ECLI:CZ:NS:2011:21.CDO.1890.2010.1
sp. zn. 21 Cdo 1890/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce S. M. , zastoupeného Mgr. Františkem Drlíkem, advokátem se sídlem v Šumperku, Náměstí Míru č. 9, o žalobě na obnovu řízení a pro zmatečnost podané žalobcem proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31.3.2008 č.j. 1 Co 79/2008-45 a č.j. 1 Co 78/2008-48, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 23 C 127/2008, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 18. září 2009 č. j. 1 Co 154/2009-48, takto:
I. Dovolání žalobce se zamítá .
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Podáním ze dne 11.6.2008 označeným jako „žaloba na obnovu řízení a pro zmatečnost“ se žalobce domáhal, aby jej soud osvobodil od soudních poplatků a aby mu ustanovil „advokáta JUDr. Tomáše Sokola, Sokolská ul. č. 60, se sídlem v Praze“, a zároveň na základě této „žaloby“ žádá, aby byla zrušena rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31.3.2008 č.j. 1 Co 79/2008-45 a č.j. 1 Co 78/2008-48.
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 5.5.2009 č.j. 23 C 127/2008-40 „podání žalobce ze dne 11.6.2008“ odmítl a rozhodl, že žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. Uvedl, že žalobce napadá žalobou na obnovu řízení rozhodnutí, která nejsou rozhodnutími ve věci samé (proti nimž jedině zákon připouští žalobu na obnovu řízení), a zároveň v případě žaloby pro zmatečnost žalobce „neuvedl některý ze zmatečných důvodů podle §229 o.s.ř.“, ani je „skutkově nepopsal“. Soud prvního stupně proto dospěl k závěru, že žalobce „vady podání, k jejichž odstranění byl soudem vyzván, doposud neodstranil, je proto nepochybné, že podání žaloby na obnovu řízení a pro zmatečnost je zřejmě bezúspěšné uplatňování práva“.
K odvolání žalobce Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 18.9.2009 č.j. 1 Co 154/2009-49 usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Uvedl, že podání žalobce označené jako „žaloba na obnovu řízení a pro zmatečnost“ nemělo ani obecné náležitosti, žalobce ani neuvedl rozsah, v jakém rozhodnutí vrchního soudu napadá. Co se týče žaloby pro zmatečnost, neuvedl žalobce „některý ze zmatečnostních důvodů“, ani je „skutkově nepopsal“, „nevylíčil skutečnosti, které svědčí o tom, že je žaloba podána včas, neoznačil důkazy, jimiž má být důvod žaloby prokázán“. Z napadených rozhodnutí navíc vyplývá, že se jedná o rozhodnutí procesní povahy (rozhodnutí o návrhu žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů a rozhodnutí o návrhu na vydání předběžného opatření), proti nimž zákon žalobu na obnovu řízení nepřipouští. Odvolací soud proto dospěl k závěru, že soud prvního stupně správně podání žalobce odmítl, neboť toto podání je zřejmým bezúspěšným uplatňováním práva, když žalobce ani přes výzvu soudu uvedené vady návrhu neodstranil.
Proti tomuto usnesení podal žalobce dovolání. Namítá, že „napadené usnesení je zcela zmatečné“, a je toho názoru, že „mu bylo v daném řízení od samého počátku odňato právo jednat před soudem, a to nesprávným, ryze formalistickým postupem soudů, soud nenařídil ve věci samé jednání, nepředvolal účastníky, neprovedl žádné dokazování a ve věci samé vůbec nerozhodl“, ani mu nebyl k ochraně jeho zájmů na počátku řízení ustanoven zástupce, ačkoliv o to „opakovaně žádal“. Podle názoru žalobce byla v jeho případě porušena „práva zaručená Ústavou ČR“, byla porušena Listina základních práv a svobod, Evropská úmluva o lidských právech a právo na spravedlivý soudní proces. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud ČR usnesení odvolacího soudu zrušil a aby věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§240 odst. 1, §241b odst. 3 o.s.ř.) a že jde o usnesení, proti němuž je dovolání přípustné podle ustanovení §239 odst. 3 o.s.ř., přezkoumal napadené usnesení bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné.
Žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost musí vedle obecných náležitostí uvedených v ustanovení §42 odst. 4 o.s.ř. obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu je napadá, důvod žaloby (důvod obnovy řízení nebo zmatečnosti), vylíčení skutečností, které svědčí, že je žaloba podána včas, označení důkazů, jimiž má být důvodnost žaloby prokázána, jakož i to, čeho se ten, kdo podal žalobu, domáhá (srov. §232 odst. 1 o.s.ř.).
Neobsahuje-li žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost všechny stanovené náležitosti nebo je-li nesrozumitelná nebo neurčitá, předseda senátu vyzve usnesením toho, kdo ji podal, aby žalobu opravil nebo doplnil; k opravě nebo doplnění žaloby určí lhůtu a toho, kdo podal žalobu, poučí o tom, jak je třeba opravu nebo doplnění provést (srov. §235a odst. 1 a §43 odst. 1 o.s.ř.).
Není-li žaloba na obnovu řízení a žaloba pro zmatečnost přes výzvu předsedy senátu řádně opravena nebo doplněna a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením žalobu odmítne (srov. §235a odst. 1 a §43 odst. 2 větu první o.s.ř.).
Podle ustanovení §242 odst. 3 o.s.ř. rozhodnutí odvolacího soudu lze přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání; je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v ustanovení §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3 o.s.ř., jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny.
Žalobce svým dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí jeho podání ze dne 11.6.2008, jen z důvodu, že soud nepostupoval správně, neboť „nenařídil ve věci samé jednání, nepředvolal účastníky, neprovedl žádné dokazování a ve věci samé vůbec nerozhodl“, a že „mu bylo odňato právo jednat před soudem“; závěr odvolacího soudu o tom, že soud prvního stupně správně jeho podání odmítl (neboť žalobce přes výzvu soudu vady návrhu neodstranil, a že „pro zřejmě bezúspěšné uplatňování práva“ rovněž nebyly splněny předpoklady, aby se soud zabýval žádostí o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce) však - jak vyplývá z obsahu dovolání - nezpochybnil.
Vzhledem k tomu, že dovolací soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody; že dovolací důvody žalobce správnost závěrů, o něž se rozhodnutí odvolacího soudu opírá, nezpochybňují a že z obsahu spisu nevyplývá opodstatněnost námitek dovolatelem uplatněných, Nejvyšší soud České republiky - aniž by se mohl věcí dále zabývat - uzavřel, že usnesení odvolacího soudu je z hlediska uplatněných dovolacích důvodů správné. Protože nebylo zjištěno, že by usnesení odvolacího soudu bylo postiženo některou z vad uvedených v ustanovení §229 odst. 1 o.s.ř., §229 odst. 2 písm. a) a b) o.s.ř. nebo v §229 odst. 3 o.s.ř. anebo jinou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobce podle ustanovení §243b odst. 2 části věty před středníkem o.s.ř. zamítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 o.s.ř.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 2. srpna 2011
JUDr. Zdeněk Novotný, v. r.
předseda senátu