ECLI:CZ:NS:2011:20.CDO.3831.2009.1
sp. zn. 20 Cdo 3831/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněného Společenství vlastníků jednotek Slovanská alej 15, 17 Plzeň , se sídlem v Plzni, Slovanská alej 1891/15, okres Plzeň-město, identifikační číslo osoby 263 24 091, zastoupeného JUDr. Jaroslavem Vrchlavským, advokátem se sídlem v Plzni, Pražská 5, proti povinného I. S. , zastoupenému JUDr. Jaroslavem Karlem, advokátem se sídlem v Plzni, Bendova 8, o vymožení jiné povinnosti, vedené u Okresního soudu Plzeň - město pod sp. zn. 73 Nc 993/2008, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 30. března 2009, č. j. 18 Co 157/2009 - 42, takto:
Dovolání se odmítá.
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o. s. ř.):
Okresní soud Plzeň - město usnesením ze dne 13. 2. 2008, č. j. 73 Nc 993/2008 - 7, nařídil exekuci podle vykonatelného rozsudku téhož soudu ze dne 29. 3. 2007, č. j. 30 C 325/2006 - 309, ke splnění povinnost povinných Ivana Svobody a Jana Svobody 1) „strpět provedení rekonstrukce terasy nacházející se v 5. nadzemním podlaží domu nacházejícího se v katastrálním území Plzeň, obec Plzeň, okres Plzeň - město, to vše dle podmínek pravomocného stavebního povolení, vydaného ÚMO Plzeň 2, odbor výstavby a dopravy dne 22. 3. 2006 pod č. j. 3852/2005-ÚMO2/Výst-Ze na provedení předmětné rekonstrukce terasy a podle projektu, vypracovaného pod číslem zakázky 10/99 obchodní firmou RAVAL projekt v.o.s., ověřeného ve stavebním řízení, provedeném za účelem vydání uvedeného stavebního povolení“, a 2) „umožnit pracovníkům dodavatele prací na stavbě rekonstrukce výše uvedené terasy jejich vstup do jednotky - bytu č. 1892/17, nacházející se v pátém nadzemním podlaží domu v Plzni 2 - Východní Předměstí, čp. 1892, za účelem provedení prací dle bodu 9., 10., a 11. podmínek pro provedení stavby, stanovených pravomocným stavebním povolením, vydaným ÚMO Plzeň 2, odbor výstavby a dopravy dne 22. 3. 2006 pod č. j. 3852/2005-ÚMO2/Výst-Ze, a to po dobu pracovní doby pracovníků dodavatele, tj. vždy od 8.00 hod. do 15.00 hod. a po nezbytně nutnou dobu k provedení předmětných prací v délce maximálně 3 dnů, dále poskytnout k tomu veškerou jejich nezbytnou součinnost“, a dále k vymožení nákladů exekuce a nákladů oprávněného určených v příkazu exekutora, jejímž provedením pověřil soudní exekutorku JUDr. Jitku Wolfovou, Exekuční úřad Plzeň - město.
K odvolání povinného Ivana Svobody Krajský soud v Plzni shora označeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně v části, kterou byla nařízena exekuce proti povinnému Janu Svobodovi, zemřelému dne 30. 1. 2008, zrušil a řízení zastavil (§254 odst. 1, §104 odst. 1 o. s. ř. a §52 zákona č. 120/2001 Sb.), a jinak je potvrdil. K námitce povinného Ivana Svobody, jíž zpochybnil materiální vykonatelnost exekučního titulu, uvedl, že obsah a rozsah povinností, které mají být tímto povinným splněny, je zcela konkrétní a určitý.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání, v němž poté, co popsal okolnosti vzniku sporu mezi účastníky, namítá, že „je zcela v rozporu se stavem provedení exekuce, když oprávněný se domáhá vyklizení terasy, která je přístupná pouze z bytu povinných, a zcela v rozporu se zákonem tak dojde k narušení soukromého práva povinných. Logikou věci by vyplývalo, že vzhledem k tomu, že terasa je ve společném vlastnictví všech vlastníků bytových jednotek v domě, muselo být zřízeno ostatním vlastníkům právo věcného břemene průchodu bytem povinných na terasu, aby mohlo být toto právo využito, což je zřejmě zcela pochybné a odporuje zákonu. Při generální rekonstrukci mají tak povinní za to, že její realizací dojde k protiprávnímu zásahu do jejich vlastnických práv. Z těchto důvodů nesouhlasí povinní s usnesením o nařízení exekuce, neboť jsou tohoto názoru, že je v kontextu se zákonem neproveditelná bez zásahu do vl. práv k nemovitosti, které se vlastní výkon exekuce netýká“. Navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení v celém rozsahu zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.
Dovolací soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009 (viz čl. II., bod 12., část první, zákona č. 7/2009 Sb.).
Dovolatel argumenty ve prospěch názoru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, dovolacímu soudu nepřednesl, a ani hodnocením námitek obsažených v dovolání k závěru o splnění této podmínky dospět nelze. O existenci (dovoláním otevřené) právní otázky, jejíž posouzení by mohlo být relevantní i pro posouzení obdobných právních poměrů a jež by tak mohlo mít vliv na rozhodovací činnost soudů obecně (což rozhodnutí zásadního právního významu ve smyslu §237 odst. 3 o. s. ř. předpokládá), totiž v dané věci nejde. Takovou zásadní právní otázkou nemohou být výhrady, jimiž povinný zpochybňuje věcnou správnost exekučního titulu. Nejvyšší soud již v mnoha rozhodnutích vysvětlil, že soud v exekuci není oprávněn přezkoumávat věcnou správnost rozhodnutí (včetně postupu orgánu) vydaných v nalézacím řízení. Obsahem těchto rozhodnutí je vázán a je povinen z nich vycházet (srov. např. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. dubna 1999, sp. zn. 21 Cdo 2020/98, uveřejněného pod číslem 4/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu §237 odst. 3 o. s. ř., ve znění účinném do 30. 6. 2009, a dovolání proti němu podle §238a odst. 1 písm. c), odst. 2 o. s. ř. ve spojení s §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., ve stejném znění, a §130 zákona č. 120/2001 Sb., není tudíž přípustné. Nejvyšší soud proto dovolání povinného podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O případných nákladech dovolacího řízení bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI. zákona č. 120/2001 Sb.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. března 2011
JUDr. Olga Puškinová, v. r.
předsedkyně senátu