ECLI:CZ:NS:2011:21.CDO.2554.2010.1
21Cdo 2554/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobce Š. P. , zastoupeného Jiřím Šrámkem, advokátem se sídlem v Rumburku, Palackého č. 205, proti žalovanému Město Dolní Poustevna se sídlem Městského úřadu v Dolní Poustevně, Vilémovská č. 77, IČO 00261289, zastoupenému JUDr. Čeňkem Svatošem, advokátem se sídlem ve Šluknově, T. G. Masaryka č. 637, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 18 C 175/2008, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 24. srpna 2009, č. j. 30 Co 89/2009-59, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o. s. ř.):
Dovolání žalobce proti výroku rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 24. 8. 2009, č. j. 30 Co 89/2009-59, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Děčíně ze dne 15. 9. 2008, č. j. 18 C 175/2008-32, ve věci samé (ve výroku, jímž byla zamítnuta žaloba o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru ze dne 24. 1. 2008), není přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř., neboť ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil, a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
I když žalobce v dovolání uvedl, že jeho přípustnost proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu dovozuje z ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť „se domnívá, že odvolací soud ve svém rozsudku provedl nesprávné právní posouzení celé záležitosti a nesprávně interpretoval i skutková zjištění“, právní závěry odvolacího soudu [aplikaci ustanovení §52 písm. f) a g) zák. práce na soudy zjištěný skutkový stav ani jejich výklad] nezpochybňuje. Žalobce ve svém dovolání – jak vyplývá z jeho obsahu (srov. §41 odst. 2 o. s. ř.) – uplatňuje dovolací důvod podle ustanovení §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. (když namítá, že odvolací soud měl provést důkazy, které byly žalobcem navrhovány u soudů obou stupňů, zejména „videonahrávku“, „výslech svědka T.“, dále „peticí obyvatel Dolní Poustevny“ a „výplatnicí za měsíce říjen 2007 a leden 2009“) a dovolací důvod podle ustanovení §241a odst. 3 o. s. ř., když podrobuje kritice skutková zjištění odvolacího soudu (a soudu prvního stupně), z nichž napadený rozsudek vychází, a vyjadřuje nesouhlas s tím, jak soudy hodnotily provedené důkazy. Skutečnost, že řízení je případně postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a že rozsudek odvolacího soudu eventuálně vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování, však nezakládá přípustnost dovolání podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
Protože dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud České republiky je - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst.5 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst.1 části věty před středníkem o. s. ř., neboť žalobce s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. září 2011
JUDr. Mojmír Putna, v. r.
předseda senátu