Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25.05.2011, sp. zn. 20 Cdo 2213/2010 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2011:20.CDO.2213.2010.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2011:20.CDO.2213.2010.1
sp. zn. 20 Cdo 2213/2010 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněného: ICOM transport a.s., se sídlem v Jihlavě, Jiráskova 1424/78, identifikační číslo osoby 463 46 040, zastoupeného JUDr. Jaroslavem Širmerem, advokátem se sídlem v Jihlavě, Královský Vršek 4762/25, proti povinnému MUDr. J. H. , pro částku 6.783,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 14 Nc 10371/2007, o dovolání oprávněného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. června 2008, č. j. 22 Co 190/2008 - 28, takto: Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. června 2008, č. j. 22 Co 190/2008 - 28, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: Shora označeným usnesením Městský soud v Praze k odvolání povinného, odůvodněnému tvrzením, že mu podkladový platební rozkaz Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 20. 4. 2007, č. j. 25 C 203/2006 - 16, nebyl doručen, změnil usnesení ze dne 18. 10. 2007, č. j. 14 Nc 10371/2007 - 4, jímž obvodní soud nařídil exekuci na majetek povinného k vymožení pohledávky oprávněného ve výši 6.783,- Kč se specifikovaným úrokem z prodlení, nákladů předcházejícího řízení ve výši 600,- Kč, nákladů oprávněného a nákladů exekuce, které budou určeny v příkazu k úhradě nákladů exekuce, jejímž provedením pověřil soudní exekutorku JUDr. Marii Sárovou, Exekutorský úřad Jihlava, tak, že návrh na nařízení exekuce zamítl, a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů a o náhradě nákladů soudní exekutorky. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že „z nalézacího spisu se podává, že exekuční titul spolu se žalobou ve věci nebyl povinnému (žalovanému) vůbec doručován, ačkoli jsou ve spise různé záznamy o zjištění jeho pobytu“. Z toho pak odvolací soud vyvodil závěr, že platební rozkaz se nestal formálně vykonatelným a že tak nebyly splněny předpoklady pro nařízení exekuce podle §44 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném do 30. 10. 2009. V dovolání oprávněný s odkazem na §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. namítá, že řízení před odvolacím soudem je postiženo vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Uvedl, že exekuční titul povinný převzal dne 9. 5. 2007 (viz potvrzení pošty a potvrzení o převzetí poštovní zásilky České pošty, s.p.), a proto nabyl právní moci dne 25. 5. 2007, jak bylo také ve spise dne 15. 6. 2007 vyznačeno. Je sice skutečností, že v době rozhodování odvolacího soudu se ve spise nenacházela doručenka, která z něj „zmizela“ po nahlížení povinného do spisu dne 21. 2. 2008, nicméně z obsahu spisu vyplývá, že žaloba s platebním rozkazem byla povinnému (žalovanému) dne 20. 4. 2007 vypravena. Nalézací soud si proto vyžádal náhradní doklad o doručení soudní zásilky povinnému a Česká pošta, s.p., k této žádosti sdělila, že zásilka byla povinnému doručena dne 9. 5. 2007, kdy si ji osobně převzal. Česká pošta, s.p. současně doložila „potvrzení o převzetí poštovní zásilky ze dne 9. 5. 2007“ vlastnoručně podepsané povinným. Z uvedených důvodů nelze v nalézacím řízení pokračovat, neboť proti platebnímu rozkazu povinný nepodal odpor, takže podle §174 odst. 1 o. s. ř. má účinky pravomocného rozsudku. Jestliže exekuční titul nabyl právní moci a stal se formálně vykonatelným (§159 a §161 odst. 1 o. s. ř), byly předpoklady pro nařízení exekuce splněny (§44 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb.). Navrhl, aby usnesení odvolacího soudu bylo zrušeno a aby mu věc byla vrácena k dalšímu řízení. Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009 (článek II, bod 12. části první zákona č. 7/2009 Sb.) a po přezkoumání věci podle §242 o. s. ř. dospěl k závěru, že dovolání, které je přípustné podle §238a odst. 1 písm. c), odst. 2 o. s. ř. ve spojení s §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř., je důvodné. Oprávněný v dovolání zpochybnil závěr odvolacího soudu, že exekuční titul je formálně nevykonatelný. Tento závěr je závěrem právním, jehož přezkum je v dovolání možný v intencích dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.; aby však soud mohl k takovému závěru dospět, musí učinit potřebná skutková zjištění. V projednávaném případě šlo o zjištění, zda exekuční titul byl povinnému „vůbec doručován“, zda mu byl doručen a zda nabyl právní moci. Nesprávnost, případně neúplnost těchto skutkových zjištění pak lze namítat prostřednictvím dovolacích důvodů podle §241a odst. 3 o. s. ř., resp. podle §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. V posuzované věci je exekučním titulem platební rozkaz Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 20. 