ECLI:CZ:NS:2011:22.CDO.184.2011.1
sp. zn. 22 Cdo 184/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobců: a) Ing. M. P. , b) MUDr. M. H. , c) J. Š., d) J. L. , e) J. K. , f) F. S. , g) Ing. S. S., a h) PhDr. M. B. , všech zastoupených JUDr. Ing. Martinem Florou, Dr., advokátem se sídlem v Brně, Lidická 57, proti žalovaným: 1) Ing. P. K. , a 2) Ing. F. J. , zastoupenému Mgr. Olgou Vlčkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Příkop 2a, o určení vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu, vedené u Okresního soudu Brno–venkov pod sp. zn. 4 C 153/2008, o dovolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 11. června 2010, č. j. 13 Co 135/2010-137, takto:
Dovolání se zamítá .
Odůvodnění:
Okresní soud Brno-venkov (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 15. března 2010, č. j. 4 C 153/2008–123, připustil, aby dosavadní žalobkyně h) „PhD. (správně PhDr.) M. B.“ vstoupila do řízení namísto dosavadních žalobců a) Ing. M. P., b) MUDr. M. H., c) J. Š., d) J. L., e) J. K., f) F. S. a g) Ing. S. S.
Uvedený postup odůvodnil návrhem žalobců a) – g), podle něhož v mezidobí došlo k uzavření dohod o převodu předkupního práva k nemovitostem a souvisejících práv, které mimo jiné upravují poměry žalobců jako spoluvlastníků, jimž svědčí předkupní právo ke spoluvlastnickému podílu, převedenému mezi žalovanými smlouvou ze dne 11. srpna 2006. Žalobci a) – g) uvedenými dohodami převedli na žalobkyni h) veškerá práva vyplývající z jejich předkupního práva ke spoluvlastnickému podílu, převedenému neplatnou smlouvou ze dne 11. srpna 2006, jakož i další práva, uplatněná v tomto řízení s tím, že se uzavření kupní smlouvy z titulu předkupního práva bude dále domáhat pouze žalobkyně h). V situaci, kdy uvedení žalobci navrhli soudu vydání rozhodnutí, podle něhož by na jejich místo vstoupila do řízení žalobkyně h), s níž bude v řízení dále pokračováno jako s jedinou žalobkyní, soud prvního stupně tomuto návrhu vyhověl postupem podle §107a odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.) s konstatováním, že otázkou, zda tu právo nebo povinnosti ve skutečnosti byly nebo zda k přechodu práva nebo povinnosti opravdu došlo, se nebylo třeba zabývat, když tyto otázky se týkají posouzení věci samé a budou vyjádřeny až v závěrečném rozhodnutí.
Krajský soud v Brně (dále jen „odvolací soud“) k odvolání žalovaných usnesením ze dne 11. června 2010, č. j. 13 Co 135/2007–137, změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že se vstup žalobkyně h) PhDr. M. B. na místo žalobců a) až g) nepřipouští. Odvolací soud se neztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že smlouva o převodu předkupního práva k nemovitostem je právní skutečností odůvodňující postup podle §107a o. s. ř., neboť jedná-li se o realizaci předkupního práva spoluvlastníků, může být takovou způsobilou právní skutečností dohoda všech spoluvlastníků o výkonu předkupního práva. V posuzované věci však odvolací soud z obsahu spisu zjistil, že spoluvlastníky nemovitostí, o něž se jedná v tomto řízení, jsou v případě nemovitostí zapsaných na LV č. 1777 další subjekty v počtu 92 a u nemovitostí zapsaných na LV č. 1540 další subjekty v počtu 97, přičemž skutečnost, že by dohody o převodu předkupního práva jako mezi žalobci a) - g) a žalobkyní h) byly uzavřeny také s ostatními spoluvlastníky nebyla tvrzena ani prokázána. Z uvedeného důvodu dospěl odvolací soud k závěru, že dohoda předložená žalobci není obecně vzato způsobilou právní skutečností, s níž by byl spojen převod předkupního práva ke spoluvlastnickému podílu druhého žalovaného na žalobkyni h). Odvolací soud proto navržené procesní nástupnictví nepřipustil.
