě obhajoba postavila své tvrzení, že použitá základová deska byla v pořádku – neboť při pádu jeřábu nedošlo k jejímu poškození či destrukci, ale pouze ke zničení pilot. Z tohoto důvodu pak uzavírá, že železobetonová patka byla v pořádku a pochybení je nutné připsat tomu, kdo navrhoval únosnost pilot.
Takovýto způsob argumentace je však zcela zavádějící, neboť proti němu stojí řada provedených důkazů i závěry znaleckých posudků doc. Vaška i Ing. Kubína. Ze spisového materiálu vyplývá, že železobetonový základ zvolil obviněný M. F. bez jakýchkoliv doložených propočtů, pouze na základě údaje o rozteči pilot. A pokud akceptujeme základní fakt, že patka a piloty tvoří nedílný celek (a tento závěr není možné ani částečně zpochybňovat), tak zásadní důvody proč tuto patku nebylo možné použít, vyplynuly z modelových výpočtů předložených doc. Vaškem (viz Příloha posudku ZP 233/2007), ze kterých jasně vyplývá, že založení jeřábu (s využitím částečného výpočtu Ing. J. S. ) bylo zcela chybné. A správnost tohoto závěru nebyla potvrzena pouze matematickým propočtem, ale také faktickým pádem jeřábu.
Tedy nejen návrh pilot, ale i návrh železobetonové patky měl být proveden osobou, která je k tomu způsobilá, tj. autorizovaným statikem, a nikoliv stavbyvedoucím U. , který autorizací pro geotechniku nedisponuje. A bez řádné projektové dokumentace desky s pilotami (coby jednoho konstrukčního celku) nemělo vůbec dojít k zahájení montáže jeřábu. Doc. Vašek k tomu dodává (č. l. 119): „Provedené založení jeřábu nevyhovuje na žádnou předpokládanou návrhovou situaci pro jeřáb P. Takovýto postup návrhu základu je neprofesionální, staticky neoprávněný a je v rozporu s platným stavebním zákonem.“
Trestný čin obecného ohrožení podle §180 odst. 1, 2 písm. b), c), odst. 4 tr. zák. spáchá ten, kdo z nedbalosti způsobí nebo zvýší obecné nebezpečí nebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění, a takový čin spáchal proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho povolání, postavení nebo funkce, uloženou mu podle zákona a způsobí-li takovým činem značnou škodu. V souladu s ustálenou judikaturou k naplnění pojmu obecného nebezpečí nestačí jakékoliv jednání, kterým může být lidem způsobena smrt nebo těžká újma na zdraví nebo na cizím majetku škoda velkého rozsahu, ale musí jít o jednání obecně nebezpečné, které svým charakterem, rozsahem a intenzitou ohrožení znamená riziko smrti nebo těžké újmy na zdraví většího počtu osob či škody velkého rozsahu na cizím majetku. Současně z tohoto jednání vyplývá určitá živelnost a neovladatelnost průběhu události, při které porucha často může záviset na nahodilých, vlivu pachatele se vymykajících událostí. Nestačí tedy, když pachatelovým jednáním byla vytvořena situace, z níž by obecně nebezpečný následek za určitých okolností a splnění ještě dalších podmínek teprve vzniknout mohl (srov. 5 Tdo 311/2006, 7 Tdo 1243/2005, 3 To 59/1986, R 36/1984, NS 14/2002 – T 343, apod.).
V daném případě došlo ze strany Ing. J. S. z nedbalosti ke zpracování elaborátu na hlubinné založení věžového jeřábu č. 1 a 2, který akceptoval nedostatečné vstupní údaje, které si statik ověřil pouze u ředitele firmy S. p. P. Ten mu nedal plně uspokojivou odpověď, ale zpracovatel již dále u firem T. a U. po těchto údajích nepátral, neboť předložené informace vyhodnotil jako fakticky možné. Dále předpokládal instalaci jeřábu s jinými parametry, než který byl fakticky instalován. Po odevzdání svého elaborátu se o následující sled událostí, které souvisely s předmětem jeho výpočtů, už nestaral. Tím porušil důležité povinnosti vyplývající z ust. §159 odst. 2 stavebního zákona, vyhlášky č. 499/2006 Sb., i dalších příslušných závazných norem (ČSN EN 1990 až ČSN EN 1999), neboť (řečeno obecně) všechny tyto předpisy ukládají zpracovateli povinnosti, které akcentují úplnost, přehlednost a kontrolovatelnost údajů projektové dokumentace, a to především za účelem realizace bezpečných a bezchybně provedených staveb.
Ze strany M. F. došlo z nedbalosti k porušení stavebního zákona i důležitých povinností vyplývající z jeho povolání tím, že vydal pokyn k realizaci patky pod jeřábem, jejíž rozměry nebyly pro předmětné založení jeřábu propočítány statikem, a to přesto, že věděl, že patka s piloty tvoří nedílný celek. Tak významným dílem přispěl k tomu, že realizovaný základ nebyl odpovídající použitému typu jeřábu (P. ), v důsledku čehož došlo k jeho pádu.
Nejvyšší soud v rámci dovolacího řízení posoudil, že oba skutky jsou zcela v souladu s vyjádřením způsobu jednání v dotčených skutkových podstatách, a proto svůj přezkum uzavřel konstatováním, že oba soudy nižších instancí ve svých právních závěrech nepochybily. Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu Nejvyšší soud odmítne dovolání, pokud bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. řádu. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti Nejvyšší soud shledal, že námitky obou dovolatelů, uplatněné v rámci dovolacích důvodů na základě ust. §265b odst. 1 písm. g) a l) tr. řádu nelze subsumovat pod tyto dovolací důvody, neboť byly materiálně podány z jiného důvodu, než kterého se domáhají. Oba namítají údajnou neúplnost dokazování, hodnocení provedených důkazů a tím soudem učiněná skutková zjištění. Skutkovými zjištěními nižších soudů je však v dovolacím řízení až na výše zmíněnou výjimku dovolací soud vázán. Proto Nejvyšší soud dovolání obviněného Ing. J. S. i M. F. odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu. Za podmínek uvedených v ust. §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu učinil Nejvyšší soud toto rozhodnutí v neveřejném zasedání.
(Pokud bylo v textu použito termínu „trestní zákon“ nebo zkratky „tr. zák.“, má se na mysli zákon č. 140/1961 Sb.)
Poučení: Proti tomuto usnesení není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (viz §265n tr. řádu).
V Brně dne 25. srpna 2011
Předseda senátu:
JUDr. Stanislav Rizman