4. 2007, č. j. 25 C 203/2006 - 16, jímž žalovanému (povinnému) byla uložena povinnost zaplatit žalobci (oprávněnému) do 15 dnů od jeho doručení částku 6.783,- Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % p.a. od 17. 12. 2005 do 31. 12. 2005 a s „úrokem z prodlení ve výši 9 % p.a. od 1. 1. 2006 do 30. 6. 2006 a od 1. 7. 2006 do zaplacení spolu ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni každého kalendářního pololetí, ve kterém trvá prodlení žalovaného“, jakož i náklady řízení ve výši 600,- Kč. Z obsahu nalézacího spisu přitom vyplývá, že podle doložky vyznačené dne 15. 6. 2007, nabylo toto rozhodnutí právní moci a vykonatelnosti dne 25. 5. 2007. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 25. května 2005, sp. zn. 20 Cdo 1257/2004, uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 10, ročníku 2005, pod číslem 167, uzavřel, že doložka vykonatelnosti, jíž je opatřen stejnopis rozhodnutí (§261 odst. 2 o. s. ř.), má charakter veřejné listiny, a že tedy potvrzuje pravdivost údajů v ní uvedených. Namítá-li povinný její obsahovou nesprávnost, je povinen ke svým tvrzením nabídnout důkazy. V odůvodnění tohoto rozhodnutí pak Nejvyšší soud vysvětlil, že oprávněný vykonatelnost titulu osvědčí již samotným předložením rozhodnutí opatřeného doložkou vykonatelnosti. V předmětné věci se však odvolací soud - přestože měl k dispozici spis nalézacího soudu, obsahující exekuční titul opatřený doložkou právní moci a vykonatelnosti - touto skutečností nezabýval a svůj závěr o nevykonatelnosti platebního rozkazu postavil bez dalšího (byť nalézací soud musel při záznamu o právní moci platebního rozkazu podle §23 jednacího řádu pro okresní a krajské soudy vycházet z dokladů o jeho doručení účastníkům) na tom, že „exekuční titul spolu se žalobou ve věci nebyl povinnému (žalovanému) vůbec doručován“. Odvolací soud tedy pominul charakter doložky právní moci jako veřejné listiny potvrzující pravdivost v ní uvedených údajů. Jestliže povinný namítl její obsahovou nesprávnost (v doplnění odvolání na čl. 19 nalézacího spisu výslovně uvádí, že „povinnému nikdy nebyl exekuční titul…doručen oproti kogentnímu ustanovení §173odst. 1 o. s. ř. … ani žaloba o zaplacení částky ve výši 6783,- Kč s příslušenstvím ze dne 18. 9. 2006“), musel svá tvrzení prokázat a tedy předně k nim nabídnout důkazy; nestalo-li se tak, měl být o této své důkazní povinnosti podle §254 odst. 3 o. s. ř. poučen. Již z uvedeného plyne, že právní posouzení věci odvolacím soudem je nesprávné [§241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.] a že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ve smyslu §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., spočívající v nesplnění poučovací povinnosti ze strany soudu (k tomu srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. února 2010, sp. zn. 20 Cdo 526/2008). Kromě toho byl naplněn i dovolací důvod podle §241a odst. 3 o. s. ř. (dovolatelem podle obsahu dovolání namítaný), neboť skutkové zjištění odvolacího soudu, že „exekuční titul spolu se žalobou ve věci nebyl povinnému (žalovanému) vůbec doručován“, nemá podle obsahu spisu oporu v provedeném šetření, neboť z úředního záznamu na čl. 33 p.v. nalézacího spisu vyplývá, že zásilka s podkladovým rozhodnutím byla k poštovní přepravě vypravena dne 20. 4. 2007, a to s označením zásilky: R 17 270. Protože rozhodnutí odvolacího soudu není správné, Nejvyšší soud je podle §243b odst. 2, věty za středníkem o. s. ř. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení (§243b odst. 3, věta první o. s. ř.). Právní názor dovolacího soudu je závazný (§243d odst. 1, část první věty za středníkem o. s. ř.). V novém rozhodnutí soud rozhodne nejen o nákladech dalšího řízení, ale znovu i o nákladech řízení původního, tedy i dovolacího (§243d odst. 1 věta druhá o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 25. května 2011 JUDr. Olga Puškinová, v. r. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/25/2011
Spisová značka:20 Cdo 2213/2010
ECLI:ECLI:CZ:NS:2011:20.CDO.2213.2010.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Exekuce
Poučovací povinnost soudu
Vykonatelnost rozhodnutí
Dotčené předpisy:§254 odst. 3 o. s. ř.
§44 odst. 2 předpisu č. 120/2001Sb.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-25