ECLI:CZ:NS:2011:20.CDO.1408.2011.1
sp. zn. 20 Cdo 1408/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinová a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněného Ing. J. P. , zastoupeného JUDr. Josefem Hasalou, advokátem se sídlem v Šumperku, Radniční 13, pracoviště Šumperk-Temenice, Francouzská 3134/16, proti povinné M. B. , zastoupené JUDr. Otto Hradilem, advokátem se sídlem v Uničově, Olomoucká 16, pro částku 51.910,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 22 Nc 2633/2008, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 29. ledna 2009, č. j. 40 Co 18/2009 - 28, takto:
Dovolání se odmítá.
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o. s. ř.):
Okresní soud v Šumperku usnesením ze dne 5. 8. 2008, č. j. 22 Nc 2633/2008 - 12, nařídil exekuci na majetek povinné podle vykonatelného rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne 28. 4. 2000, č. j. 10 C 41/2000 - 23, a podle vykonatelného usnesení téhož soudu ze dne 19. 4. 2004, č. j. E 3701/2000 - 86, k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 51.910,- Kč a pro náklady exekuce, které budou v průběhu řízení stanoveny, jejímž provedením pověřil Mgr. Ing. Radima Opletala, soudního exekutora, Exekutorský úřad Olomouc.
K odvolání povinné Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci usnesením ze dne 29. 1. 2009, č. j. 40 Co 18/2009 - 28, usnesení soudu prvního stupně potvrdil „ve správném znění výroku odstavce I. tak, že exekuce se nařizuje podle vykonatelného rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne 28. 4. 2000, č. j. 10 C 41/2000 - 23, a usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 19. 4. 2004, č. j. E 3701/2000 - 86, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 28. 2. 2005, č. j. 40 Co 1445/2004 - 106“. Odvolací soud dospěl k závěru, že všechny předpoklady pro nařízení exekuce byly splněny, neboť oba exekuční tituly jsou pravomocné a formálně i materiálně vykonatelné (prvním exekučním titulem, vykonatelným dne 12. 6. 2000, byla povinné (žalované) uložena povinnost zaplatit oprávněnému na náhradě nákladů řízení částku 5.675,- Kč a druhým exekučním titulem, pravomocným dne 20. 5. 2005, byla povinné a jejímu manželovi uložena povinnost zaplatit oprávněnému společně a nerozdílně na náhradě nákladů výkonu rozhodnutí částku 46.235,- Kč; dovolání povinných bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2007, sp. zn. 20 Cdo 738/2006. Námitku povinné, že oba tituly jsou formálně nevykonatelné z důvodu, že usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 3. 6. 2008, č. j. 7 Cmo 153/2008 - 162 [vydaným v nalézacím řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 1 Sm 220/99 proti manželovi povinné L. B. (žalovanému) o zaplacení směnečné pohledávky ve výši 560.000,- Kč s příslušenstvím], bylo rozhodnuto tak, že odvolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 9. 2004, č. j. 1 Sm 220/99 - 42, a odvolání žalovaného proti usnesení téhož soudu ze dne 25. 10. 2004, č. j. 1 Sm 220/99 - 46, se neodmítají, nepovažoval krajský soud za opodstatněnou, neboť z obsahu spisu Okresního soudu v Šumperku sp. zn. E 3701/2000 nevyplývá, že by usnesení Vrchního soudu v Olomouci mělo na vykonatelnost exekučních titulů nějaký vliv.
Povinná v dovolání, jehož přípustnost dovozuje z §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., namítá - s poukazem na to, že v nalézacím řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 1 Sm 220/99 bylo usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 3. 6. 2008, č. j. 7 Cmo 153/2008 - 162, rozhodnuto tak, že odvolání žalovaného proti usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 9. 2004, č. j. 1 Sm 220/99 - 42, a proti usnesení téhož soudu ze dne 25. 10. 2004, č. j. 1 Sm 220/99 - 46, se neodmítají - namítá, že v tomto sporu se pokračuje, a proto podle jejího názoru nemůže být druhý exekuční titul pravomocný; z toho pak dovozuje, že náklady řízení ve výši 46.235,- Kč nejsou vypočteny správně a rozhodnutí jako exekuční titul neobstojí. Odvolacímu soudu tudíž vytýká nesprávný názor, že „se usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 3. 6. 2008, č. j. 7 Cmo 153/2008 - 162, nepromítlo do exekučního spisu“. Dále má za to, že odvolací soud v rozporu s právním řádem zvýhodnil oprávněného, neboť do výroku usnesení doplnil další rozhodnutí, které činilo exekuční titul úplným, aniž však takový návrh učinil sám oprávněný; tím bylo porušeno právo dovolatelky na spravedlivý proces. Navrhla, aby usnesení odvolacího soudu bylo zrušeno, věc mu byla vrácena k dalšímu řízení a aby dovolací soud odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009 (viz čl. II., bod 12., části první zákona č. 7/2009 Sb.) a po přezkoumání věci dospěl k závěru, že dovolání není podle §238a odst. 1 písm. c), odst. 2 o. s. ř. ve spojení s §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. přípustné.
