ECLI:CZ:NS:2011:11.TVO.10.2011.1
sp. zn. 11 Tvo 10/2011-10
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 12. května 2011 stížnost odsouzeného M. H. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. února 2011, sp. zn. 9 To 2/2011, a rozhodl takto:
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. se stížnost odsouzeného M. H. z a m í t á .
Odůvodnění:
Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 16. září 2010, sp. zn. 1 T 1/2010, byl odsouzený M. H. uznán vinným pokusem zločinu podvodu podle §21 odst. 1 a §209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, jehož se dopustil společně s odsouzeným R. G. a odsouzenou J. M., roz. K., a byl mu za to uložen trest odnětí svobody v trvání sedmi let a šesti měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou.
Proti tomuto rozsudku podal odsouzený odvolání, o němž rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 23. února 2011, sp. zn. 9 To 2/2011, tak, že jej podle §256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné.
V průběhu veřejného zasedání Vrchního soudu v Praze dne 23. února 2011, nařízeného k projednání odvolání obžalovaného tento navrhl, aby věc byla tomuto soudu ve smyslu §25 tr. ř. odňata. Návrh odůvodnil tak, že Vrchní soud v Praze nevyhověl jeho návrhu na odročení veřejného zasedání, a navíc se měl doslechnout, že řízení bylo zaplaceno. Žádá proto, aby věc byla přezkoumána Nejvyšším soudem.
Návrh odsouzeného M. H. Vrchní soud v Praze po obsahové stránce posoudil jako návrh na vyloučení členů senátu 9 To z rozhodování trestní věci odsouzeného ve smyslu §30 tr. ř., o němž podle §31 tr. ř. rozhodl usnesením ze dne 23. února 2011, sp. zn. 9 To 2/2011, tak, že soudci senátu Vrchního soudu v Praze ve složení předsedy senátu JUDr. Miroslava Pavrovského, a soudců JUDr. Jany Kantorové a JUDr. Petra Píši, nejsou podle §30 odst. 1 tr. ř. vyloučeni z projednávání trestní věci odsouzeného.
Proti tomuto usnesení Vrchního soudu v Praze podal odsouzený M. H. stížnost, v níž uvedl, že tuto odůvodní po obdržení písemného vyhotovení napadeného usnesení a po případné konzultaci se svým obhájcem.
Z obsahu spisu v tomto směru vyplývá, že stížností napadené usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. února 2011, sp. zn. 9 To 2/2011, bylo odsouzenému doručeno již dne 7. března 2011 a jeho obhájci dne 9. března 2011 (doručenky ve spise na č. l. 2316); do dnešního dne však zůstala stížnost odsouzeného nezdůvodněna.
Nejvyšší soud podle §147 odst. 1 tr. ř. z podnětu podané stížnosti přezkoumal správnost napadeného výroku i řízení, které mu předcházelo a dospěl k tomuto závěru.
Podle §30 odst. 1 tr. ř. je z vykonávání úkonu trestního řízení vyloučen soudce, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení, nemůže nestranně rozhodovat.
Pokud Vrchní soud v Praze rozhodl napadeným usnesením podle §31 odst. 1 tr. ř. tak, že senát tohoto soudu ve složení předsedy senátu JUDr. Miroslava Pavrovského a soudců JUDr. Jany Kantorové a JUDr. Petra Píši není podle §30 odst. 1 tr. ř. vyloučen z projednávání trestní věci nyní již odsouzeného M. H., neboť v posuzované věci není mezi soudci tohoto senátu a odsouzeným založen žádný osobní vztah a odsouzený takovýto vztah ani ve svých námitkách nenamítal, když svůj návrh v průběhu veřejného zasedání zdůvodnil toliko tvrzením, že senát odvolacího soudu, jemuž byla věc podle rozvrhu práce přidělena, by neměl rozhodovat, pokud neakceptoval jeho návrh na odročení nařízeného veřejného zasedání, učinil tak zcela v intencích ustanovení §30 odst. 1 tr. řádu. Jelikož odsouzený M. H. svoji stížnost proti předmětnému usnesení vrchního soudu nijak nezdůvodnil, nemohl se jí Nejvyšší soud blíže zabývat a po přezkoumání výroku napadeného usnesení, který byl shledán bez vad, přičemž vadami netrpěl ani procesní postup předcházející napadenému usnesení, nezbylo než rozhodnout, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. května 2011
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík.