ECLI:CZ:NS:2011:20.CDO.4138.2009.1
sp. zn. 20 Cdo 4138/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněného BRANDSON ENTERPRISES LTD., se sídlem v Londýně N3 I RL, 4th Floor, Lawford House, Albert Place, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, zastoupeného JUDr. Markétou Vaňkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Poštovská 6, adresa pro doručování: Brno, Josefská 612/15, proti povinnému F. P. , zastoupenému opatrovnicí J. B., právně zastoupenému Mgr. Lucií Koupilovou, advokátkou se sídlem v Ostravě, Purkyňova 787/6, pro 1 008,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 92 Nc 11973/2008, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 5. 2009, č. j. 10 Co 411/2009-25, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Krajský soud napadeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 10. 9. 2008, č. j. 92 Nc 11973/2008-2, kterým Okresní soud v Ostravě nařídil podle platebního rozkazu téhož soudu ze dne 28. 5. 2007, č. j. 69 Ro 6341/2007-2, k uspokojení pohledávky oprávněného 1 008,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 3% z částky 1 008,- Kč od 11. 11. 2004 do zaplacení, nákladů nalézacího řízení 6 200,- Kč a pro náklady exekuce, které budou stanoveny, exekuci, jejímž provedením pověřil soudního exekutora JUDr. Víta Novozámského. Uzavřel, že exekuční titul byl řádně doručen opatrovnici povinného, který je omezen ve způsobilosti k právním úkonům. Ustanovená opatrovnice je zároveň oprávněna zastupovat povinného v řízení před soudem, neboť povinný, který má i nadále způsobilost být účastníkem řízení ve věcech občanskoprávních, nemůže před soudem samostatně jednat (§7 odst. 1, 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „obč. zák.“, §20 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „o. s. ř.“). Věcnou správnost podkladového rozhodnutí nemůže již exekuční soud přezkoumávat.
Povinný, jenž přípustnost dovolání opírá o §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., přisuzuje zásadní právní význam napadeného rozhodnutí otázce, zda “v případě, že je povinný fakticky omezen ve své způsobilosti k právním úkonům a je mu ustanoven stálý opatrovník, který neuplatnil námitku nezpůsobilosti povinného již v nalézacím řízení, lze tuto skutečnost úspěšně namítnout v exekučním řízení, neboť se jedná o natolik podstatnou věc, že lze připustit výjimku z ust. §254 odst. 4 o. s. ř., či nikoliv“. Uvedl, že trpí mentální retardací, proto byl omezen ve způsobilosti k právním úkonům a byla mu ustanovena jako opatrovnice jeho sestra J. B. I když se tak v nalézacím řízení nebránila (nepodala odpor proti platebnímu rozkazu), a nesprávnost exekučního titulu namítá až v exekučním řízení, považuje povinný nařízení exekuce vůči němu za nepřiměřeně tvrdé. Proto podle jeho názoru může exekuční soud věcnou správnost platebního rozkazu přezkoumat. Pokud se pohledávka oprávněného odvozuje od Dohody s cestujícím, v níž ji měl uznat, považuje takovou dohodu za absolutně neplatnou. Uvedl dále, že jeho opatrovnice není povinna za něho pohledávku zaplatit a že ani neobdržela žádnou předchozí výzvu k její úhradě. Navrhl proto, aby dovolací soud usnesení obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Oprávněný ve svém vyjádření k dovolání uvedl, že povinný je z důvodu svého omezení ve způsobilosti k právním úkonům zastoupen opatrovnicí, která za něho jedná, a že věcnou správnost exekučního titulu již nelze ve vykonávacím řízení přezkoumávat. Navrhl proto, aby dovolání bylo pro nepřípustnost odmítnuto.
Nejvyšší soud rozhodl o dovolání podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009 (viz Část první, čl. II Přechodná ustanovení, bod 12. zákona č. 7/2009 Sb.).
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o nařízení exekuce, je dovolání ve smyslu §238a odst. 1 písm. c) o. s. ř. přípustné za podmínek vymezených v §237 odst. 1 písm. b) nebo c) o. s. ř. (srov. §238a odst. 2 o. s. ř.). Použití ustanovení §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. je vyloučeno, protože usnesení soudu prvního stupně nepředcházelo dřívější – odvolacím soudem zrušené rozhodnutí. Proto je možné přípustnost dovolání posuzovat jen v intencích ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., jež ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem (§237 odst. 3 o. s. ř.).
Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá toliko pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu; způsobilým dovolacím důvodem, jímž lze dovolání odůvodnit, je tedy pouze důvod podle ustanovení §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. (vyjma případu – o který zde nejde a netvrdí to ani samotná dovolatelka – kdy by samotná vada podle §241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř. splňovala podmínku zásadního právního významu, tedy šlo-li by o tzv. spor o právo ve smyslu sporného výkladu či aplikace předpisů procesních). Při přezkumu napadeného rozhodnutí – a tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek, jejichž řešení odvolacím soudem dovolatel zpochybnil – je dovolací soud uplatněným důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán (§242 odst. 3 věta první o. s. ř.).
Dovolatel sice přednesl argumenty ve prospěch názoru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, hodnocením námitek v dovolání obsažených však k takovému závěru dospět nelze.
Je-li osoba omezena ve způsobilosti k právním úkonům (§10 odst. 2 obč. zák.), jedná za ni zákonný zástupce (§26 obč. zák.), jímž je soudem ustanovený opatrovník (§27 odst. 2 obč. zák.). Povinný byl omezen ve způsobilosti k právním úkonům rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 17. 9. 2007, č. j. 41 P a Nc 156/2007-38, tak, že je pouze oprávněn nakládat s finančními prostředky do výše 300 Kč týdně. Opatrovnicí povinného se stala na základě usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 4. 3. 2008, č. j. 0 P 1260/2007-38, J. B. s tím, že je oprávněna a povinna činit za povinného veškeré úkony občanskoprávní, rodinně právní, pracovněprávní, družstevněprávní, řádně spravovat majetek povinného, vyjma nakládání s finančními prostředky do výše 300 Kč týdně. Usnesení nabylo právní moci dne 22. 3. 2008. V rozsahu, v jakém povinný pozbyl způsobilost k právním úkonům, byla omezena i jeho způsobilost před soudem samostatně jednat (§20 odst. 1 o. s. ř.), povinný byl proto v nalézacím řízení zastoupen opatrovnicí, které byl také exekuční titul doručen. Nepodala-li opatrovnice proti podkladovému platebnímu rozkazu odpor, nelze již jeho věcnou správnost přezkoumávat v exekučním řízení ( srov. např. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze 14. 4. 1999, sp. zn. 21 Cdo 2020/98, uveřejněné pod číslem 4/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Pokud povinný namítal, že opatrovnice není povinna za povinného vymáhanou pohledávku zaplatit, je třeba připomenout, že exekuce byla nařízena na majetek povinného, proto lze postihnout pouze jeho majetek. Je-li povinný umístěn v ústavu sociální péče a jeho jediným příjmem je důchod, je třeba při provádění exekuce přihlédnout k §299 odst. 2 o. s. ř.
Poněvadž dovolání není přípustné podle žádného v úvahu přicházejícího ustanovení, Nejvyšší soud je bez jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.) podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. dubna 2011
JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.
předsedkyně senátu