ECLI:CZ:NS:2011:20.CDO.1548.2011.1
sp. zn. 20 Cdo 1548/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné BD Solutions Corporation , se sídlem 306 Victoria House, Victoria, Mahe, Seychelská republika, registrační číslo 055169, zastoupené Mgr. Janem Horáčkem, advokátem se sídlem v Přerově, Žerotínovo nám. 13, proti povinné M. Š., zastoupené JUDr. Jiřím Zbořilem, advokátem se sídlem v Kroměříži, nám. Míru 3760, pro 9.850,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 12 EXE 276/2010, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně, ze dne 2. prosince 2010, č. j. 58 Co 468/2010 - 53, takto:
Dovolání se odmítá .
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o. s. ř.):
Shora označeným usnesením krajský soud potvrdil usnesení ze dne 15. 10. 2010, č. j. 12 EXE 276/2010 - 41, jímž Okresní soud v Kroměříži zamítl návrh povinné ze dne 28. 6. 2010 na zastavení exekuce podle §268 odst. 1 písm. e) o. s. ř., která byla nařízena usnesením téhož soudu ze dne 26. 3. 2010, č. j. 12 EXE 276/2010 - 26. Stejně jako soud prvního stupně vycházel z §268 odst. 1 písm. e) o. s. ř., ve spojení s §55 odst. 1 exekučního řádu, v platném znění, a dospěl k závěru, že předpoklady pro zastavení exekuce nebyly splněny, neboť pověřený soudní exekutor, u nějž povinná podala tentýž návrh, soudu sdělil, že dosud neprověřil majetkové poměry povinné; návrh je tudíž předčasný.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala povinná dovolání, jehož přípustnost dovozuje z §238a odst. 1 písm. c) a §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a důvodnost z §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., tedy že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Podle jejího názoru má napadené rozhodnutí po právní stránce zásadní význam, neboť ve věci zastavení exekuce z důvodu uvedeného v §268 odst. 1 písm. e) o. s. ř. „je rozhodováno soudy rozdílně“. Namítá, že i předchozí exekuční řízení, která proti ní byla vedena, byla zastavena právě z toho důvodu, že průběh exekuce naznačil, že výtěžek, kterého by exekucí bylo dosaženo, nepostačí ani ke krytí jeho nákladů. Od doby, kdy byla naposledy z tohoto důvodu exekuce zastavena, nedošlo na její straně ke změně poměrů, neboť nenabyla žádný majetek a nemá ani žádné další příjmy, které by mohly být exekucí postiženy; stejně tak skončily i exekuce vedené proti jejímu manželovi. Dovolatelka má za to, že další pokračování v exekuci má za následek pouze zvyšování nákladů, které již v současné době několikanásobně převyšují vymáhanou dlužnou částku. Dospěl-li tedy odvolací soud k závěru, že návrh na zastavení exekuce je předčasný, spočívá jeho rozhodnutí na nesprávném právním posouzení věci. Navrhla, aby rozhodnutí soudů obou stupňů byla zrušena a aby věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Dovolací soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 7. 2009 (viz článek II, bod 12. části první zákona č. 7/2009 Sb.) a po přezkoumání věci podle §242 o. s. ř. dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.
V posuzované věci z obsahu spisu vyplývá, že pověřený soudní exekutor exekučním příkazem ze dne 11. 6. 2010, č. j. 103 Ex 06657/10 - 17, rozhodl v dané věci o provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, který má povinná u GE Money Bank. Oprávněný k výzvě exekutora ze dne 26. 7. 2010, č. j. 103 Ex 06657/10 - 21, sdělil, že s návrhem povinné na zastavení exekuce podle §268 odst. 1 písm. e) o. s. ř. nesouhlasí, neboť neprokázala své tvrzení, že je nemajetná, a je tudíž na exekutorovi, aby zjistil její eventuální postižitelný majetek. Přípisem ze dne 1. 10. 2010 pak soudní exekutor soudu sdělil, že návrhu povinné na zastavení exekuce po vyjádření oprávněné nevyhověl, že vydal exekuční příkaz o provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu povinné u peněžního ústavu, že dosud neprověřil majetkové poměry povinné a že povinná v předchozích dvou exekucích vymáhané pohledávky „bez problému uhradila“.
Exekuci podle §268 odst. 1 písm. e) o. s. ř. lze zastavit tehdy, jestliže po provedení úkonů směřujících ke zjištění majetku povinného není zjištěn žádný majetek, popřípadě je jeho hodnota ke krytí nákladů exekuce nepostačující. V exekučním řízení úkony směřující ke zjištění majetku povinného provádí pověřený exekutor.
Podle §55 odst. 1 exekučního řádu, v platném znění, návrh na zastavení exekuce může povinný podat do 15 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o důvodu zastavení exekuce. Návrh na zastavení exekuce se podává u pověřeného exekutora. Podá-li účastník návrh na zastavení exekuce, exekutor do 15 dnů od doručení návrhu vyzve další účastníky exekuce, aby se vyjádřili, zda s návrhem souhlasí, a aby se v případě, kdy nesouhlasí s tvrzeními obsaženými v návrhu na zastavení, vyjádřili k návrhu a předložili listiny k prokázání svých tvrzení. Jestliže všichni účastníci se zastavením exekuce souhlasí, exekutor vyhoví návrhu na zastavení exekuce do 30 dnů od marného uplynutí lhůty k vyjádření nebo od doručení souhlasného vyjádření, nastalo-li dříve. Nevyhoví-li exekutor návrhu na zastavení exekuce, postoupí jej společně s exekučním spisem v uvedené lhůtě k rozhodnutí exekučnímu soudu (odst. 2). O zastavení exekuce rozhodne exekutor i bez návrhu, souhlasí-li se zastavením oprávněný (odst. 3). Nesouhlasí-li oprávněný, požádá exekutor o zastavení exekuční soud, který při rozhodování postupuje podle odstavce 4. O zastavení exekuce může rozhodnout exekuční soud i bez návrhu (odst. 4).
Jestliže soud prvního stupně v řízení o návrhu povinné na zastavení exekuce podle §268 odst. 1 písm. e) o. s. ř. postupoval v souladu s §55 exekučního řádu, přičemž zjistil, že soudní exekutor sice vydal exekuční příkaz o provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu povinné u peněžního ústavu, avšak doposud neprověřil majetkové poměry povinné, nelze učinit závěr, že by rozhodnutí odvolacího soudu, jímž usnesení soudu prvního stupně potvrdil, mělo po právní stránce zásadní význam ve smyslu §237 odst. 3 o. s. ř., ve znění účinném od 1. 7. 2009.
Není-li dovolání přípustné, Nejvyšší soud je podle §243b odst. 5, věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O případných nákladech řízení vzniklých oprávněné v dovolacím řízení rozhodne soudní exekutor (§88 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. srpna 2011
JUDr. Olga Puškinová, v. r.
předsedkyně senátu