ECLI:CZ:NS:2011:22.CDO.3746.2011.1
sp. zn. 22 Cdo 3746/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců JUDr. Františka Baláka a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobce M. M., bytem v T., proti žalované A. K., bytem v T., o určení vlastnictví, vedené u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn. 14 Nc 1171/2010, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočka v Jihlavě ze dne 26. dubna 2011, č. j. 54 Co 394/2011-41, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Podle §243c odst. 2 občanského soudního řádu („o. s. ř.“) v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno.
Okresní soud v Třebíči („soud prvního stupně“) usnesením ze dne 3. března 2011, č. j. 14 Nc 1171/2010-34, odmítl dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně
– pobočka v Jihlavě ze dne 29. listopadu 2010, č. j. 54 Co 1045/2010-30, z důvodu opožděně podaného dovolání, a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Krajský soud v Brně – pobočka v Jihlavě jako soud odvolací k odvolání žalobce usnesením ze dne 26. dubna 2011, č. j. 54 Co 394/2011-41, potvrdil výše uvedené usnesení soudu prvního stupně a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. V odůvodnění usnesení účastníka poučil o tom, že proti uvedeném rozhodnutí není dovolání přípustné.
Proti usnesení odvolacího soudu podává žalobce 11. července 2011 dovolání, které ani po výzvě soudu nedoplnil o potřebné náležitosti.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým soud nerozhodoval ve věci samé, je upravena v §238 až §239 o. s. ř.
Ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř. nezakládají přípustnost dovolání proti výše uvedenému usnesení odvolacího soudu, neboť napadené rozhodnutí nelze podřadit žádnému z tam vyjmenovaných důvodů.
Nejvyšší soud proto dovolání podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl, když s přihlédnutím k §241b odst. 2 o. s. ř. nebylo nutné odstraňovat nedostatek povinného zastoupení žalobce v dovolacím řízení.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že dovolání žalobce bylo odmítnuto, žalované však náklady dovolacího řízení nevznikly (§243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. října 2011
JUDr. Jiří Spáčil, CSc.
předseda senátu