ECLI:CZ:NS:2011:21.CDO.535.2010.1
sp. zn. 21 Cdo 535/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Mojmíra Putny ve věci žalobce J. K. , zastoupeného Mgr. Irenou Döményovou, advokátkou se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě, Sokolská tř. č. 49, proti žalovaným 1) P. B. , zastoupenému JUDr. Janem Skřipským, Ph.D., advokátem se sídlem v Ostravě 1, Sokolská třída č. 21, 2) J. H. , 3) A. H. , 4) R. M. , a 5) M. M. , oběma zastoupeným JUDr. Alenou Porostlou, advokátkou se sídlem v Ostravě - Mariánských Horách, Prostorná č. 4, o určení vlastnictví k nemovitostem, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 33 C 155/2007, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. září 2009 č.j. 57Co 334/2009-114, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 1) na náhradě nákladů dovolacího řízení 6.360,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Jana Skřipského, Ph.D., advokáta se sídlem v Ostravě 1, Sokolská třída č. 21; jinak žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243c odst.2 o.s.ř.):
Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 21.9.2009 č.j. 57 Co 334/2009-114 ve výroku, jímž byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 14.5.2009 č.j. 33 C 155/2007-86, kterým byla zamítnuta žaloba o určení, že žalobce je "výlučným vlastníkem nemovitosti pozemku parc. č. 993/1 zapsaného na LV 653, parc. č. 995/2 zapsaného na LV 2075, nemovitosti rodinného domku čp. 25 na parc. č. 994/1, pozemku parc. č. 994/1 a 995/1 zapsaného na LV 2156", není přípustné podle ustanovení §237 odst.1 písm. b) o.s.ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení §237 odst.1 písm. c) o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou judikaturou soudů, podle níž se pokládá veřejná nedobrovolná dražba za neplatnou, jen jestliže byla její neplatnost vyslovena pravomocným rozhodnutím soudu ve smyslu ustanovení §48 zákona č. 26/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a podle níž otázku neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby nelze posuzovat v jiném řízení (a tedy ani v řízení o určení vlastnictví) jako otázku předběžnou (srov. například odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11.4.2006 sp. zn. 21 Cdo 1679/2005, který byl uveřejněn pod č. 126 v časopise Soudní judikatura, roč. 2006, nebo rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15.6.2006 sp. zn. 29 Odo 777/2006, který byl uveřejněn pod č. 25 v časopise Soudní judikatura, roč. 2007) a nemá tedy po právní stránce zásadní význam. Nejvyšší soud proto dovolání žalobce podle ustanovení §243b odst.5 věty první a §218 písm.c) o.s.ř. odmítl.
V dovolacím řízení vznikly žalovanému 1) náklady, které spočívají v odměně za zastupování advokátem ve výši 5.000,- Kč [srov. §5 písm.b), §10 odst. 3, §14 odst.1, §15 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění vyhlášek č. 49/2001 Sb., č. 110/2004 Sb., č. 617/2004 Sb. a č. 277/2006 Sb.] a v paušální částce náhrad výdajů ve výši 300,- Kč (srov. §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb., č. 484/2000 Sb., č. 68/2003 Sb., č. 618/2004 Sb., č. 276/2006 Sb. a č. 399/2010 Sb.), tedy celkem 5.300,- Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalovaného 1) advokát JUDr. Jan Skřipský, Ph.D., osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží k nákladům řízení, které žalovanému 1) za dovolacího řízení vznikly, vedle odměny za zastupování advokátem a paušální částky náhrad výdajů rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty z této odměny a náhrad (srov. §137 odst.3 o.s.ř.) ve výši 1.060,- Kč. Protože dovolání žalobce bylo odmítnuto, dovolací soud mu ve smyslu ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. uložil, aby tyto náklady žalovanému 1) nahradil. Žalobce je povinen náhradu nákladů řízení v celkové výši 6.360,- Kč zaplatit k rukám advokáta JUDr. Jana Skřipského, Ph.D., který žalovaného 1) v tomto řízení zastupoval (§149 odst. 1 o.s.ř.).
Ostatním žalovaným v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly. Podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 věty první o.s.ř. bylo proto rozhodnuto, že žalovaní 2) až 5) nemají právo ve vztahu k žalobci na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. května 2011
JUDr. Ljubomír Drápal, v. r.
předseda senátu