ECLI:CZ:NS:2011:11.TDO.904.2011.1
sp. zn. 11 Tdo 904/2011-15
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání, konaném dne 11. srpna 2011 v trestní věci obviněného M. Ch. , proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. 2. 2011, sp. zn. 11 To 53/2011, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 3 T 129/2010, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 6. 1. 2011, č. j. 3 T 129/2010-171, byl M. Ch. uznán vinným zločinem násilí proti úřední osobě podle §325 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky podle §274 odst. 1 tr. zákoníku. Za tuto trestnou činnost mu byl podle §325 odst. 2 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku uložen trest odnětí svobody v trvání tří let nepodmíněně. Podle §56 odst. 3 tr. zákoníku byl obviněný pro výkon trestu zařazen do věznice s dozorem. Podle §73 odst. 1, 3 tr. zákoníku byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu čtyř let. Trestné činnosti se dopustil tím, že dne 21. února 2010 v době od 00.30 do 01.35 hodin řídil po předchozím požití alkoholických nápojů na trase H. K. – H. – V. Ch., okr. Pardubice, osobní motorové vozidlo zn. Ford Mondeo RZ …. přesto, že na základě §123c odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů ve znění pozdějších předpisů pozbyl dne 2. 12. 2008 příslušné řidičské oprávnění skupiny „B“, neboť dosáhl 12 bodů za přestupky v dopravě, což se dozvěděl dne 24. 11. 2008, přičemž v průběhu jízdy množství alkoholu v jeho krvi dosáhla hodnoty 1,16 g/kg alkoholu, a poté, co byl v H. K. na třídě K. vyzván hlídkou Policie ČR ve služebním vozidle k zastavení zvláštním výstražným světlem a rozsvíceným nápisem „STOP POLICIE“, na výzvu nereagoval, následně nereagoval ani na zvláštní zvukové výstražné zařízení, hlídce začal ujíždět rychlou jízdou a aktivně se bránil předjetí, na křižovatce s ulicí Střelecká nerespektoval dopravní značku „Stůj, dej přednost v jízdě!“, ohrozil vozidlo jedoucí po hlavní silnici, přejížděl z jednoho pruhu do druhého, odbočil do protisměru přes podélnou čáru souvislou, v ulici F. H. před zátarasem jiným vozidlem Policie ČR, které mělo rozsvícené zvláštní výstražné světlo, zastavil a následně se prudce rozjel přímo proti přicházejícímu policistovi pprap. Lukáši Kutnarovi oblečenému ve služebním stejnokroji, který musel uskočit, aby zabránil střetu s vozidlem, v Hradecké ulici jel bez rozsvícených světel, která zapnul až na nábřeží U P., kde se rozjel přímo proti služebnímu vozidlu Policie ČR s hlídkou ve složení nstržm. Josef Urban a nstržm. Bc. Luboš Rücker, DiS., které se muselo vyhnout vpravo, aby zabránilo střetu, pokračoval po silnici I. třídy č. … směrem na H., kdy aktivně bránil v předjetí služebním vozidlům Policie ČR s rozsvícenými zvláštními výstražnými světly a nápisem „STOP“ společně se zapnutým zvláštním zvukovým zařízením s hlídkami ve složení pprap. Roman Adamus a nstržm. Marek Vanžura a nstržm. Bc. Pavla Vránková, na tato vozidla najížděl, snažil se je vytlačit ze silnice, prudce brzdil, aby došlo ke střetu, jel v protisměru, u motorestu K. proto muselo protijedoucí nákladní motorové vozidlo s návěsem vjet do protisměrného jízdního pruhu, takto dojel až do H., kde se vyhnul připravenému zátarasu služebním vozidlem Policie ČR, otočil se a jel zpět na H. K. a ve V. Ch., okr. Pardubice, před dalším zátarasem služebním vozidlem Policie ČR sjel do zasněženého příkopu, kde byl zajištěn.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání, které bylo usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. 2. 2011, sp. zn. 11 To 53/2011, podle §256 tr. ř. zamítnuto.
