ECLI:CZ:NS:2011:20.CDO.2367.2009.1
sp. zn. 20 Cdo 2367/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Olgy Puškinové v exekuční věci oprávněné ALLEGRO spol. s r. o., se sídlem Praze 5, Košíře, Vrchlického 63, identifikační číslo 163 61 415, zastoupené Mgr. Martinem Zvoníčkem, advokátem se sídlem ve Zlíně, Lešetín VI/671, proti povinným a) M. K. , a b) D. K. , pro 7,085.070,70 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. EXNc 3387/2004, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. 9. 2008, č. j. 26 Co 701/2007-135, takto:
Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. 9. 2008, č. j. 26 Co 701/2007-135, se ruší a věc se tomuto soudu vrací k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Shora označeným rozhodnutím krajský soud změnil usnesení ze dne 28. 5. 2007, č. j. EXNc 3387/2004-68 (jímž okresní soud nařídil exekuci podle rozsudku Krajského obchodního soudu v Brně ze dne 17. 9. 1998, č. j. 14 Cm 695/94-96, a jejím provedením pověřil Mgr. Daniela Týče, soudního exekutora), tak, že návrh na nařízení exekuce zamítl, současně oprávněné uložil, aby zaplatila soudnímu exekutorovi náklady exekuce 6.421,20 Kč a povinnému náklady odvolacího řízení 90.110,- Kč.
Odvolací soud dospěl k závěru, že listinu, kterou ALLEGRO spol. s r. o. na výzvu soudu prvního stupně doložila k prokázání tvrzeného převodu práva z původní oprávněné České spořitelny a. s. na Konsolidační banku Praha s. p. ú. (smlouvu o postoupení pohledávky č. 1531 ze dne 30. 11. 1999), nelze považovat za náležitě ověřenou státním orgánem nebo notářem a nevyhovuje požadavku §36 odst. 4 zákon č. 120/2001 Sb.; ALLEGRO spol. s r.o. tedy neprokázala tvrzený převod práva z původní věřitelky - České spořitelny a. s. (žalobkyně z rozsudku navrženého k výkonu) na Konsolidační banku Praha s. p. ú., a proto se již odvolací soud ani nezabýval následnými tvrzenými převody na CDV-1, Ltd. a následně na ALLEGRO spol. s r. o.
V dovolání, jehož přípustnost opírá o §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř., oprávněná namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř.) a vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování (§241a odst. 3 o. s. ř.). Je přesvědčena, že smlouva o postoupení pohledávky č. 1531 ze dne 30. 11. 1999 je listinou řádně ověřenou státním orgánem nebo notářem. Ověřovací doložky obsahují všechny náležitosti a podle §74 odst. 2 a §6 notářského řádu jsou listiny o ověření prohlášeny za veřejnou listinu, jestliže splňují náležitosti stanovené notářským řádem. Závěry odvolacího soudu jsou zmatečné a v rozporu se zákonem, protože ověřovací doložka se vždy vztahuje k listině, na níž je umístěna, lze z doložky tedy učinit i závěr o tom, ve vztahu k jaké listině byla legalizace provedena. Identifikace listiny není povinnou náležitostí ověřovací doložky. Případný chybný nebo neúplný zápis o legalizaci v ověřovací knize nemůže mít za následek neplatnost legalizace. Ověřovací kniha je tzv. ostatní evidenční pomůckou, má pouze evidenční charakter a nelze údaji v ní obsaženými podmiňovat platnost ověřovací doložky. Dovolatelka vytýká odvolacímu soudu, že neuvedl, jak byl prokázán opak toho, co je v ověřovací doložce osvědčeno nebo potvrzeno. Navrhla, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Dovolací soud rozhodl o věci podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009 (srovnej čl. II Přechodná ustanovení, bod 12 části první zákona č. 7/2009 Sb.), dále též jen „ o. s. ř.“.
Dovolání je přípustné podle §238a odst. 1 písm. c) a odst. 2 o. s. ř. ve spojení s §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř.
Je-li dovolání přípustné, je dovolací soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti (§242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.) i k vadám podle ustanovení §229 odst. 1, odst. 2 písm. a) a b), odst. 3 o. s. ř. (tzv. zmatečnosti), jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení (§242 odst. 3 věta první o. s. ř.). Nejvyšší soud se tedy nejprve zabýval existencí shora uvedených vad, přičemž dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí trpí (dovolatelem nenamítanou) vadou uvedenou v §229 odst. 3 o. s. ř., neboť v průběhu řízení byla účastníku (RM Investiční družstvo) nesprávným postupem v řízení, jež předcházelo vydání napadeného rozhodnutí, odňata možnost jednat před soudem.
V projednávané věci soud zjistil, že dne 2. 7. 2007 vydal soudní exekutor Mgr. Daniel Týč postupem podle §107a odst. 2 o. s. ř. ve spojení s §36 odst. 3 a §52 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb. usnesení s č. j. 816/04-76, jímž připustil, aby na stranu oprávněné vstoupil do řízení nový nabyvatel práva RM Investiční družstvo, IČO 269 49 067, se sídlem ve Zlíně, Kvítková 3642, neboť předložením stejnopisu smlouvy o postoupení pohledávky z 29. 6. 2007 s úředně ověřenými podpisy bylo prokázáno, že po zahájení řízení došlo k převodu práva na oprávněného. Usnesení nabylo právní moci 26. 7. 2007.
Vydá-li exekutor rozhodnutí podle §107a o. s. ř., je nezbytné, aby po nabytí právní moci zaslal soudu opis tohoto rozhodnutí, aby byl i ze soudního spisu zřejmý okruh účastníků řízení, pro případ posouzení legitimace účastníka k podání opravného prostředku nebo jiného procesního návrhu nebo i jen pro případ posouzení, zda určitá osoba je oprávněna nahlédnout do soudního spisu (srov. Kasíková M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 102).
V projednávané věci však bylo usnesení soudního exekutora podle §107a o. s. ř. založeno do soudního spisu až po vydání napadeného usnesení odvolacího soudu (viz čl. 164 spisu) a odvolací soud při projednávání odvolání původního povinného PaedDr. P. K., zemřelého 4. 7. 2009, a při vydání dovoláním napadeného rozhodnutí neměl toto usnesení soudního exekutora k dispozici, nerespektoval je a jednal s původní oprávněnou ALLEGRO spol. s r. o.
Nejvyšší soud proto napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení (§243b odst. 2 část věty za středníkem, odst. 3 věta první o. s. ř.); přitom se pro předčasnost jakýchkoli závěrů ohledně námitek dovolatele nezabýval jeho argumentací obsaženou v dovolání.
Právní názor dovolacího soudu je pro soudy nižších stupňů závazný (§243d odst. l, část věty první za středníkem, o. s. ř.).
V novém rozhodnutí soud rozhodne nejen o nákladech dalšího řízení, ale znovu i o nákladech řízení předchozího, tedy i dovolacího (§243d odst. l věta druhá o. s. ř.), případně o nich bude rozhodováno ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 5. dubna 2011
JUDr. Miroslava J i r m a n o v á, v. r.
předsedkyně senátu