ECLI:CZ:NS:2011:20.CDO.3670.2009.1
sp. zn. 20 Cdo 3670/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného J. Ch. , proti povinnému M. M. , zastoupenému JUDr. Jaroslavem Šantrochem, advokátem se sídlem v Trutnově, Nádražní 189, pro 560 000,- Kč s příslušenstvím, prodejem nemovitostí, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. E 3391/98, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 3. 2009, č. j. 26 Co 602/2008-124, takto:
I. Dovolání se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud napadeným rozhodnutím změnil usnesení ze dne 21. 12. 2001, č. j. E 3391/98-38, kterým okresní soud zamítl návrh na nařízení výkonu rozhodnutí, tak, že nařídil podle směnečného platebního rozkazu Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. 3. 1996, č. j. 19 Sm 25/96-6, k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 560 000,- Kč s 6 % úroky od 1. 7. 1995 do zaplacení a nákladů předcházejícího řízení 25 138,70 Kč a nákladů výkonu rozhodnutí výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí, a to domu č. p. 63 na stavební parcele č. parc. st. 57, stavební parcely č. parc. 57, pozemku č. parc. 240/1, 240/3, 243/1, 243/2 a jedné ideální čtvrtiny pozemku ve zjednodušené evidenci č. 2170/1 se všemi součástmi a příslušenstvím, nacházejících se v katastrálním území Dolní Lánov. Současně zakázal povinnému nemovitosti převést na jiného či jinak je zatížit. Povinnému uložil nahradit oprávněnému náklady odvolacího řízení 8 067,- Kč a dále zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově soudní poplatek 8 400,- Kč a náklady řízení 5 300,- Kč, vše do tří dnů od právní moci usnesení. Dospěl k závěru, že podkladový směnečný platební rozkaz byl zemřelé J. M. doručen 6. 4. 1996 do vlastních rukou, a proto je exekuční titul po formální stránce vykonatelný.
Povinný v dovolání, jehož přípustnost opírá o §238a odst. 1 písm. c) a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 30. 6. 2009 (dále též jen „o. s. ř.“), namítá, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř.). Vytýká odvolacímu soudu, že závěr o doručení směnečného platebního rozkazu J. M. dovodil na základě zprávy Pošty Lánov, která sdělila, že je možné, že si J. M. písemnost mohla vyzvednout v sobotu dne 6. 4. 1996. Zda si ji však mohla skutečně vyzvednout, se podle povinného nepodařilo prokázat. Navrhl proto, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Dovolací soud rozhodl o věci podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009 (Část první, čl. II Přechodná ustanovení, bod 12 zákona č. 7/2009 Sb.).
Dovolání - přípustné podle §237 odst. 1 písm. c) a §238a odst. 1 písm. c), odst. 2 o. s. ř. – není důvodné.
Je-li dovolání přípustné, je dovolací soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti (§242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.) i k vadám podle ustanovení §229 odst. 1, odst. 2 písm. a) a b), odst. 3 o. s. ř. (tzv. zmatečnosti), jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Takové vady z obsahu spisu nevyplývají.
Povinný ohlašuje jako dovolací důvod nesprávné právní posouzení věci, tedy závěr dovolacího soudu o tom, že exekuční titul byl účinně doručen zemřelé Janě Mikáskové. Ve skutečnosti však, posuzováno podle obsahu dovolání, povinný tento dovolací důvod neuplatňuje.
Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy (nejen hmotného práva, ale i práva procesního, o kterýžto případ jde v souzené věci), jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu – sice správně určenou – nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval (z podřazení skutkového stavu hypotéze normy vyvodil nesprávné závěry o právech a povinnostech účastníků).
Dovolatel však nenamítá, že by odvolací soud některou právní normu (v dovolání ostatně neuvádí, o kterou normu by mělo jít, a to ani její citací, ani alespoň poukazem na příslušné zákonné ustanovení) nesprávně vyložil (interpretoval), či použil (aplikoval).
Dovolatel tvrzením, že „se nepodařilo prokázat“, napadá hodnocení důkazů. Samotné hodnocení důkazů však se zřetelem k zásadě volného hodnocení důkazů (§132 o. s. ř.) nelze napadnout žádným dovolacím důvodem. Na nesprávnost hodnocení důkazů lze totiž usuzovat jen ze způsobů, jak soud hodnocení důkazů provedl. Nelze-li soudu v tomto směru vytknout žádné pochybení, pak není možné ani polemizovat s jeho skutkovými závěry (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 12. 2006, sp. zn. 20 Cdo 1507/2006). V souzené věci přitom odvolací soud závěr o vykonatelnosti podkladového rozhodnutí učinil jednak na základě znaleckého posudku (č.l. 64), podle jehož závěru je podpis na doručence pravým vlastnoručním podpisem Jany Mikáskové, jednak na základě zprávy České pošty (č.l. 123), podle níž není vyloučeno, aby si adresát nemohl vyzvednout zásilku v sobotu.
S ohledem na výše uvedené lze uzavřít, že se oprávněnému správnost napadeného rozhodnutí zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud tedy, aniž nařídil jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání jako nedůvodné podle §243b odst. 2 věty před středníkem o. s. ř. zamítl.
Pro úplnost dovolací soud dodává, že nemohl přihlédnout k námitkám povinného uplatněným v doplnění dovolání, že oprávněný postoupil svoji pohledávku JBM INVEST, akciová společnost, se sídlem v Proboštově, Okružní 513/39, neboť dovolací soud je vázán stavem v době rozhodování odvolacího soudu.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř.; oprávněnému, jenž by měl na jejich náhradu právo, žádné náklady tohoto řízení podle obsahu spisu nevznikly. Tomu odpovídá výrok, že na náhradu nákladů řízení nemá právo žádný z účastníků.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. dubna 2011
JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.
předsedkyně senátu