Včas podaným dovoláním obviněný napadl obě citovaná rozhodnutí, a to z důvodu uvedeného v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Nesprávnost postupu soudu prvního i druhého stupně spatřuje ve výměře trestu, když podle jeho názoru nebyl dodržen trestní zákoník. Soudy nepřihlédly k závažnosti a povaze spáchané trestné činnosti i stejně tak byla pominuta jeho snaha nahradit vzniklou škodu. Obviněný je mladý člověk a trest odnětí svobody, který mu byl uložen, mu ve své podstatě ničí život. Nelze očekávat ani preventivní efekt od takového opatření, když ze soudní i jiné praxe jsou známy případy, ve kterých bylo dosaženo výchovného i preventivního účelu uložením jiných trestů, než nepodmíněných. V dané věci nedošlo k žádnému poškození na zdraví občanů či k úmrtí člověka. Skutečnosti, kterými zdůvodňuje soud prvního stupně svůj výrok o trestu, jsou nesprávné a nepřiměřeně pojaté v neprospěch obviněného. Ten se ke svému jednání doznal, projevil lítost, je ochoten nahradit škodu v plném rozsahu. Závěrem pak navrhuje, aby dovolací soud dotčená rozhodnutí Okresního i Krajského soudu v Hradci Králové zrušil a věc vrátil příslušnému soudu.
Nejvyšší státní zástupce uvedl, že se k této věci nebude vyjadřovat.
Ve svém dovolání obviněný napadá výrok o trestu, co do jeho druhu a výměry. K tomu je nutno uvést, že podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu námitky vůči druhu a výměře uloženého trestu s výjimkou trestu odnětí svobody na doživotí lze v dovolání úspěšně uplatnit jen v rámci zákonného důvodu uvedeného v ustanovení §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., tedy jen tehdy, jestliže byl obviněnému uložen druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou zákonem na trestný čin, jímž byl uznán vinným. Jiná pochybení soudu spočívající v nesprávném druhu či výměře uloženého trestu, zejména nesprávné vyhodnocení kritérií uvedených v §38, §39, §41 a §42 tr. zák. a v důsledku toho uložení nepřiměřeně přísného nebo naopak mírného trestu, nelze v dovolání namítat prostřednictvím tohoto ani jiného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 tr. ř.
Za jiné nesprávné hmotně právní posouzení, na němž je založeno rozhodnutí ve smyslu důvodu uvedeného v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., na který poukazuje dovolání, je možno, pokud jde o výrok o trestu, považovat jen jiné vady tohoto výroku záležející v porušení hmotného práva, než jsou otázky druhu a výměry trestu, jako je např. pochybení soudu v právním závěru o tom, zda měl či neměl být uložen souhrnný trest nebo úhrnný trest, popř. společný trest za pokračování v trestném činu (srov. přiměřeně zejména č. 22/2003 Sb. rozh. tr.).
Podle názoru Nejvyššího soudu tedy obviněný M. Ch. uplatňuje v mimořádném opravném prostředku výhrady, které jím deklarovaný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a ani žádný jiný v zákoně taxativně zakotvený důvod dovolání obsahově nenaplňují. Nad rámec dovolání lze ale dodat, že obviněný, který se k trestné činnosti jinak doznává, spáchal v jednočinném souběhu tři trestné činy, přičemž ohrožen byl trestní sazbou od šesti měsíců až do šesti let (§325 odst. 2 tr. zákoníku). Pokud mu byl uložen úhrnný trest pod polovinou této sazby, pak s ohledem na charakter a rozsah trestné činnosti (najíždění na policisty, ohrožování ostatních účastníků silničního provozu), nelze považovat takový trest za nepřiměřeně přísný. Navíc nelze pominout, že podmíněný odklad výkonu trestu odnětí svobody je možný za s o u č a s n é h o s p l n ě n í d v o u p o d m í n e k : Že takový postup umožňuje osoba pachatele a jeho poměry a zároveň okolnosti případu (§81 odst. 1 tr. zákoníku). V projednávaném případě je splněna podmínka první, neboť obviněný doposud nebyl soudně trestán, neumožňuje však takový postup druhá nezbytná podmínka §81 odst. 1 tr. zákoníku, totiž okolnosti případu. Jak již bylo konstatováno, jednání obviněného bylo výrazně nebezpečné a zjevně bezohledné.
Vzhledem k výše uvedenému dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř., a proto bylo podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnuto, a to v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 11. srpna 2011
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch
Vypracoval:
JUDr. Aleš Flídr