ECLI:CZ:NS:2011:20.CDO.2402.2011.1
sp. zn. 20 Cdo 2402/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Miroslavy Jirmanové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného Statutárního města Ostravy, Městského obvodu Ostrava-Jih , se sídlem v Ostravě-Hrabůvce, Horní 3, zastoupeného JUDr. Jarmilou Jařabáčovou, advokátkou se sídlem v Ostravě-Moravské Ostravě, Puchmajerova 7, proti povinnému J. K. , vyklizením bytu, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 93 E 2029/2003, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. prosince 2010, č. j. 9 Co 1025/2010 - 183, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 14. 12. 2010, č. j. 9 Co 1025/2010 - 183, Krajský soud v Ostravě odmítl ve smyslu §43 odst. 2 věty první o. s. ř. (§254 odst. 1 o. s. ř., §211 o. s. ř.) odvolání povinného proti usnesení ze dne 17. 8. 2010, č. j. 93 E 2029/2003 - 145, kterým Okresní soud v Ostravě zamítl jeho návrh ze dne 11. 12. 2009 (doplněný dalšími podáními) na zastavení výkonu rozhodnutí a rozhodl o náhradě nákladů řízení o zastavení výkonu rozhodnutí, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti tomuto usnesení podal povinný dovolání.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání bylo proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu podáno včas, oprávněnou osobou (účastníkem řízení), dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.
Povinný dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, kterým bylo jeho odvolání odmítnuto pro vady postupem podle §43 odst. 2 a §211 o. s. ř. Přípustnost dovolání proti takovému rozhodnutí není dána ani podle ustanovení §237 o. s. ř. (nejde o potvrzení nebo změnu rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé) ani podle ustanovení §238, §238a o. s. ř. (nebylo rozhodnuto ve věcech, které jsou zde taxativně vyjmenovány) a nejde konečně o žádný z případů procesních rozhodnutí uvedených v ustanovení §239 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 5. 2002, sp. zn. 25 Cdo 316/2002, publikované v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, sv. 17, pod C 1213, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 1. 2011, sp. zn. 25 Cdo 4595/2010).
Z uvedeného vyplývá, že dovolání povinného směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud ČR proto dovolání povinného podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl, aniž vyžadoval splnění podmínky obligatorního zastoupení dovolatele (§241b odst. 2 o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., neboť oprávněnému žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. srpna 2011
JUDr. Olga P u š k i n o v á, v. r.
předsedkyně senátu