ECLI:CZ:NS:2011:20.CDO.1340.2011.1
sp. zn. 20 Cdo 1340/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněného P. B. , zastoupeného JUDr. Jindřichem Vítkem, advokátem se sídlem v Praze 2, Nad Petruskou 1, proti povinné J. G. , zastoupené JUDr. Ladislavem Sádlíkem, advokátem se sídlem v Praze 5, Holečkova 31, pro 320.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 14 Nc 1810/2009, o dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. listopadu 2009, č. j. 30 Co 402/2009 - 40, takto:
Dovolání se odmítá .
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o. s. ř.):
Obvodní soud pro Prahu 8 usnesením ze dne 31. 7. 2009, č. j. 14 Nc 1810/2009 - 6, zamítl „návrh oprávněného, že se nařizuje exekuce směnečného platebního rozkazu Městského soudu v Praze č. j. 24 Sm 340/2006 - 14, ze dne 4. 12. 2006, za účelem uspokojení pohledávky oprávněného v částce ve výši 320.000,- Kč, 6 % úrok z částky 320.000,- Kč ode dne 24. 6. 2006 do zaplacení, náhrady nákladů řízení ve výši 65.517,- Kč a provedením exekuce se pověřuje Mgr. Petr Polanský, soudní exekutor, se sídlem EÚ Liberec“.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 9. 11. 2009, č. j. 30 Co 402/2009 - 40, usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že na majetek povinné nařídil exekuci podle směnečného platebního rozkazu vydaného Městským soudem v Praze dne 4. 12. 2006, č. j. 24 Sm 340/2006 - 14, k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 320.000,- Kč spolu s 6 % úrokem z této částky od 24. 6. 2006 do zaplacení a pro náklady předcházejícího řízení ve výši 65.517,- Kč; provedením exekuce pověřil soudního exekutora Mgr. Petra Polanského, Exekutorský úřad Liberec, a současně uložil povinné nahradit náklady exekuce exekutorovi a „náklady oprávněného oprávněnému“, které budou určeny exekutorem v příkazu k „úhradě exekuce“, s tím, že nařízení exekuce se vztahuje i na tyto náklady.
Proti usnesení odvolacího soudu podala povinná dovolání.
Dovolací soud vzhledem k článku II., bodu 12. části první zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony, a s ohledem na skutečnost, že napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 9. listopadu 2009, o dovolání rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. července 2009, a neshledal je přípustným.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Ve věcech výkonu rozhodnutí (exekuce) lze dovolání podat jen v případech uvedených v §238a odst. 1 písm. c) až f) o. s. ř. S účinností od 1. 7. 2009 již toto ustanovení s možností podat dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce), nepočítá [srov. §238a odst. 1 písm. c) ve znění účinném do 30. 6. 2009].
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání povinné podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl. Pouze pro úplnost dovolací soud podotýká, že nesprávné poučení odvolacího soudu o přípustnosti dovolání přípustnost dovolání nezakládá (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. ledna 2003, sp. zn. 29 Odo 937/2002).
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. května 2011
JUDr. Olga Puškinová , v. r.
předsedkyně senátu