ECLI:CZ:NS:2011:20.CDO.2664.2011.1
sp. zn. 20 Cdo 2664/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné Sředomoravské stavby s.r.o. , se sídlem v Přerově, Přerov 1 – Město, Svépomoc I 2012/51, identifikační číslo osoby 49689053, zastoupené JUDr. Karlem Veverkou, advokátem se sídlem v Přerově, Boženy Němcové 2, proti povinnému Ing. Z. V. , pro 188 565,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Jeseníku pod sp. zn. 1 EXE 1182/2010, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 28. 4. 2011, č. j. 40 Co 1170/2010-50, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Okresní soud usnesením ze dne 27. 10. 2010, č. j. 1 EXE 1182/2010-21, nařídil podle směnečného platebního rozkazu Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 10. 2005, č. j. 3 Sm 161/2005-17, k vymožení pohledávky oprávněné 188 565,- Kč s 6% úroky od 31. 3. 2005 do zaplacení, pro náklady nalézacího řízení 46 738,60 Kč, pro náklady řízení přiznané rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ve výši 1 824,- Kč, pro náklady tohoto řízení 24 336,- Kč a pro náklady exekuce a náklady oprávněné, které budou v průběhu exekuce vyčísleny, exekuci na majetek povinného a jejím provedením pověřil soudního exekutora JUDr. Antonína Dohnala.
Krajský soud napadeným rozhodnutím potvrdil usnesení okresního soudu ve správném znění výroku odstavce I tak, že se exekuce nařizuje podle vykonatelného směnečného platebního rozkazu Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 10. 2005, č. j. 3 Sm 161/2005-17, ve znění rozsudku téhož soudu ze dne 30. 5. 2006, č. j. 3 Cm 76/2006-33.
Proti usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,o. s. ř.“), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle čl. II Přechodných ustanovení bodu 12. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se projednávají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů; užití nového znění §243c odst. 2 tím není dotčeno. Zákon nabyl účinnosti 1. 7. 2009.
Z uvedeného ustanovení vyplývá, že dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným (vyhlášeným) po 1. 7. 2009 se projednávají a rozhodnou podle příslušných ustanovení občanského soudního řádu, upravujících dovolací řízení ve znění účinném od 1. 7. 2009.
Z ustanovení §238a odst. 1 o. s. ř. dále vyplývá, že od 1. 7. 2009 již není dovolání přípustné proti usnesením odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce).
Jestliže v souzené věci odvolací soud rozhodl o odvolání povinného 28. 11. 2011, dovolání proti tomuto rozhodnutí již není přípustné, o čemž byl také povinný poučen.
Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. 1, věta první o. s. ř.) a aniž zkoumal splnění podmínky obligatorního zastoupení účastníka v dovolacím řízení advokátem (§241 o. s. ř.), dovolání odmítl (§243b odst. 5, §218 písm. c/ o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. srpna 2011
JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.
předsedkyně senátu