V posuzované věci z obsahu spisu vyplývá, že usnesením Okresního soudu v Šumperku ze dne 19. 4. 2004, č. j. E 3701/2000 - 86 (druhým exekučním titulem) byl k návrhu oprávněného proti povinné a jejímu manželovi Ladislavu Bayerovi nařízen podle 1) vykonatelného směnečného platebního rozkazu Krajského obchodního soudu v Ostravě ze dne 2. 8. 1999, č. j. 1 Sm 220/99 - 13, a 2) vykonatelného rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne 28. 4. 2000, č. j. 10 C 41/2000 - 23, k uspokojení pohledávek oprávněného ve výši 1) 556.000,- Kč s příslušenstvím, částky 1.866,70 Kč, 2) částky 5.675,- Kč, a pro náklady předcházejícího řízení ve výši 38.470,- Kč nařízen výkon rozhodnutí prodejem specifikovaných nemovitostí 1) ve výlučném vlastnictví povinné a 2) ve společném jmění manželů - povinných (výrok I.); výrokem III. byla povinným uložena povinnost zaplatit oprávněnému společně a nerozdílně na náhradě nákladů výkonu rozhodnutí částku 46.235,- Kč. Z obsahu připojeného spisu Okresního soudu v Šumperku sp. zn. E 3701/2000 se dále podává, že citované usnesení soudu prvního stupně o nařízení výkonu rozhodnutí bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 28. 2. 2005, č. j. 40 Co 1445/2004 - 106, pravomocným dne 20. 5. 2005, a že dovolání povinných proti rozhodnutí odvolacího soudu bylo pro nepřípustnost odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2007, sp. zn. 20 Cdo 738/2006, pravomocným dne 28. 12. 2007.
Námitky dovolatelky, že bylo-li v nalézacím řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 1 Sm 220/99 usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 3. 6. 2008, č. j. 7 Cmo 153/2008 - 162, rozhodnuto tak, že odvolání žalovaného (manžela povinné) proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 9. 2004, č. j. 1 Sm 220/99 - 42, a proti usnesení téhož soudu ze dne 25. 10. 2004, č. j. 1 Sm 220/99 - 46, se neodmítají, tedy, že v tomto sporu se pokračuje, že druhý exekuční titul proto nemůže být pravomocný, z čehož dovozuje, že náklady řízení ve výši 46.235,- Kč nejsou v druhém exekučním titulu, tj. v usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 19. 4. 2004, č. j. E 3701/2000 - 86, vypočteny správně a že rozhodnutí jako exekuční titul neobstojí, nejsou způsobilé přípustnost dovolání podle shora uvedených ustanovení založit. Z obsahu připojeného spisu Okresního soudu v Šumperku vedeného pod sp. zn. E 3701/2000 totiž vyplývá, že usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 28. 2. 2005, č. j. 40 Co 1445/2004 - 106, jímž bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 19. 4. 2004, č. j. E 3701/2000 - 86, o nařízení výkonu rozhodnutí, které nabylo právní moci dne 20. 5. 2005, nebylo zrušeno, naopak dovolání povinných proti rozhodnutí odvolacího soudu bylo pro nepřípustnost odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2007, sp. zn. 20 Cdo 738/2006, pravomocným dne 28. 12. 2007. Názor odvolacího soudu v dané věci, že citované usnesení Vrchního soudu v Olomouci nemělo na vykonatelnost exekučních titulů žádný vliv, tak odpovídá obsahu připojeného spisu Okresního soudu v Šumperku vedeného pod sp. zn. E 3701/2000.
Okolnost, že odvolací soud do výroku svého potvrzujícího usnesení uvedl, že exekuce se nařizuje podle usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 19. 4. 2004, č. j. E 3701/2000 - 86, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 28. 2. 2005, č. j. 40 Co 1445/2004 - 106 , taktéž nečiní napadené rozhodnutí po právní stránce zásadně významným, jelikož šlo jen o upřesnění označení exekučního titulu, a o zvýhodnění oprávněného, natož pak o porušení práva dovolatelky na spravedlivý proces, se tak nemůže jednat.
Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu §237 odst. 3 o. s. ř., ve znění účinném do 30. 6. 2009, a dovolání proti němu podle §238a odst. 1 písm. c), odst. 2 o. s. ř. ve spojení s §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., ve stejném znění, není tudíž přípustné. Nejvyšší soud proto dovolání povinné podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Užití institutu odkladu vykonatelnosti je v řízení o dovolání proti usnesením vydaným ve věcech výkonu rozhodnutí (exekuce) z povahy věci vyloučeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. června 2006, sp. zn. 20 Cdo 1084/2006, a přiměřeně též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2005, sp. zn. 20 Cdo 873/2005).
O případných nákladech dovolacího řízení bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI. zákona č. 120/2001 Sb.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. srpna 2011
JUDr. Olga Puškinová, v. r.
předsedkyně senátu