Usnesení odvolacího soudu napadli žalobci dovoláním z důvodu nesprávného právního posouzení věci odvolacím soudem potud, že předmětem dohody uzavřené mezi žalobci a) a g) a žalobkyní h) nebyl převod samotného předkupního práva, ale převod práv vážících se k jejich porušenému předkupnímu právu. Přestože obsah uvedené dohody není, pokud jde o název, formulován precizně, z obsahu této dohody je zřejmé, že předmětem převodu jsou nároky, které žalobcům vznikly v souvislosti s porušením jejich předkupního práva. Tato dohoda proto může být pokladem pro postup soudu podle §107a o. s. ř., což by platilo i v případě, kdyby uvedenou dohodou došlo rovněž k převodu spoluvlastnického předkupního práva. I kdyby v části týkající se převodu předkupního práva byla uvedená dohoda neplatná pro rozpor s §604 obč. zák., ohledně práv vzniklých žalobcům v důsledku porušení jejích předkupního práva by zůstala dohoda ve smyslu §41 obč. zák. nedotčena a postupovat podle §107a o. s. ř. by bylo možné. Dovolatelé proto navrhli zrušení napadeného usnesení odvolacího soudu a vrácení věci odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Žalovaní se k dovolání žalobců nevyjádřili.
Dovolání je podle §239 odst. 2 písm. b) o. s. ř. přípustné, není však důvodné.
Podle §107a odst. 1, 2 o. s. ř. má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v §107. Soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány.
Soud vyhoví návrhu žalobce, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka řízení tehdy, bude-li prokázáno, že nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva na jiného, tato právní skutečnost se týká práva nebo povinnosti dosavadního účastníka řízení a nastala (došlo k ní) až po zahájení řízení.
Ohledně žalobcem označené právní skutečnosti soud zkoumá, zda vůbec jde o právní skutečnost, zda jde o takovou právní skutečnost, s níž právní předpisy obecně vzato spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti (tedy zda nejde o takovou právní skutečnost, která podle právních předpisů nemůže mít za následek přechod nebo převod práva nebo povinnosti), zda opravdu nastala a zda je v konkrétním případě způsobilá mít za následek přechod nebo převod práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde (tedy že se týká práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde).
O takový případ v souzené věci nejde.
Podle §140 obč. zák. převádí-li se spoluvlastnický podíl, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké (§116, 117). Nedohodnou-li se spoluvlastníci o výkonu předkupního práva, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů.
Z dosavadního řízení je zřejmé, že žalobci uplatňují nároky podílových spoluvlastníků vyplývající z tvrzeného porušení jejich předkupního práva a postup podle §107a o. s. ř. navržený žalobci a) až g) má odrážet jejich vzájemnou dohodu o výkonu porušeného předkupního práva. Postup podle §107a o. s. ř. nepřipadá v daném případě do úvahy již proto, že taková dohoda (aniž by dovolací soud byl povinen zabývat se její platností) nepředstavuje právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod práva na jinou osobu. Žalobkyně h) M. B. nárok z porušeného předkupního práva uplatnila již v žalobě, je účastnicí řízení od samého počátku a případná dohoda o výkonu předkupního práva nemá za následek, že by na ni bylo převedeno právo, které by doposud neměla. Její právo domáhat se nároků z porušení předkupního práva jí svědčí jako podílové spoluvlastnici a případná dohoda s dalšími podílovými spoluvlastníky o tom, jakým konkrétním způsobem bude nárok z porušení předkupního práva uplatněn, by byla jenom jejich vzájemnou dohodou o výkonu předkupního práva, která by neměla za následek převod práva, jež by žalobkyni M. B. dosud nesvědčilo.
Dovolací soud prakticky totožnou právní otázku, vzniklou mezi částečně týmiž účastníky, avšak v jiné věci, vyřešil již v usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 14. prosince 2010, č. j. 22 Cdo 4306/2010, veřejnosti přístupném na webových stránkách www.nsoud.cz , v němž učinil závěr, že ani případná dohoda podílových spoluvlastníků, jež se týká způsobu, jakým hodlají výkon předkupního práva provést, není podkladem pro postup soudu podle §107a o. s. ř. Dovolací soud se nehodlá odchýlit od učiněného právního závěru ani v souzené věci a pro stručnost na důvody uvedeného usnesení dále odkazuje.
Rozhodnutí odvolacího soudu je tedy věcně správné, a dovolací soud proto dovolání žalobců proti napadenému usnesení odvolacího soudu podle §243b odst. 2 o. s. ř. zamítl.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 8. března 2011
Mgr. Michal Králík, Ph. D., v. r.
předseda senátu