ECLI:CZ:NS:2011:11.TVO.12.2011.1
sp. zn. 11 Tvo 12/2011-8
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 12. května 2011 stížnost obviněného L. K. proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 4. 2011, č. j. 3 To 50/2011-411, a rozhodl takto:
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu se stížnost obviněného L. K. z a m í t á .
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 2. 2011, č. j. 50 T 1/2011-377, byl obviněný L. K. uznán vinným přečinem ublížení na zdraví podle §146 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem výtržnictví podle §358 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. Trestné činnosti se dopustil dne 13. 2. 2010, když v O.-H. po vystoupení z tramvaje linky č. 12 na zastávce „H. d. H.“, v podnapilém stavu zprvu několikrát udeřil pěstí do obličeje poškozeného J. M. a poté, co poškozený sklonil hlavu, jej udeřil kolenem do hlavy. Tímto jednáním mu způsobil pohmoždění a krevní výron v oblasti měkkých tkání levé očnice a zhmoždění měkkých tkání na tváři vlevo s nalomením nosních kůstek s dobou léčení v trvání dvou týdnů. Následně fyzicky zaútočil na poškozeného R. P., několika údery pěstí jej povalil na zem, přičemž v průběhu konfliktu utrpěl poškozený R. P. lehké pohmoždění měkkých tkání nad druhým až pátým záprstním kloubem pravé ruky s dobou léčení do sedmi dnů. Dále byl uznán vinným pokusem zločinu těžkého ublížení na zdraví podle §21 odst. 1 tr. zákoníku k §145 odst. 1, odst. 2 písm. g) tr. zákoníku a přečinem výtržnictví podle §358 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. Trestné činnosti se v jednočinném souběhu dopustil dne 6. 7. 2010 v O.- H. na ulici Dr. M., když před restaurací „U O.“ po předchozí slovní rozepři v podnapilém stavu fyzicky napadl poškozeného R. B. tak, že jej nejprve opakovanými údery zasáhl pěstí do obličeje a poté, co poškozený upadl na zem, jej nejméně jedenkrát kopl do obličejové části hlavy. Tím mu způsobil rozsáhlé zhmožděniny a oděrky kůže měkkých tkání obou očnic a obličeje, tržnou ránu na horním víčku pravého oka, drobnou tržnou ránu zevně od levého oka, drobný krevní výron na levé paži a drobná ložiska zhmoždění v oblasti temenního laloku mozkového vlevo se vznikem drobného krvácení pod omozečnici. Tato zranění si vyžádala hospitalizaci od 7. 7. do 9. 7. 2010 s dobou léčení 4 týdnů. Za tuto trestnou činnost byl podle §245 odst. 2, §43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání pěti roků a šesti měsíců. Podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku byl pro účely výkonu trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle §229 odst. 1 tr. řádu byla poškozená Revírní bratrská pokladna odkázána s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Proti tomuto rozsudku podal v zákonné lhůtě obviněný odvolání, a to do výroku o vině i trestu. Z podnětu jeho odvolání bylo u Vrchního soudu v Olomouci nařízeno veřejné zasedání na 25. 5. 2011.
Jak se podává ze spisového materiálu, obviněný byl dne 9. 7. 2010 vzat usnesením Okresního soudu v Ostravě pod č. j. Nt 3255/2010-36 do vazby z důvodů uvedených v §67 písm. a), písm. c) tr. řádu. Naposledy pak bylo o vazbě obviněného pravomocně rozhodnuto Krajským soudem v Ostravě dne 4. 2. 2011, č. j. 10 T 1/2011-361, kterým byl obviněný podle §71 odst. 5 tr. řádu ponechán ve vazbě z důvodů uvedených v ustanovení §67 písm. a), písm. c) tr. řádu. Toto usnesení nabylo právní moci dne 4. 2. 2011. Tříměsíční vazební lhůta, uvedená v ustanovení §71 odst. 6 tr. řádu, tedy končila dnem 4. 5. 2011. Vrchní soud v Olomouci na den 22. 4. 2011 nařídil neveřejné zasedání, ve kterém rozhodoval o tom, zda obviněný bude ponechán nadále ve vazbě nebo zda bude propuštěn na svobodu. Dotazem na L. K. zjistil, že ten se neveřejného zasedání zúčastnit nehodlá a nechce uvést žádné nové skutečnosti stran vazebního stíhání. Následně pak Vrchní soud v Olomouci napadeným usnesením rozhodl tak, že obviněný se podle §71 odst. 4, odst. 6, odst. 7 tr. řádu ponechává ve vazbě z důvodů uvedených v §67 písm. a), písm. c) tr. řádu.
