ECLI:CZ:NS:2011:21.CDO.3827.2010.1
sp. zn. 21 Cdo 3827/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Romana Šebka, Ph.D., ve věci péče o nezletilého M. H., zastoupeného Městem Cheb se sídlem Městského úřadu v Chebu, nám. Krále Jiřího z Poděbrad č. 14, jako opatrovníkem, syna MVDr. L. M. a MVDr. Ing. A. H. , o zvýšení výživného a o změnu výchovy, vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 19 P 65/2006, o dovolání matky proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 18. června 2010, č. j. 61 Co 21/2010-602, takto:
I. Dovolání matky se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o. s. ř.) :
Dovolání matky proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 6. 2010, č. j. 61 Co 21/2010-602, kterým byl rozsudek Okresního soudu v Chebu ze dne 21. 9. 2009, č. j. 19 P 65/2006-493, ve znění usnesení ze dne 27. 10. 2009, č. j. 19 P 65/2006-500, ve výroku IV. (jímž byl nezletilý M. H. ode dne 17. 10. 2008 svěřen „do výchovy a výživy“ otce), potvrzen, ve výroku V. (o stanovení výživného matce) a VI. (o dlužném výživném) změněn tak, že matka je povinna s účinností od 17. 10. 2008 přispívat na výživu nezletilého M. H. částkou 3.000,- Kč měsíčně, splatnou k rukám otce, vždy do každého 15. dne v měsíci předem, a že dluh na výživném za období od 17. 10. 2008 do 30. 6. 2010 v částce 61.452,- Kč je matka povinna zaplatit k rukám otce do jednoho roku od právní moci tohoto rozsudku, a zároveň rozhodnuto, že tím se mění rozsudek Okresního soudu v Chebu ze dne 17. 1. 2006, č. j. 19 Nc 2108/2005-20, ve výroku o výchově a výživě nezletilého pro dobu po rozvodu manželství rodičů, že matka je povinna zaplatit „na náhradě nákladů spojených se znaleckým posudkem“ částku 5.000,- Kč „na účet“ Okresního soudu v Chebu ve splátkách po 500,- Kč měsíčně s účinností od právní moci tohoto rozsudku, vždy do 15. dne v měsíci předem pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich, a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů, není přípustné, neboť posuzovaná věc není uvedena v ustanovení §237 odst. 2 písm. b) o. s. ř. jako věc, v níž je dovolání (ve věcech upravených zákonem o rodině výjimečně) přípustné.
Přípustnost dovolání nemohou založit ani případné námitky uplatňující zmatečnostní vady [srov. právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2005, sp. zn. 21 Cdo 496/2005, které bylo uveřejněno pod č. 82 v časopise Soudní judikatura, roč. 2006, podle něhož zmatečnosti nejsou způsobilým dovolacím důvodem (§241a odst. 2 a 3 o. s. ř.)].
Vzhledem k tomu, že dovolání matky směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci upravené zákonem o rodině, proti němuž zákon tento mimořádný opravný prostředek nepřipouští [i kdyby šlo o rozhodnutí, které má po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení §237 odst. 1 písm. c) a §237 odst. 3 o. s. ř.], Nejvyšší soud České republiky je - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §146 odst. 3 a §151 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., neboť matka s ohledem na výsledek dovolacího řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a ostatním účastníkům v dovolacím řízení žádné účelně vynaložené náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. července 2011
JUDr. Mojmír Putna, v. r.
předseda senátu