ECLI:CZ:NS:2011:23.CDO.1120.2011.1
sp. zn. 23 Cdo 1120/2011
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D. ve věci žalobce P. Ch., proti žalovanému J. B., zastoupenému Mgr. Jakubem Vyroubalem, advokátem se sídlem v Ostravě, Moravské Ostravě, Kroupova č. 1114/4, PSČ 70200, o zaplacení částky 7.657,- Kč s příslušenstvím, o zaplacení smluvní pokuty, o žalobě pro zmatečnost, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 15 Co 601/2007, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 2. února 2011, č. j. 14 Cmo 248/2010-308, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 2. února 2011, č. j. 14 Cmo 248/2010 - 308, odmítnul odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. března 2010, č. j. 15 Co 601/2007-279, kterým byla ve smyslu §43 o. s. ř. odmítnuta žaloba pro zmatečnost, pro opožděnost ve smyslu §218a o. s. ř.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, ve kterém namítá nesprávné právní posouzení soudů a dále, že řízení je postiženo vadami, které mohly mít za následek nesprávné právní posouzení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž tento mimořádný opravný prostředek není přípustný.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Proti usnesení odvolacího soudu je dovolání přípustné za podmínek stanovených v §237 o. s. ř., pokud bylo odvolacím soudem rozhodováno ve věci samé. O takový případ se v této věci nejedná. Věcí samou se totiž rozumí věc, která je tím předmětem, pro nějž se řízení vede. V řízení, v němž má být rozhodnut spor o právo mezi účastníky, kteří stojí proti sobě v postavení žalobce a žalovaného, je věcí samou nárok uplatněný žalobou, o němž má být v příslušném řízení věcně rozhodnuto (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdo 774/97, publikované pod č. 61 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1998). Rozhodnutí, kterým bylo odmítnuto pro opožděnost odvolání žalobce o ve smyslu ust. §218a o. s. ř., je rozhodnutím procesního charakteru, které věcně neřeší práva a povinnosti účastníků uplatněná žalobou, a není tedy rozhodnutím o věci samé. Přípustnost dovolání proto nelze posoudit podle ustanovení §237 o. s. ř.
Dovolání proti usnesení odvolacího soudu je dále přípustné podle §238 o. s. ř., musí se však jednat o usnesení odvolacího soudu, kterým odvolací soud potvrdil nebo změnil usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě na obnovu řízení nebo o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí po povolení obnovy řízení. V dalších taxativně vymezených věcech (např. ve věci insolvenčního řízení, ve věci výkonu rozhodnutí, apod.) je dovolání přípustné podle §238a o. s. ř. Z žádného ustanovení (a to ani z ustanovení §239 o. s. ř., kterým je upravena přípustnost dovolání proti nemeritorním rozhodnutím odvolacího soudu) však nevyplývá přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo odmítnuto odvolání žalobce proti usnesení soudu prvního stupně ve smyslu ust. §218a o. s. ř. pro opožděnost. Za této situace je nepochybné, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce – aniž by se mohl věcí zabývat – podle ustanovení §243b odst. 5, věty první, a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bude rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5, věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. za situace kdy neúspěšný žalobce nemá právo na náhradu těchto nákladů a žalovanému v této souvislosti s tímto řízením žádné prokazatelné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. dubna 2011
JUDr. Kateřina Hornochová
předsedkyně senátu