Proti tomuto rozhodnutí podal obviněný v zákonné lhůtě stížnost. Namítá, že se nemá kde skrývat a soudu se vyhýbat nechce. Jako další důvod uvádí, že má devítiměsíční dceru, se kterou by chtěl strávit alespoň nějaký čas, než bude mít nástup trestu. Zdržoval by se v bydlišti své matky. Obviněnému došlo, co je to být trestně odpovědný a další trestnou činnost páchat nebude.
Nejvyšší soud podle §147 odst. 1 tr. řádu z podnětu podané stížnosti přezkoumal správnost napadeného výroku, jakož i řízení, které mu předcházelo a dospěl k tomuto závěru.
Jak obviněný sám uvádí ve své výpovědi dne 8. 7. 2010, do svých 19 let bydlel se svojí matkou. Potom se odstěhoval, našel si přítelkyni, u které však nebydlí. Oficiální trvalé bydliště je adresa Úřadu městského obvodu Ostrava-Jih na ulici H. Tam si ovšem poštu nevyzvedává. Lze mu doručovat na adresu jeho matky. Z připojeného spisu Okresního soudu v Ostravě, sp. zn. 2 T 98/2010, se podává, že při své výpovědi dne 28. 3. 2010 uvedl obviněný jako své bydliště a adresu pro účely doručování ubytovnu v Ostravě-Zábřehu, P. V posledních dvou letech předtím, než byl vzat do vazby, byl zaměstnán dvakrát, jinak byl veden na úřadu práce. Před rozhodnutím o vzetí do vazby pracoval brigádně jako zedník. Lze tedy konstatovat, že obviněný není pevně vázán na určité místo pobytu či zaměstnání. S přihlédnutím k trestu, který mu byl doposud nepravomocně uložen, je obava, že by se mohl trestnímu stíhání vyhýbat, nepochybně důvodná. Z připojených spisů je zřejmé, že obviněný má sklony k páchání násilné trestné činnosti, a to zejména pod vlivem alkoholu. Pro pokus trestného činu ublížení na zdraví podle §8 odst. 1 k §222 odst. 1 tr. zákona byl obviněný již v minulosti odsouzen, když žalované trestné činnosti se měl dopustit zčásti ve zkušební době podmíněného odsouzení. Je tedy reálná obava, že by v případě pobytu na svobodě mohl takovou trestnou činnost opakovat. Podle §71 odst. 4 věta druhá tr. řádu lze ponechat obviněného ve vazbě jen tehdy, pokud nebylo možno pro obtížnost věci nebo z jiných závažných důvodů trestní stíhání ve lhůtě tří měsíců od posledního rozhodnutí o vazbě skončit a propuštěním obviněného na svobodu hrozí, že bude zmařeno nebo podstatně sníženo dosažení účelu trestního stíhání. Účelem trestního stíhání je mimo jiné předcházení a zamezování trestné činnosti, což hrozí v případě obviněného reálně. Stejně tak je účelem trestního stíhání i případné spravedlivé potrestání pachatele. Spis byl Vrchnímu soudu v Olomouci předložen dne 21. 4. 2011, nemohl tedy o odvolání obviněného rozhodnout do 4. 5. 2011, kdy končí dosavadní lhůta trvání vazby. I Nejvyšší soud proto dospívá k závěru, že materiální podmínka ustanovení §71 odst. 4 tr. řádu byla v tomto vazebním řízení splněna.
Po přezkoumání spisového materiálu nezjistil Nejvyšší soud pochybení v postupu a následném rozhodnutí vrchního soudu, a proto nezbylo, než stížnost obviněného jako nedůvodnou zamítnout.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. května 2011
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík
Vypracoval:
JUDr. Aleš Flídr